


Valné shromáždění OSN odsoudilo Spojené státy kvůli Jeruzalému, Česko se hlasování zdrželo
Pro návrh odsuzující USA kvůli rozhodnutí uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele hlasovalo 128 zemí. Devět bylo proti, 35 včetně Česka se zdrželo.



Pro návrh odsuzující USA kvůli rozhodnutí uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele hlasovalo 128 zemí. Devět bylo proti, 35 včetně Česka se zdrželo.



Valné shromáždění OSN na čtvrtek svolalo mimořádné zasedání kvůli rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele. USA hodlají hlasování o Jeruzalému pečlivě sledovat. Země, které budou hlasovat proti Spojeným státům, nemohou prý počítat s další americkou pomocí.



Americký prezident Donald Trump v pátek vyráží na svoji první cestu do Asie. Jejím klíčovým tématem bude severokorejský jaderný program. Trump si zatím vyměnil několik ostrých vzkazů se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, ale zatím se nezdá, že by měl plán, jak jeho jaderné ambice skutečně zastavit. Šéf Bílého domu bude tuto otázku řešit v Číně, ale především pak s americkými spojenci v Japonsku a Jižní Koreji.



Veterán americké diplomacie Daniel Fried do ní nastoupil už za éry prezidenta Jimmyho Cartera. Na prvním postu byl v roce 1980 v tehdejším sovětském Leningradě. Jeho posledním úkolem, než letos v únoru odešel ze služeb státu, byla funkce koordinátora amerických sankcí vůči Rusku. V této roli se Fried nakonec ocitl v nepříjemné situaci. Po Trumpově nástupu do Bílého domu musel proti němu lobbovat v americkém Kongresu, aby zajistil, že nový prezident protiruské sankce nezruší.



Výhrůžky mezi Spojenými státy a KLDR se čím dál více stupňují. Naposledy severokorejský ministr zahraničí prohlásil, že Američané jeho zemi vyhlásili válku. Čína, Rusko i západní země se ihned ozvaly, aby situaci uklidnily. Peking uvedl, že je to jen přilévání oleje do ohně. A podle agentury Reuters Rusové potichu hledají politické řešení celé krize.



Měřeno očima Hradu byla cesta do New Yorku úspěšná, měřeno očima světa měla nulový význam. Právě tolik český prezident váží na mezinárodní scéně.



Prezident Miloš Zeman v úterý přednesl projev před Válným shromážděním OSN. Podobně jako v předchozích dvou letech se Zeman soustředil na téma mezinárodního terorismu. Zároveň citoval knihu Samuela Huntingtona Střet civilizací, které diskutuje údajný civilizační nesoulad mezi západem a světěm islámu. Podle Zemana je terorismus přímo propojen i s problémem migrace. Někde ji podle Zemana vyvolává, v jiných místech, například v Evropě, využívá. V sále poslouchali Zemanův projev členové jeho kanceláře, kancléř Vratislav Mynář, poradce Martin Nejedlý a mluvčí Jiří Ovčáček.



Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti Severní Koreji. "Bezhlavá honba KLDR za jadernými zbraněmi a balistickými střelami ohrožuje celý svět. Pokud se budou Spojené státy cítit v ohrožení, nebudeme mít jinou možnost než Severní Koreu úplně zničit," řekl Trump při svém vůbec prvním projevu na Valném shromáždění OSN. Prezidenta KLDR Kim Čong-una označil za "rakeťáka, který je na sebevražedné misi". Během projevu hovořil i o terorismu a suverenitě jednotlivých národů.



Donald Trump v úterý poprvé vystoupí na Valném shromáždění OSN. V minulosti přitom organizaci tvrdě kritizoval. Trumpova zahraniční politika se řídí heslem "Amerika na prvním místě". Potvrzuje to i několik zásadních unilaterálních rozhodnutí, která Trump už coby prezident učinil. V červnu odstoupil od Mezinárodní dohody o klimatu z Paříže a předělává americké tržní dohody. Světoví státníci a diplomaté tak napjatě očekávají, co od Trumpa uslyší v jeho prvním projevu k celému mezinárodnímu společenství. Krátce po Trumpovi promluví i Miloš Zeman.



Obědem v New Yorku s bývalou manželkou amerického prezidenta Ivanou Trumpovou v pondělí zahájil prezident Miloš Zeman pracovní návštěvu Spojených států. V úterý promluví v New Yorkovi na Valném shromáždění OSN. Vystoupí hned v úvodním panelu, nedlouho po Donaldu Trumpovi a těsně před francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. V Zemanově okolí bude chybět český velvyslanec v USA a bývalý šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček. Upadl u prezidenta v nemilost kvůli tomu, že mu nezařídil přijetí v Bílém domě.



Výbor Valného shromáždění OSN vůbec poprvé odsoudil porušování lidských práv, ke kterému podle něj od ruské anexe dochází na Krymu. V rezoluci zvlášť kritizoval diskriminaci tamních Tatarů a dalších menšin. Text navržený Ukrajinou s přímou podporou 40 zemí včetně USA, Francie a Británie získal v úterý 73 hlasů. Proti bylo jen 23 zemí – kromě Ruska například Čína, Sýrie, KLDR, Indie, JAR či Srbsko – a desítky dalších se zdržely. Proti textu například hlasovala vedle Ruska také Venezuela. O rezoluci odsuzující "diskriminace vůči obyvatelům ze strany ruských okupačních úřadů" ještě musí hlasovat Valné shromáždění na výročním plenárním zasedání v prosinci.



Valné shromáždění OSN ve středu hlasovalo o nezávazné rezoluci namířené proti americkému hospodářskému embargu vůči Kubě. Rezoluce je přijímána již 25 let, nyní se ale poprvé Spojené státy hlasování zdržely. Předtím vždy hlasovaly proti. Rezoluci tak podpořilo 191 ze 193 členských zemí OSN. Kromě Spojených států se zdržel i Izrael. Rezoluce není nijak vymahatelná a je zamýšlena jako politický nátlak. Hospodářské embargo může zrušit pouze Kongres, který je pod kontrolou republikánů a který takový krok odmítá.



Valné shromáždění OSN podle očekávání jednomyslně schválilo bývalého portugalského premiéra Antónia Guterrese novým generálním tajemníkem Organizace spojených národů. Funkce se na příštích pět let ujme od 1. ledna, a to po odcházejícím šéfovi nejvýznamnější mezinárodní organizace Pan Ki-munovi. O vrcholnou funkci měl zájem i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který v tajném hlasování v Radě bezpečnosti skončil druhý. Lajčák svou kandidaturu označil za úspěch slovenské diplomacie.



Generálním tajemníkem OSN se příští rok v lednu s největší pravděpodobností stane António Guterres, bývalý portugalský premiér. Následníka Pan Ki-muna nominovala Rada bezpečnosti OSN, příští týden by ho měli schválit zástupci 193 členských zemí Spojených národů.



Protiraketový systém THHAD byl předmětem diskuze na Valném shromáždění OSN v New Yorku v rámci projednávání přijetí nových sankcí vůči Severní Koreji. KLDR provedla nedávno už pátou jadernou zkoušku. Proti těmto krokům je ale Čína, která má v Radě bezpečnosti OSN právo veta. Peking sice jaderný test odsoudil, ale zároveň vyzval, aby se zúčastněné strany zdržely vzájemných provokací a jakýchkoli činností, které by mohly zhoršit situaci.



Valné shromáždění OSN pohledem Martina Nováka.



Byla řeč Zemana v OSN ostuda? Ani to ne. Byla to jeho chvíle a šmytec. Prázdnota. Vzbuzoval lítost, jak tam řečnil bez papíru a bez významu.



Český prezident ve všeobecné rozpravě na 71. zasedání Valného shromáždění OSN vyzval k vojenské akci proti teroristům a zkritizoval mezinárodní společenství za nedostatek aktivity v této věci. Podle Zemana je zapotřebí, aby se vojenský zásah soustředil na velitelské struktury teroristických organizací, a nikoli na okupování zemí, což se v minulosti ukázalo jako špatná cesta.



Některé bakterie rostou v těle dál bez ohledu na přítomnost antibiotik. Jedná se o takzvanou antibiotickou rezistenci, která už v dnešní době představuje celosvětový problém. Bakterie jsou vůči pilulkám odolné, a některé nemoci se tak znovu stávají nevyléčitelnými. Před zneužíváním antibiotik koneckonců varoval už v padesátých letech minulého století slavný vynálezce penicilinu Alexander Fleming. Teď jedná o antibakteriální rezistenci Valné shromáždění OSN.



Barack Obama pronesl svůj poslední projev ve funkci prezidenta Spojených států na Valném shromáždění OSN. Vyzval bohaté státy, aby pomohly uprchlíkům. Varoval také před extremismem, krajním nacionalismem a populismem. Prezident mluvil zejména o stavu světové politiky a o řešení globálních problémů. Za vážný problém označil klimatické změny. Kritizoval však i Rusko, které by se nemělo vměšovat do záležitostí svých sousedů.