Donald Trump přistál 15. srpna 2025 na aljašské základně Joint Base Elmendorf-Richardson a vzápětí ho následoval i Vladimir Putin. Série fotografií, nasvícená jako pod reflektory divadelních ramp, zachycuje symbolická gesta a momenty demonstrace moci dvou světových lídrů. Bylo to divadlo pro celosvětové publikum, hlavní role tentokrát patřily Trumpovi a Putinovi.
Americké ministerstvo zahraničí pozastavuje vydávání všech víz pro obyvatele z Pásma Gazy, díky kterým se mohli v USA léčit, uvedla v sobotu agentura Reuters. Washington tak rozhodl poté, co někteří stoupenci amerického prezidenta Donalda Trumpa označili přítomnost Palestinců v zemi za národní ohrožení. Ministerstvo také prověřuje ta víza, která v posledních dnech obyvatelům z Pásma Gazy vydalo.
V noci z pátku na sobotu skončilo jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na vojenské základně v Anchorage na Aljašce. Na tiskové konferenci oba světoví lídři uvedli, že jejich jednání, které trvalo zhruba dvě a půl hodiny, bylo konstruktivní. Žádné konkrétní výsledky však nejsou patrné.
"Je čas, aby Evropa buď jednala, nebo mlčela," prohlásil v rozhovoru pro Fox News americký ministr financí Scott Bessent. Kritizoval evropské lídry za to, že Spojeným státům kážou o tvrdším postupu vůči Rusku, zatímco sami se zdráhají přijmout obdobná opatření.
Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí. Podle OSN je však zapotřebí dovézt alespoň dvojnásobek. Česká republika letos poskytla Palestincům přes 41 milionů korun a prosazuje otevření dalších koridorů, zatímco pokračující výstavba izraelských osad u Jeruzaléma ohrožuje naději na řešení dvou států.
Několik desítek lidí se ve středu sešlo před budovou amerického velvyslanectví v Praze k tichému protestu s názvem Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu! Před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tak chtěli připomenout historickou zkušenost z Mnichova 1938, kdy byly v zájmu míru obětovány části Československa.
Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že pokud ruský prezident Vladimir Putin po pátečním summitu obou lídrů na Aljašce nebude souhlasit s ukončením války proti Ukrajině, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky. Šéf Bílého domu tyto důsledky neupřesnil, píše agentura AP.
Americký prezident Donald Trump ve středu během virtuální schůzky s evropskými lídry velmi jasně vyjádřil, že USA chtějí na nadcházejícím summitu USA a Ruska na Aljašce dosáhnout příměří na Ukrajině, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Donald Trump se chystá na své první osobní setkání s Vladimirem Putinem od návratu do Bílého domu. Summit na Aljašce přichází v době, kdy je americký prezident obklopen užším okruhem poradců, z něhož vymizeli zkušení odborníci na Rusko i Ukrajinu. Místo diplomatů s desetiletími praxe vede jednání newyorský developer Steve Witkoff, stále ještě nová tvář zahraniční politiky.
"Poslední evropský diktátor" Alexandr Lukašenko získal v posledních měsících novou roli. Na začátku války na Ukrajině v roce 2022 sice jeho země fungovala jako základna pro ruský útok, nyní ovšem spolupracuje s Američany jako prostředník k vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem. V rámci zlepšení vztahů dal dokonce rozhovor americkému týdeníku Time, kde popisuje Putinovo zákulisí.
Válka na Ukrajině láká dobrovolníky z mnoha zemí. Přestože od roku 2022 Ukrajina nezveřejnila oficiální data, odhaduje se, že je na frontě až 20 tisíc zahraničních vojáků, z nichž velká část pochází z Kolumbie. Motivací pro ně jsou někdy peníze, jindy osobní zájmy. Agentura Reuters teď na fotografiích ukazuje, jak příbuzní stovek z nich vzpomínají na kyjevském Majdanu.
Nejdřív přežil výbuch, který smetl Hirošimu. O tři dny později v Nagasaki prožil to samé. Tsutomu Jamaguči byl jediným člověkem, kterého oficiálně zasáhly obě atomové bomby druhé světové války. Jeho příběh je nejen fascinujícím svědectvím o neuvěřitelné vůli přežít, ale i děsivou připomínkou ničivé síly jaderné zbraně.
Humanitární organizace Český červený kříž, Člověk v tísni a Lékaři bez hranic vyzvaly vládu Petra Fialy (ODS) k odsouzení porušování mezinárodního práva v Gaze, využití diplomatických nástrojů mimo jiné k propuštění rukojmích a dosažení trvalého příměří či k podpoře ukončení blokády tohoto území. Podle mezinárodních organizací čelí značná část obyvatelstva v Pásmu Gazy podvýživě a hladovění.
Na 600 bývalých předních představitelů izraelské armády, tajných služeb, policie a diplomacie vyzvalo v otevřeném dopise amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby vyvinul tlak na izraelskou vládu a zastavil válku v Pásmu Gazy. V dopise zveřejněném v noci na pondělí uvádějí, že válka začala jako obranná a spravedlivá, ale již dosáhla všech vojenských cílů a spravedlivou být přestala.
Rusové stojí před branami Pokrovsku - kdysi klíčového dopravního uzlu Ukrajinců na Donbase. Osmdesátitisícový Pokrovsk je nyní v troskách a je městem duchů, kterým se prohánějí ruské drony. Ukrajinské velení čeká obtížné rozhodnutí - bojovat o město, nebo se raději stáhnout na připravené obranné linie asi deset kilometrů západně?
Tajná továrna ve východních Čechách produkuje drony vybavené umělou inteligencí, které výrazně pomáhají ukrajinské armádě v boji proti ruskému agresorovi. Stovky sofistikovaných strojů od firmy LPP Holding zvládají mise zcela samostatně i bez GPS signálu a obstojí i v silně rušených oblastech. Umělá inteligence navádí drony ke zvolenému cíli.
Francie poslala do Pásma Gazy 40 tun humanitární pomoci prostřednictvím čtyř letů z Jordánska. V pátek to uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Stejným způsobem ji tam začaly dodávat také Německo a Španělsko. Do Pásma Gazy mezitím dorazili americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff a americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee.
Ruský bloger a novinář Kirill Strelnikov se svými výroky zařadil mezi další ruské propagandisty a mohl by si podat ruce s bývalým premiérem a prezidentem Dmitrijem Medveděvem. V komentáři na webu ruské státní agentury RIA Novosti se totiž raduje z toho, že západní představitelé kdysi prohlásili, že Ukrajina bude bojovat do posledního muže. Ukrajinci podle něj zemřou jako laboratorní krysy.
V uplynulých dnech ukrajinské drony podnikly sérii úderů na železniční trať spojující ruská průmyslová centra Volgograd a Rostov na Donu. Útoky mířily na infrastrukturu, která je využívaná jak pro civilní průmysl, tak zejména pro zásobování ruských sil na ukrajinské frontě.
Evropské silnice, mosty a železnice nejsou v současnosti schopny zajistit rychlý přesun vojenské techniky a jednotek v případě ozbrojeného konfliktu s Ruskem. V rozhovoru pro deník Financial Times to uvedl evropský komisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas.
