Vynechání masa je dnes běžnější než kdy dříve – a to z důvodů zdravotních, etických i environmentálních. Ať už jde o pár týdnů, měsíc, nebo dlouhodobou změnu, dopady na tělo (a dokonce i psychiku) mohou být překvapivé. Výzkumy ukazují, že krátkodobá bezmasá období přinášejí viditelné fyziologické změny, ale zároveň vyžadují pečlivé plánování.
Do Bruselu se po několika letech vrátil spor o názvosloví rostlinných alternativ masa. Příkopy mezi zastánci a odpůrci "vege" burgerů, steaků nebo párků jsou hluboké, sjednocení pravidel na unijním trhu ale chtějí všichni. Rozhodnout by se mělo do konce roku, jazýčkem na vahách se můžou stát Německo nebo Irsko.
Odejít z města na venkov a tam žít po svém nehledě na to, co se sluší nebo patří. Osudů těch, kteří se pro podobnou změnu rozhodli, je plný internet. Příběh Michaely Hertlíkové alias Nyemi ze Zadní Třebaně, se od nich přesto liší. "Nemám nic a oficiálně jsem bezdomovec," říká žena, která si přivydělává jako automechanička a v posteli spí zásadně s vlastnoručně odchovaným kohoutem Hurikánem.
Nejde o maso, masem to jen začíná. Hrdinka jihokorejského románu Vegetariánka, jehož autorka Han Kang tento čtvrtek obdržela Nobelovu cenu za literaturu, jednoho rána stojí u lednice a jako posedlá vyhazuje hovězí, vepřové, úhoře. Maso musí z domu.
"Je pro nás přirozené, že se chceme mít co nejlépe, vládne nám konzum. Nejsme od přírody altruisté a neumíme si odpírat. Jsme v tomhle trochu zvířátka," říká greenfluencerka Rozárie Haškovcová. Představa, že lidé ze dne na den přestanou jezdit auty, létat letadly a vyšplhají zpátky na stromy, je podle ní utopie. "Hejty, kterým denně čelím, jsou zlé, ale odmítám se vzdát," popisuje v rozhovoru.
"Víte, jak se pozná vegan?" začíná jeden vtip. "Řekne vám to," zní odpověď. V případě majitelů Bezmasny to ale neplatí. Diana Kahleová a David Hůlka nikomu nic necpou. Malé veganské řeznictví otevřeli v ulici Milady Horákové na Letné před měsícem a od začátku slaví úspěch.
Ministerstvo zemědělství přispěje i letos Agrární komoře na reklamní kampaň Žeru maso. Ta prosazuje živočišnou stravu a cílí proti jejím vegetariánským náhradám, které podle komory škodí zdraví. Z veřejných peněz na kampaň půjde dotace 882 tisíc korun, a to přestože její zpracování loni kritizovali nejen někteří experti na výživu, ale i tehdejší ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Veganská smetana, rostlinná alternativa medu nebo dokonce nevejce. Podle lednového stanoviska ministerstva zemědělství klamou všechny tyto názvy zákazníka. Přivlastňují si výživové hodnoty masných, mléčných a jiných tradičních výrobků a porušují nařízení Evropské unie. Inspektoři se proto letos na názvy takových výrobků zaměří.
Označování rostlinných alternativ potravin jako například veganské máslo, veganská vejce nebo alternativa mléka je podle ministerstva zemědělství (MZe) porušením unijních nařízení. Stanovisko zveřejnila koncem ledna Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Podle organizace ProVeg Česko se ale úřad rozchází s již dřívějším rozhodnutím českého soudu, který taková označení doporučil.
"Jsem masožravec a nestydím se za to," zní heslo nové kampaně Agrární komory, kterou bezmála čtyřmilionovou dotací ze státních peněz podpořilo ministerstvo zemědělství. Akce s názvem Žeru maso cílí proti alternativám jako jsou vegeburgery, které podle komory škodí zdraví. Experti ovšem kampaň kritizují s tím, že používá dezinformační a manipulační praktiky. Ministerstvo se od ní nyní distancovalo.
Francouzští výrobci potravin nahrazujících maso už nebudou moci pro své výrobky používat názvy jako "vegetariánský steak" či "veganská klobása". Od 1. října 2022 jim to zakáže nový zákon, který oslavují zástupci masného průmyslu.
Hlavní město Finska nebude od příštího roku na svých akcích servírovat maso, nahradí ho vegetariánskými pokrmy a rybami. Metropole tak chce snížit svoji uhlíkovou stopu.
Restaurační byznys byl sice během pandemie výrazně utlumen, podniků s rostlinnou nabídkou i přesto přibylo. A podle oslovených služeb nabízejících rozvoz jídla bude trend alternativní stravy typu veganství či vegetariánství ještě narůstat, a to nejen tradičně ve velkých městech. Zájem lidí o rostlinnou stravu přitom ovlivňují různé faktory, třeba snaha o pestrý jídelníček, ekologii, ale i počasí.
Německá automobilka Volkswagen přestane v kantýně v hlavní administrativní budově wolfsburského ústředí nabízet legendární currywurst. Podle interního oběžníku si zaměstnanci vymohli vegetariánské a veganské jídlo. Stejnou proměnou prošla již předtím jedna z koncernových jídelen v Hannoveru.
Myslím, že si budeme kupovat kultivované maso vyvinuté v laboratoři do 5 let. Je to náročné, ještě jsme nenarazili na konec vývoje. Zvířeti nemusí být ubližováno, maso bude mít totožnou chuť i vlastnosti, pomůžeme přírodě, říká Kateřina Marešová, gymnazistka, která vyvíjí kultivované maso v laboratoři Bene Meat Technologies. Mám jasno v tom, co chci po škole dělat, čím dřív začnu, tím líp, dodává.
Místo masa tady do pita chleba, tortil a salátů řežou rostlinnou náhražku z tofu a pšeničné bílkoviny. Rostlinné bistro Mooi založil před rokem a půl Zdeněk Třos se svou přítelkyní Nikolou Novosádovou a první pobočku otevřeli v Brně. Koncem loňského roku svůj koncept rozšířili i do Prahy a v Černé labuti provozují další bistro s veganským kebabem.
Lidem, jejichž dieta je založena pouze na stravě rostlinného původu, hrozí vyšší riziko zlomenin kostí než těm, kdo jedí i maso. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil akademický žurnál BMC Medicine. Na výsledky výzkumu, který je založený na vzorku 55 tisíc lidí, upozornila na svých webových stránkách britská stanice BBC.
Česká značka Nemléko, která vyrábí rostlinné alternativy mléčných výrobků, se musela přejmenovat na Optimistic. Původní název údajně nevyhovoval evropské legislativě, podle které označení "mléko" patří výhradně výrobkům živočišného původu. Europoslanci rovněž řešili z podobného důvodu změnu názvu u vegetariánských "hamburgerů" na "disky". Návrh ale v pátek nakonec neprošel.
Na nedělním večírku pořádaném při příležitosti předávání filmových cen Zlatý glóbus se tentokrát budou podávat pokrmy výhradně rostlinného původu a voda poprvé nebude v plastu.
Američan žaluje řetězec s rychlým občerstvením. Burger King mu totiž naservíroval maso rostlinného původu, které předtím ale obsluha připravila na grilu, kde běžně vaří tradiční mleté hovězí. Protože je vegan a slogan hlásal, že v burgeru není žádné maso, považuje muž reklamní text za zavádějící.
Mark Prost z univerzity v nizozemském Maastrichtu byl první, kdo před šesti lety vypěstoval maso ve zkumavce. Firma, ve které působí, teď bude žádat o povolení k jeho komerčnímu prodeji. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, proč si myslí, že běžné maso zakáže Evropská unie, a jak prodej toho umělého ovlivní vegetariánství.
Několik let trvající výzkum, který pracoval se vzorkem 48 tisíc britských obyvatel, odhalil, že vegetariánům hrozí ve srovnání s lidmi, kteří jedí maso, o 22 procent nižší riziko srdečního infarktu. Současně ale čelí o 20 procent vyššímu riziku mozkové mrtvice. Důvodem může být fakt, že vegetariáni mají nižší hladiny cholesterolu a cukru, ale zároveň jim mnohdy schází například vitamín B12.
Tendenci přibližovat se chuti masa nechápu, když někdo chce, aby něco chutnalo jako maso, tak ať si dá maso, míní šéfredaktorka časopisu FOOD Darina Křivánková. Stále více firem nabízí vegetariánské produkty, které jsou údajně chuťově k nerozeznání od skutečného masa. Je za tím náročný byznys, suroviny jsou důmyslně namíchané, pokud ale chceme chuti masa docílit, tak se bez chemie neobejdeme, musí tam být nějaké stabilizátory, míní Křivánková.
Představte si svět, ve kterém jsou prasata na vrcholu potravního řetězce, lidé zůstávají ve velkochovech a jejich maso se prodává ke konzumaci. Prvotina brněnského autora Martina Klusoně s názvem Prasopolis si pohrává s myšlenkou, co by se stalo, kdyby se role ve společnosti obrátily a zvířata by lidem dělala to, co oni dělají jim. "Původně jsem sepsal krátkou povídku během své obědové pauzy a nakonec z ní vznikla knížka. Netoužil jsem zpropagovat veganství nebo vegetariánství, spíš jsem chtěl upozornit na to, co se zvířatům děje," říká v rozhovoru. A protože se s autorem známe ze studií, během rozhovoru si tykáme.
Supermarkety ustupují od plastových tašek, influenceři bojkotují plastová brčka a lidé si dávají od nového roku předsevzetí, že budou jíst maso jen dvakrát týdně. Chcete se i vy chovat v roce 2019 ekologičtěji? Máme pro vás každodenní tipy, jak toho dosáhnout. Stačí změnit jen pár jednoduchých věcí.
Musíme omezit maso, v dopadech na životní prostředí překračujeme udržitelné hranice globálních ekosystémů, životní styl západních zemí využívá obrovské plochy pro výrobu krmiv pro hospodářská zvířata, Evropa je závislá na dovozech krmiv, jako je sója z Jižní Ameriky. Hovězí dobytek produkuje obrovské množství metanu. Čtvrtina globálních změn je spojena s produkcí potravin, říká Dana Kapitulčinová z Centra pro otázky životního prostředí UK. Dodává, že základ stravy by měl být rostlinný, čím jsou lidé bohatší, tím roste spotřeba masa, třetinu jídla prý vyhodíme.
