"Zajímají nás výhradně ti autoři, kteří umí pochopit současnost a hledět s nezatíženou myslí do budoucnosti, v hudbě i životě," říká organizátor festivalu soudobé vážné hudby Ostravské dny Petr Kotík. Mezi největší hvězdy bude patřit mladý skladatel Miroslav Srnka, jehož opera Make No Noise u nás zazní vůbec poprvé.
Na slavném festivalu klasické hudby BBC Proms v Londýně neuspěli diváci, kteří mávali vlajkami Evropské unie. Pořadatelé je přinutili dát je pryč. BBC Proms je přitom známý neformální atmosférou a máváním vlajkami. Nejčastější je samozřejmě Union Jack, ale Skotové zde často drží svou vlajku, na dirigenta Jiřího Bělohlávka, dokud vedl orchestr BBC, se zase mávalo českou vlajkou. Organizátoři z koncertní síně Royal Albert Hall poté vydali prohlášení, v němž tvrdí, že vlajky byly odstraněny kvůli přílišné velikosti a kvůli tomu, že rušily diváky i hudebníky. Za EU a proti brexitu "demonstrují" ovšem i protagonisté. Óda na radost, evropská hymna, zazněla už dvakrát.
Velké nádvoří hradu Špilberk obsadí od 13. do 25. srpna Filharmonie Brno. Vždy večer tu zazní symfonická hudba, operní árie, mužské sbory a recitace, swing i filmová hudba.
Novodobá světová premiéra hudby ze dvora Ludvíka XIV. zahájí dnes v kostele sv. Šimona a Judy 18. ročník Letních slavností staré hudby. Na koncertu s názvem Král nebes zazní původní verze skladeb pro dva sbory a velký barokní orchestr, která ředitel kůru Královské kaple ve Versailles na žádost Ludvíka XIV. skládal k bohoslužbám. Až do 7. srpna pak na šesti koncertech přestaví Letní slavnosti staré hudby další skladby, které před 300 lety zněly ve Versailles. Hudbu hranou na dvoře francouzských králů nabídne festival vedle kostela sv. Šimona a Judy také v Letním refektáři Strahovského kláštera, ve Dvořákově síni Rudolfina, v Břevnovském klášteře, na Zámku Troja a na Pražském hradě.
Richard Novák je v pětaosmdesáti letech aktivní a stále vyhledávaný pěvec. Má pevný bas, velký rozsah a zvládá široký repertoár skladeb od oratorií po opery. Ceněný je i ve světě, třeba jako jedinečný interpret Verdiho Requiem nebo Janáčkova díla. Když skladatel napsal příliš složité dílo, věděl, že má jít za Novákem. V podstatě cokoliv zvládně Novák zazpívat i teď. "Hlas ani moc netrénuju, nechce se mi. Pět či deset minut stačí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz pěvec, jenž i letos vystupuje na právě probíhajícím festivalu Smetanova Litomyšl.
Koncert České filharmonie s houslistou Josefem Špačkem a dirigentem Semjonem Byčkovem v pátek zahájil 59. ročník Smetanovy Litomyšle. Pořadatelé kromě Bělohlávka připomněli i památku sochaře Olbrama Zoubka zesnulého ve čtvrtek.
Radek Baborák (41) patří mezi nejlepší hráče na lesní roh na světě. Začal s ním v osmi letech a už ve čtrnácti zvládal skladby pro dospělé hornisty. "Je to jen ukázka talentu, který mi byl dán. Spočívá hlavně v tom, že jsem se i těžké skladby dokázal naučit rychleji než ostatní," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 30. května si Baboráka budou moci poslechnout návštěvníci Pražského jara, kde vystoupí s talentovaným houslistou Janem Mráčkem.
Umělecká dráha světově proslulé Soni Červené (91) čítá sto operních rolí v pěti tisících vystoupeních na jevištích pěti kontinentů. Celovečerní dokumentární film Olgy Sommerové o této operní pěvkyni a herečce je příběhem ženy, jejíž malé dějiny, soukromý a profesní život ovlivnil běh velkých dějin Evropy 20. století. Dokument pojmenovaný Červená má premiéru 24. května na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro. Do kin pak půjde v září.
Symfonická báseň Má vlast Bedřicha Smetany v podání Vídeňských filharmoniků pod taktovkou dirigenta Daniela Barenboima v pátek ve vyprodaném Obecním domě zahájila 72. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Kultovní dílo české hudby Má vlast se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Skladby se ujímá každý rok jiný dirigent. Daniel Barenboim pojal přípravy zahajovacího koncertu důkladně a velkolepě.
Ivana Leidlová byla úspěšnou bankéřkou. Pak odešla na mateřskou dovolenou a její manžel koupil zpustlý zámek Liteň nedaleko Karlštejna. Začala se zajímat o liteňskou historii a dostala se k světoznámé pěvkyni Jarmile Novotné, hvězdě newyorské opery i Hollywoodu. Nechápala, jak takováto osobnost mohla být v rodné české zemi zapomenuta, a rozhodla se to napravit. Do banky se již nevrátila, práce v neziskovce Zámek Liteň ji naplno pohltila. "Dříve jsem peníze dávala, dnes o ně žádám a vidím to z té druhé strany, jak nesmírně těžké to je, zvláště chce-li člověk finance na kulturu. To je nejtvrdší byznys, jaký jsem kdy dělala," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ivana Leidlová.
Všestranný klavírista a skladatel Michal Šupák (29) byl klávesistou zaniklé skupiny Charlie Straight. S ní získal v roce 2009 tři ceny Anděl, to mu bylo pouhých 21 let. V roce 2014 se stal Pianistou roku, když ohromil porotu vlastní skladbou Night Train. Rozhovor vznikal na konci března před jeho recitálem v doprovodu pardubické filharmonie. Nyní ho čeká sólové vystoupení na Pražském jaru. A také hraní v Berlíně u metra, v parku či na ulici s kolegou z dua Noisy Pots Jakubem Tenglerem. Ten hraje na kýble a hrnce. "Není těžké udělat z hrnce hudební nástroj. Stačí do něj ťuknout za doprovodu orchestru ve správnou chvíli a doprovodit ho správným akordem," říká v rozhovoru Michal Šupák.
Národní divadlo uvedlo 31. března na Nové scéně světovou premiéru opery Žádný člověk o tragickém osudu sochaře Otakara Švece a jeho nechtěném posledním dílu – Stalinově pomníku. "Důležitou otázkou inscenace je, zda se můžeme takovýchto symbolů zbavit tím, že je hodíme do vzduchu," říká německá režisérka a spolutvůrkyně libreta Katharina Schmitt.
Národní divadlo uvedlo na Nové scéně světovou premiéru opery Žádný člověk. Dílo, jež pojednává o tragickém osudu sochaře Otakara Švece a jeho posledního výtvoru (Stalinova pomníku na Letné) se divákům představuje pod taktovkou samotného skladatele Jiřího Kadeřábka. Důležitou roli ve scénografii hraje Stalinova hlava, kteoru divadlu věnovala Česká televize po natáčení filmu Monstrum.
Byla to další ukázka síly české klasické hudby, další důkaz, že na skladatele z české země svět stále slyší. Ve velkolepém Paláci Euskalduna ve španělském Bilbau se během jediného březnového víkendu odehrálo 75 koncertů, prodalo se na ně 30 000 vstupenek, účinkovalo zde 800 hudebníků. Téma bylo jediné - Bohemia. Jednalo se o velkou mezinárodní poctu české klasické hudbě. "Od pátku odpoledne do neděle do večera se jelo skoro v kuse. V paláci je pět sálů, skoro každou hodinu jsou zde koncerty," líčí Ondřej Daněk, manažer Janáčkovy filharmonie Ostrava, která zde odehrála čtyři orchestrální koncerty. Na program se jim podařilo prosadit i ukázku z tvorby Leoše Janáčka.
Dagmar Pecková navázala na svůj úspěšný projekt Hříšnice, v němž prezentovala známé operní árie hříšných žen. Téma přepracovala pro menší orchestry. Program Hříšné a frivolní ženy uvedla na koncertě s Komorní filharmonií Pardubice. "Když bych měla natočit všechny své hříšnice, dalo by to na celou knihovnu. Mezzosoprán, to je potvora, vražedkyně, psychicky zdevastovaná žena," líčí Dagmar Pecková.
To, co teď s Českou filharmonií prožíváme, ta duchovní spřízněnost, to je vrchol mé kariéry. Naplňuje mě pocitem štěstí, že to prožívám tady a s tímto orchestrem. Ale určitě jsme ještě nedosáhli na úplný vrchol, říká šéfdirigent české filharmonie Jiří Bělohlávek. Dodává, že je mnoho skladeb, kde udělal chyby, ale je důležité, aby si i dirigent uměl chybu přiznat.
Jan Kučera, skladatel a šéfdirigent Karlovarského symfonického orchestru, je znám svým odvážným experimentováním s klasickou hudbou. Pro Petra Čtvrtníčka zkomponoval hudbu k legendární hře Ivánku, kamaráde, podle Tlučhořových Kaisera a Lábuse zkomponoval operu Rudá Marie, která se hraje v Národním divadle. Nyní si na festivalu Pardubické hudební jaro odbyl úspěšnou premiéru svého Pivního oratoria, skladby opěvující český národní mok. Chtěl tím rehabilitovat pivo, na něž je často na rozdíl od vína pohlíženo s despektem. "I pivo může být velmi poetické a může vybízet k dobrým debatám mezi lidmi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz a připomíná že ho ve svých dílech mají Smetana, Dvořák i Janáček.
Již 71. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro začal zahajovacím koncertem v Obecním domě. Česká filharmonie zahrála Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast pod taktovkou estonského dirigenta Paava Järviho. Koncertu ve vyprodané Smetanově síni se zúčastnil i prezident Miloš Zeman. Celý festival letos nabídne přes padesát koncertů, na nichž vystoupí hudebníci z 23 zemí světa. Zahájení předcházel pietní akt vyšehradském hřbitově.
Svatební pochod zná asi každý, kdo se někdy účastnil svatby. Lidé tuší, že ho napsal Felix Mendelssohn-Bartholdy a znají ho jako příjemný sňatkový šlágr na varhany. Málokdo již ví, že se jedná o hudbu ke Snu noci svatojánské, že je ten kus delší, hudebně mnohem zajímavější a rozepsaný pro celý symfonický orchestr. I tuto mezeru chce vyplnit Symfonický orchestr Hlavního města Prahy FOK na počest 400. výročí úmrtí Williama Shakespeara. 4. a 5. května zahrají pásmo "Shakespeare v hudbě". "Autoři si na skladbách dávali záležet, aby se svou hudbou dotáhli aspoň k Shakespearovým kotníkům. A také si možná řekli: Je to Shakespeare, tady končí veškerá legrace," říká dramaturg FOK Martin Rudovský.
Berlínská taneční skupina Flying Steps se vrací do Česka se svým projektem Red Bull Flying Bach. V něm spojuje jeden z nejmodernějších tanců současnosti – breakdance, s klasickou hudbou Johanna Sebastiana Bacha. S nápadem spojit pouliční tanec a hudbu honosných koncertních sálů přišel hlavní choreograf skupiny Vartan Basil. Společně s hudebníkem Christopherem Hagelem si řekli, proč nezkusit rozpohybovat lidské tělo za rytmu klavírů a cembala. Od té doby vyprodali dvě světová turné, která vidělo více než 300 tisíc diváků. Skupina do Česka zavítala před čtyřmi roky, kdy se jim podařilo třikrát vyprodat Hudební divadlo Karlín. Vystoupení se uskuteční 23. a 24. září v Praze a 1. října v Ostravě.
