Tragický požár výškového obytného domu v Londýně z minulého týdne začal kvůli ledničce. Informovala o tom britská policie, která také dodala, že požár nebyl založen úmyslně. Typ lednice, který požár způsobil, nebyl v minulosti označen za závadný a firma jej nestáhla z oběhu. Tragédie v Londýně si vyžádala nejméně 79 mrtvých.
O jediné procento vůbec poprvé předstihl v průzkumu veřejného mínění předseda labouristů Jeremy Corbyn premiérku Theresu Mayovou. V čele vlády by ho podle ankety agentury YouGov, kterou v pátek zveřejnil deník The Times, vidělo raději než současnou premiérku 35 procent Britů. Zhruba 30 procent respondentů si nebylo jistých, kdo by jejich zemi řídil lépe. Konzervativní strana premiérky Mayové přišla v nedávných předčasných parlamentních volbách o většinu v parlamentu, a musí tak nyní hledat podporu u severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Dohodu o podpoře svého menšinového kabinetu s deseti poslanci DUP ale stále ještě neuzavřela.
Britská premiérka Theresa Mayová řekne ve čtvrtek lídrům zemí Evropské unie, jak chce po brexitu zajistit práva evropských občanů v Británii. Unie trvá na tom, aby si Evropané na britských ostrovech udrželi všechna práva tak, jak je mají teď. Řada britských politiků zase opakuje, že budou k Evropanům "velkorysí". Teprve po vyřešení těchto problémů je unie ochotná probrat, jaký bude její vztah s Británií poté, co se brexit stane realitou.
Britky Mariem Elgwahryová a Nadia Choucairová z Londýna opakovaně upozorňovaly, že v domě, kde žijí, není bezpečno. Správce budovy ale jejich stížnosti dlouhodobě přehlížel, stejně jako další nedostatky v protipožárních opatřeních v budově. Až nakonec došlo k tragédii. Obě mladé ženy se teď pohřešují. Jejich věžák - londýnskou Grenfell Tower - minulý týden spolykaly plameny.
Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.
Britská královna Alžběta II. ve středu přednesla tradiční projev v londýnském Westminsteru. Zahájila tak schůzi nového britského parlamentu, který vzešel z červnových voleb. Projev naznačuje, na co se nová vláda soustředí. Královna si ho ale nepíše sama, de facto jen přečetla to, co jí doručila premiérka Theresa Mayová. Ta v současnosti stále ještě nemá uzavřenou oficiální dohodu s unionisty o podpoře její menšinové vlády konzervativců.
Manžela britské královny Alžběty II. Philipa převezli v úterý večer "z preventivních důvodů" do nemocnice. S odvoláním na Buckinghamský palác o tom ve středu informovala stanice Sky News. Princ je podle prohlášení v dobrém duševním rozpoložení. Šestadevadesátiletý vévoda z Edinburghu Philip byl hospitalizován kvůli infekci způsobené dřívějším onemocněním, uvedl bez dalších podrobností mluvčí královského paláce. Nezúčastní se tak proslovu Alžběty II. v britském parlamentu u příležitosti jeho ustavující schůze, z čehož je prý Philip "zklamán". Vévoda z Edinburghu v nedávné minulosti trpěl srdečními potížemi. Před měsícem oznámil, že bude své oficiální veřejné povinnosti vykonávat jen do srpna.
Poté, co si Britové v referendu odhlasovali odchod z Evropské unie, počet britských žadatelů o české občanství stoupl o desítky. Zatímco v roce 2015 vyhovělo ministerstvo vnitra pouze dvěma žadatelům, od počátku letošního roku zaznamenalo již 16 žádostí, čtrnácti z nich občanství přiznalo. V Česku žije přes čtyři tisíce Britů s povolením k trvalému k pobytu, někteří z nich teď žádají o české občanství, které by jim zajistilo volný pohyb v rámci EU. K jeho udělení musejí prokázat znalost češtiny, české historie a také výši příjmů.
Téměř rok po britském referendu začaly mezi Londýnem a Bruselem rozhovory o brexitu. Po nedávných britských volbách, ve kterých premiérka Theresa Mayová přišla o parlamentní většinu, není jasné, za jakých podmínek chce Británie z unie odejít. Rostou proto obavy, že rozhovory skončí krachem.
Vyjednávači Velké Británie a Evropské unie se v pondělí shodli na formátu jednání o Brexitu. První bude zásadní otázka zachování práv občanů po Brexitu, druhý se bude týkat finančního vyrovnání a třetí ostatních otázek. Oba vyjednavači byli po pondělní úvodní schůzce svých týmů optimističtí a zdůraznili, že dohoda, která je jejich cílem, má být spravedlivá a výhodná pro obě strany. Britové zopakovali, že země hodlá odejít z jednotného unijního trhu a chce s EU dojednat dohodu o volném obchodu a celní unii.
V Londýně došlo v noci na pondělí k dalšímu útoku, který se vyšetřuje jako teroristický čin. Je to v pořadí už čtvrtý útok ve Velké Británii za poslední čtyři měsíce. V uplynulé dekádě se přitom britským bezpečnostním složkám dařilo tragickým útokům zamezit. Po červenci 2005, kdy došlo k sérii bombových útoků v Londýně a zemřelo 52 lidí, přijala britská vláda rozsáhlá opatření. Teroristům se tato opatření podařilo obejít až letos, když začali - s výjimkou atentátu v Manchesteru - ke svým útokům používat auta a nože. Projděte si přehled teroristických útoků na britských ostrovech, včetně nejkrvavějšího případu z července 2005.
V noci na pondělí najel řidič v dodávce do skupiny muslimů v Londýně, kteří se právě vraceli z modlitby. Lidé se pak na útočníka sami vrhli a přemohli ho. Kdyby nepřišel imám, který kolemjdoucí uklidnil, možná by řidiče zlynčovali, popisují svědci z místa. Sedmačtyřicetiletý útočník, kterého po svém příjezdu zatkla policie, se lidem údajně vysmíval. Jak ukazuje video, z dodávky jim i mával. Podle BBC s jedná o Darrena Osbornea ze západoanglického Weston-super-Mare.
Britská policie předpokládá, že při požáru výškového bytového domu Grenfell Tower v Londýně minulý týden zahynulo přinejmenším 79 lidí. Oznámil to v pondělí šéf londýnské policie Stuart Cundy. Policisté podle něj dál budovu prohledávají a pokoušejí se najít další oběti tragédie. Mezi téměř osmi desítkami lidí, o kterých se policie domnívá, že jsou po smrti, jsou ti, jejichž těla už se podařilo nalézt a identifikovat, ale i lidé, kteří se stále pohřešují. S největší pravděpodobností je ale po smrti i většina nezvěstných. Bilance obětí se podle Cundyho může ještě změnit. Rozdíl ale nebude tak výrazný, jak tomu bylo v minulých dnech.
Jeden člověk zemřel a deset je zraněných poté, co muž s vypůjčenou dodávkou narazil do skupiny muslimů před londýnskou mešitou Finsbury Park. Jde zřejmě o první takto vážný útok na muslimy v Evropě. Dva lidé jsou v kritickém stavu. Muži, který zemřel, podle britských médií možná zkolabovalo srdce ještě před útokem. Ztratil vědomí a lidé ho ošetřovali před vchodem do mešity.
V pondělí oficiálně začaly rozhovory mezi Británií a Evropskou unií o tzv. brexitu. Británii zastupuje vyjednávač David Davis, šéfem vyjednávačů Evropské komise je zase Michel Barnier. Londýn má ale slabší pozici než ještě před několika dny. Vše změnily mimořádné parlamentní volby ve Velké Británii, ve kterých konzervativci premiérky Theresy Mayové přišli o většinu. Jaký dopad to bude mít na jednání v Bruselu? A co Brity k odchodu z EU vlastně vedlo? Hlavní otázky a odpovědi v přehledu.
V Bruselu začaly rozhovory o odchodu Velké Británie z Evropské unie. Pro tzv. brexit se Britové vyslovili loni v referendu. Británie do rozhovorů vstupuje po parlamentních volbách, které sice vyhráli konzervativci premiérky Theresy Mayové, ale nezískali sami většinu. Objevují se tak spekulace, že to může ohrozit podobu tzv. tvrdého brexitu, který Mayová prosazuje.
V neděli se ve Francii koná druhé kolo voleb do Národního shromáždění. Hnutí nového prezidenta Emmanuela Macrona má šanci získat nejsilnější většinu za posledních 50 let. Macron vsadil ve volbách na nové tváře. Polovinu kandidátů jeho hnutí tak tvoří lidé, kteří nemají zkušenosti s politikou. "Dá se hovořit o určité macronmanii. Optimismus se ale netýká celé francouzské společnosti," říká pro Aktuálně.cz profesor Christian Lequesne.
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Britská královna Alžběta II. se v pátek v Buckinghamském paláci setkala s prezidentem Milošem Zemanem. Hlavu státu doprovázela také jeho manželka Ivana a dcera Kateřina. Zeman poté v rezidenci českého velvyslance vyznamenal několik českých a slovenských veteránů, kteří za druhé světové války sloužili v britském královském letectvu (RAF). Na závěr své návštěvy měl na programu setkání s ministrem zahraničí Borisem Johnsonem. Prezident avizoval, že šéfovi britské diplomacie hodlá připomenout "jeden velmi nepříjemný incident", kdy britský soud nedávno osvobodil útočníka, který loni v září usmrtil českého občana.
U britského parlamentu došlo k potyčce. Krátce po jedenácté hodině tamního času ozbrojení policisté zadrželi muže, protože ho podezírali, že má nůž. Následně zavřeli brány Westminsterského paláce. Nikdo během incidentu nebyl zraněn. Před budovou byly nejméně dva policejní vozy, uvedla agentura Reuters. V okolí dál jezdí auta a doprava není nijak omezena. Podle britské stanice BBC incident zřejmě nesouvisí s terorismem. Policie podezřelého, jemuž je odhadem přes 30 let, před Dolní sněmovnou pacifikovala paralyzérem a poté ho zatkla. Zajištění bezpečnostního pásma kolem parlamentu však podle agentury AP nebylo narušeno.
