V prosinci a lednu se v Česku opět rozšířila ptačí chřipka. Hlavní ohniska nákazy byla ve velkochovech. Na Tachovsku hasiči museli vybít až tři čtvrtě milionu slepic. Podle expertky na chování zvířat Heleny Chaloupkové z České zemědělské univerzity může za masivní šíření ptačí chřipky nejen velké nahuštění drůbeže v halách, ale například i stres, který jí oslabuje imunitu.
Pokud nebudeme o zvířatech mluvit s úctou a jako o tvorech obdařených životem, bude nám tento „detail“ dál unikat. Dál to budou jen kusy jako ztvrdlé housky nebo vadné vruty.
„Drsné záběry z chovů jsou jediný způsob, jak veřejnosti ukázat, jak jsou rychlokuřata chovaná. Jejich šlechtění způsobuje, že se doslova hroutí pod náporem vlastního těla. Jsou odkázaná k tomu, že budou mrzáci už jen tím, že se narodí,” popisuje Radim Trojan ze spolku Obránci zvířat. „Je důležité, aby se lidé za kuřata postavili. Důstojné podmínky pro život cenu masa nenavýší,” dodává.
Nový dokument Svědectví, který od 1. listopadu hrají česká kina, sleduje podmínky hospodářských zvířat v tuzemských chovech. Ukazuje stísněné prostory bez denního světla a odhaluje šikanu i teror fyzicky vyčerpaných zvířat. Snímek chce podle tvůrců dokumentu a iniciativy Zvířata nejíme vyvolat diskuzi o velkochovech, udržitelnosti, veganství i klamavé reklamě.
Přemýšleli jsme, jak o klecových chovech mluvit s dětmi a jak jim ukázat, co je vlastně za tím masem na talíři, říkají Ivona a Filip Remundovi, autoři dokumentu Slepice, virus a my, který uvede ČT. Na jaře se starali o slepice z velkochovu. Pro naše děti to byl experiment. Měli bychom se zamyslet nad tím, jestli epidemie jako koronavirus nevznikají i kvůli tomu, jak se chováme ke zvířatům, míní.
Když se teď na severu Evropy i jinde ve světě schyluje ke genocidě chovných norků, působí to jako výjimečná zběsilost. Ve skutečnosti jde ale o daň za náš životní styl.
Česká vajíčka jsou extrémně levná - deset let stojí stále stejně, i když platy vzrostly zhruba o třetinu. Levná jsou ale za cenu toho, že drtivá většina slepic se v tuzemsku chová v klecích, kde žijí na ploše zhruba o rozměru jednoho papíru A4. A to i přes kampaně ochránců zvířat v posledních měsících, které na tristní podmínky v drůbežárnách upozorňují. Přibývá ale lidí, kterým tento způsob zacházení s drůbeží vadí. Z velkochovů slepice odkupují a chovají je ve volném výběhu na svých zahrádkách.
Maso jím skoro denně, většinou z vlastních zdrojů, bez zvířat bychom to na planetě nezvládli. Problém je v systému farmaření, velké chemizaci a industrializaci zemědělství, míní Radim Kotrba z Výzkumného ústavu živočišné výroby. O zvýšení DPH u masa uvažují v Německu a ve skandinávských zemích. Doplatí na to i ekozemědělci, kteří se už dnes chovají zodpovědně, státy mají dostatek jiných cest, jak tohle řešit, říká Kotrba.
Představte si svět, ve kterém jsou prasata na vrcholu potravního řetězce, lidé zůstávají ve velkochovech a jejich maso se prodává ke konzumaci. Prvotina brněnského autora Martina Klusoně s názvem Prasopolis si pohrává s myšlenkou, co by se stalo, kdyby se role ve společnosti obrátily a zvířata by lidem dělala to, co oni dělají jim. "Původně jsem sepsal krátkou povídku během své obědové pauzy a nakonec z ní vznikla knížka. Netoužil jsem zpropagovat veganství nebo vegetariánství, spíš jsem chtěl upozornit na to, co se zvířatům děje," říká v rozhovoru. A protože se s autorem známe ze studií, během rozhovoru si tykáme.
Otřesnou realitu velkochovů si připouští málokdo. Nepřetržité uvázání krav na řetězu. Odebírání telat od matek hned po porodu. Držení prasnic v těsných klecích. Kastrace selat zaživa bez tišení bolesti. Velkochovy jsou nejhorší formou koncentrovaného týrání zvířat, tvrdí David Radoň z NESEHNUTÍ.
"Zvířata jsou tu s námi a ne pro nás," hlásá organizátorka protestu, který se prostřednictvím znepokojujících ukázek zacházení se zvířaty ve velkochovech snaží přimět lidi k veganství. Akce pořádá po celém světě organizace Anonymous for the Voiceless (Anonymové pro němé), jež bojuje za práva zvířat. V Česku začaly tiché protesty v maskách před několika měsíci a na začátku prosince vystavili dobrovolníci šokující záběry kolemjdoucím na náměstí Republiky v Praze.
Od klecových vajec už v minulosti například odešel fastfoodový řetězec McDonald´s, který používá vejce od nosnic v halách na podestýlce.
Proč kvůli Velikonocům musí zemřít tolik čerstvě narozených kuřátek a jak vypadá ideální svět podle bojovníků za práva zvířat?
Králíci žijí v nevyhovujících podmínkách, často jsou znetvořeni, upozorňují ochránci zvířat.
Je to stejné, jako kdyby pět lidí žilo v pětimetrovém pokoji
Životně důležité razítko chybí čtvrtině firem
Největším znečišťovatelem je vepřín v Miloticích
Nejen ptačí chřipka, ale i vedra kosí slepice
Příběh muže, který unáší slepice z velkochovů
