Pražský magistrát jedná s dědici malíře Alfonse Muchy o smírném řešení sporu o Slovanskou epopej. Na středeční schůzi výboru pro kulturu pražského magistrátu to řekl ředitel odboru kultury a cestovního ruchu Jiří Sulženko.
Před 49 lety se z pražského Veletržního paláce stal symbol zkázy. Rozsáhlý požár zničil 14. srpna 1974 interiéry i vše živé, co se v budově nacházelo. Kdyby se hasičům nepodařilo oheň včas zkrotit, mohly být následky mnohem ničivější. Následovalo pět let debat o jeho budoucnosti: bourat, nebo zachovat? Nakonec zvítězila rekonstrukce. A tak z popela povstal slavný domov moderního umění.
Národní galerie v Praze nakonec po bouřlivé kritice veřejnosti ustupuje od plánu, kdy od března chtěla zrušit vstup zdarma do prostoru Atlas ve Veletržním paláci. Ten slouží nejen jako kavárna a co-workingové centrum, ale zároveň se v něm nachází i dětský koutek. Důvodem pro původní rozhodnutí byly "finanční úspory i potřeba snížení hluku".
Za normalizace fotografovala romskou, vietnamskou nebo LGBT komunitu, autoportréty či prostě “jenom” život. Řemeslo sice vystudovala na pražské FAMU, většinu života ale byla smířená s tím, že tvoří jen pro sebe. Teď je Libuše Jarcovjáková senzací u nás stejně jako v zahraničí. Velkou retrospektivní výstavu jejích děl od 70. let minulého století do současnosti právě zahájila Národní galerie.
Dobové záběry ukazují, jak pouhých dvacet vteřin zemětřesení nad ránem 26. července 1963 změnilo Skopje, hlavní město Makedonie v bývalé Jugoslávii, ve skrumáž trosek a sutin s tisícovkami mrtvých a zraněných.
Venkov jako prostor společenské změny a proměny lidské práce jsou tématy třetího ročníku bienále Ve věci umění, které lze do 29. září vidět v pražském Veletržním paláci a Lidické galerii. Doprovázejí ho performance či komentované prohlídky.
Díla současné české umělkyně Filomeny Borecké a sbírku muzea v Severní Makedonii, do které výtvarníci věnovali díla po ničivém zemětřesení, představuje dvojice nových výstav v pražské Národní galerii. Vernisáž se uskutečnila ve čtvrtek večer ve Veletržním paláci. Narušili ji však členové iniciativy upozorňující na situaci v Pásmu Gazy.
Matky a otcové budou mít při vstupu do malé dvorany Veletržního paláce v Praze hned jasno. Ani mnohonásobné zvětšení a bělostné formy s modrými linkami je nezmatou: to, z čeho umělkyně Milena Dopitová vytvořila osobitá sousoší, jsou dílky kolejnice z oblíbené dětské stavebnice. Dobrý symbol i vodítko, jak rozumět výstavě na politické téma.
Koncert německého autora elektronické hudby Alva Nota s Ensemblem Modern ukázal, že ambient u nás dokáže naplnit překvapivě rozmáchlé prostory: do Veletržního paláce přišlo asi 700 posluchačů. Akce festivalu Prague Sounds ukázala, jak si dnešní hudba bere prostředky z elektronické popkultury i vznosnosti skladatelské klasiky. Zvuk i abstraktní projekce nechávaly odvíjet pomalu doutnající rituál.
Pražský hasičský sbor letos oslavil 170. výročí od svého založení a stojí za připomenutí, že v minulosti mnohokrát zažil horké chvilky. Vedle proslulého ohně v Národním divadle hořelo také v libeňské továrně ČKD, studentské kolonii na Letné, michelské plynárně či holešovickém Veletržním paláci. Podívejte se na dobové fotografie největších požárů, při kterých pražští hasiči zasahovali.
Štíhlá žena s nakrátko ostříhanými vlasy v šatech a lodičkách s leopardím vzorem stojí na stupínku a představuje své nejnovější dílo: minimalistickou, elegantně tenkou kliku. „Je subtilní, ale má masivní pevnost. Vaše děti se na ní můžou houpat,“ říká třiačtyřicetiletá Eva Le Peutrec, rodačka z Hořic a úspěšná architektka, která projektovala 24 mrakodrapů převážně v Číně.
Hned při vstupu návštěvníci pražského Veletržního paláce nově uvidí nad svými hlavami dílo Jakuba Nepraše nazvané Buňka. Dlouhodobá zápůjčka doplňuje stálou expozici umění 20. a 21. století Národní galerie.
Končí éra jednoduchých protikladů, tvrdí pražská Národní galerie. Její nová stálá expozice ve Veletržním paláci se zaměřuje na české umění z let 1939 až 2021 a vedle vrcholných děl představuje ty ze zapadlých koutů depozitáře. Takové, které instituce kdysi zakoupila více z ideologických než uměleckých důvodů a sotva kdy je vystavila.
Vstoupit sem znamená vkročit do jiného světa. Spletité cestičky vedou kolem vykořeněných keřů, zvětšených pilulek na gigantické košili a bludných chapadel vykukujících z dřevěných beden s fantaskními kostýmy. Pod plakáty s citáty návštěvník putuje až k hlavě ryby vystlané duchnami v zadní části velké dvorany pražského Veletržního paláce.
Od středy budou v pražském Veletržním paláci k vidění tři nové výstavy, které připravila Národní galerie. Zřejmě nejviditelnější je projekt světově vyhledávané čtyřicetileté české umělkyně Evy Koťátkové přenesený z Francie. Jmenuje se Moje tělo není ostrov a ve velké dvoraně paláce se bude rozkládat až do června příštího roku.
Ze třech nových přehlídek, kterými zahájila podzimní sezonu pražská Národní galerie a od tohoto pátku jsou přístupné v pražském Veletržním paláci, zřejmě největší pozornost poutá ta nazvaná V kroužcích dýmu. Potrvá do 8. ledna příštího roku a představuje portréty i autoportréty moderních umělců zachycených v roli kuřáků cigaret, doutníků či dýmek.
Národní galerie Praha otevřela ve Veletržním paláci výstavu nazvanou Intimita jako vzdor, kterou připravila s pařížským Centre Pompidou. Vznikla u příležitosti francouzského a českého předsednictví Rady Evropské unie a představuje díla osmi umělců.
Retrospektivní výstava umělkyně Markéty Othové, držitelky Ceny Jindřicha Chalupeckého, je nově přístupná v pražském Veletržním paláci. Jmenuje se Již brzy, potrvá do 30. října a shrnuje autorčino kompletní dílo od 90. let minulého století do současnosti.
Nejlepší loňské album vydal hudebník, který z roku 2021 zažil jen deset dnů. Písničkář David Stypka zemřel 10. ledna jedenačtyřicetiletý, po dvou letech boje s rakovinou slinivky, na komplikace spojené s nemocí covid-19. Jeho posmrtná deska Dýchej tuto středu získala tři ceny Anděl včetně té pro album roku. Stypka byl též vyhlášen nejlepším sólovým interpretem. Skladbou roku je jeho song Farmářům.
Jedna z největších pražských staveb, Veletržní palác, vznikla v meziválečném období. Jedná se o skvost české funkcionalistické architektury. Původním záměrem bylo postavit budovu, kde se budou konat veletrhy, od roku 1976 zde sídlí Národní galerie Praha.
Technologie a intimita bývaly rozdílné, snad i protikladné kategorie. Už to neplatí a platit nebude, myslí si šéf Sbírky moderního a současného umění pražské Národní galerie Michal Novotný. Jako kurátor po dlouhé době připravil výstavu ve Veletržním paláci. "Už dávno jsou technologie součástí našeho ekosystému i tělesnosti. Humanismus se transformuje," říká.
Po úspěšné výstavě věnované malířce Toyen, kterou ve Valdštejnské jízdárně i přes kapacitní omezení navštívilo 50 tisíc lidí za čtyři měsíce, chystá pražská Národní galerie do konce roku čtyři přehlídky. Příští rok budou následovat další, o největší pozornost se mají ucházet díla Josefa Mánesa.
Na čtyřech místech v Praze se od příštího pondělí 27. září do 2. října koná festival Lunchmeat, věnovaný nezávislé elektronické hudbě a digitálnímu umění. Představí oceňovanou zpěvačku a skladatelku Lyru Pramukovou nebo světově proslulou dýdžejku Helenu Hauffovou.
Je mnoho způsobů, jak popsat obrazy Viktora Pivovarova: maluje v cyklech, přisvojuje si staré mistry i modernisty, rád na plátna vepisuje celé věty a některými přesvědčivě mystifikuje – například o svém dětství a Moskvě.
Vystoupení zpěvačky a houslistky Ivy Bittové toto pondělí ve Velké dvoraně pražského Veletržního paláce připomene konečnou likvidaci takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince. Pietní koncert začíná v 18 hodin, vstup je zdarma.
