Poslední březnový den Ukrajinci volí v prezidentských volbách. Jedním z hlavním témat, které kandidáti zmiňují, je ukončení bojů mezi vládními silami a proruskými separatisty na Donbasu. Po míru touží i obyvatelé vesnice Zajceve, která leží jen necelý kilometr od frontové linie.
Společnost se radikalizuje, to, co se děje v okolních zemích je jenom poslední kamínek do mozaiky, míní tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Projevů antisemitismu podle statistik výrazně přibylo v Německu i ve Francii. Současnou migrační vlnou je ten problém jen posílen, velkou roli v tom hraje izraelsko-palestinský konflikt, z levice přichází hodně starých stereotypů, které jsou převlečeny do nového hávu, myslí si Kraus
Koalice Syrské demokratické síly (SDF) podporovaná Spojenými státy v neděli obnovila ofenzivu v Baghúzu ve východní Sýrii, v poslední oblasti ovládané takzvaným Islámským státem (IS). V sobotu, kdy se nebojovalo, odtud odešly tisíce civilistů. O zahájení operací informoval na twitteru mluvčí koalice Mustafa Bálí.
Jako rezavá mementa bojů leží v příkopech tanky, některé budovy jsou rozstřílené, v buši číhají nášlapné miny. Občanská válka v Angole skončila před 20 lety, 4. dubna 2002, následky jsou ale viditelné dodnes.
Pokutu 500 švýcarských franků (11 300 korun) uložil v pátek soud bývalému vojákovi švýcarské armády Johanovi Cosarovi, kterého uznal vinným z účasti v bojích v Sýrii. Na rozdíl od některých svých spoluobčanů se ale Švýcar Cosar nepřipojil na Blízkém východě k teroristické organizaci Islámský stát (IS), ale bojoval na straně místních křesťanů proti ní, informovala v pátek agentura Reuters.
Ještě předtím, než vzniklo radikální hnutí Tálibán, které se v létě 2021 opět dostalo v Afghánistánu k moci, v zemi zuřila jiná krvavá válka. Sověti se od roku 1979 násilím snažili udržet u moci tamní špatně přijímanou komunistickou vládu. Povstalci, takzvaní mudžahedíni, ale byli nezdolní. Válka trvala skoro 10 let, odsun sovětských vojsk začal 15. května 1988, tedy před 35 lety.
Pořezaná, popálená, se střelnými ranami, hladová a opuštěná. Ve válkou sužované Sýrii netrpí jen lidé. Hrůzy zažívají i domácí zvířata. Jejich majitelé kvůli válce zemřeli, ti, kteří ze Sýrie utekli, si s sebou zvířata vzít nemohli. Nadace CatConnect jim pomáhá najít bezpečný domov v zahraničí.
"Mít v pumovnici jen dvě bomby a oběma za doslova strašných povětrnostních podmínek, hustého deště a v úporné palbě z Alsteruferu tuto manévrující loď trefit, to byl skutečně mimořádný výkon hodný opravdového mistra," hodnotí historik Jiří Rajlich potopení nacistické lodi Alsterufer československými letci. Připomeňte si ojedinělou akci, od níž uplyne 27. prosince už 75 let, sérií snímků člena posádky, bočního střelce Josefa Koska.
Zpráva BIS by měla vycházet krátce po konci roku, o němž referuje, měla by být konkrétnější, odvážnější a měla by vyvolat jasnou reakci, akce vlády.
Zdravotní péče je katastrofálně nedostupná, potraviny extrémně zdražily, velmi chatrná je distribuce vody, líčí ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber. V Jemenu, kde přes tři roky zuří konflikt mezi vládními vojsky a šíitskými rebely, se podle něj odehrává jedna z největších katastrof dneška. Zhruba polovina zdravotnických zařízení nefunguje, zasaženo bylo už šest našich nemocnic, říká. Navzdory tomu se prý pracovníci Lékařů bez hranic vrací z mise v Jemenu spokojení. Místní spolupracují výborně, vracíte se tam ke kořenům medicíny, dodává Gruber.
Tady člověk buď někoho nenávidí, nebo miluje, já mám ovšem rád Izrael a přeju mu prosperitu a bezpečnost, ale stejně tak Palestincům jejich vlastní stát, kamarády mám tam i tam, tvrdí bývalý blízkovýchodní zpravodaj České televize Jakub Szántó. Zážitky a postřehy z oblastí konfliktů zachytil v knize Za oponou války. Často se v něm prý při natáčení pral přirozený strach s novinářskou pýchou. Naučil jsem se s tím pracovat, musím myslet i na bezpečí kameramana, to člověka vrací trochu do normálu, vysvětluje, proč při práci zbytečně neriskuje.
V klíčovém jemenském přístavu Hudajdá, přes který má proudit humanitární pomoc hladovějícím Jemencům, dál zuří tuhé boje. Místní uvízli uprostřed válečného konfliktu a mezinárodní organizace volají po zpřístupnění pomoci. Vůdce jemenských rebelů zopakoval, že jeho bojovníci se nikdy nevzdají. A koalice vedená Saúdskou Arábií na jejich pozice dál útočí. Přístav kontrolovaný šíitskými povstalci je obklíčen sunnitskou přesilou.
Jemenská vládní vojska podporovaná vojenskou koalicí v čele se Saúdskou Arábií dnes pokračovala v ostřelování jemenského přístavního města Hudajdá. Boje vyvolávají vážné obavy o bezpečí civilistů včetně desítek dětí v místní nemocnici. S odvoláním na jemenské úřady, humanitární organizace a OSN o tom informovala agentura AFP.
Jemen sužuje občanská válka, v níž proti sobě bojují šíitští povstalci Húsíové, podporovaní Íránem, a vládní vojska mezinárodně uznávaného prezidenta Abdar Mansúra Hádího. Válka v Jemenu si už vyžádala tisíce lidských životů, Jemenci trpí také hladomorem a cholerou.
V 70. letech žilo město na západě Gruzie hornictvím. Během konfliktů země s Ruskem však většina jeho obyvatel postupně odešla a dnes tato opuštěná oblast připomíná spíše město duchů.
Přesně před 40 lety podnikly Spojené státy invazi do Grenady. Intervence proti marxistickému vojenskému režimu na ostrovním státě se účastnilo kromě jednotek USA také několik karibských států. Grenadským vojákům pomáhali pro změnu dobrovolníci z Kuby. Americká operace sice svoje cíle splnila, jenže způsob, jakým jich dosáhla, se setkal s kritikou. Mezi Američany i na mezinárodní scéně.
Tolikrát jsem přebral kokain nebo alkohol, beru prášky na posttraumatickou stresovou poruchu, líčí oceňovaný válečný fotograf Jan Grarup, Dán, který byl svědkem genocidy ve Rwandě, katastrofy na Haiti či bojů o irácký Mosul. Je to obrovský psychický tlak, který na vás působí, na druhou stranu vím, že jsem tam z nějakého důvodu - abych ten příběh předal dál, popisuje. Jsem extrémně hrdý na to, že mě lidé nechali vstoupit do svých životů, i když často stáli na velmi křehkém ledě, dodává.
Před sto lety, v létě a na podzim 1918, sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. I když na své východní "československé" frontě byli úspěšní, proti obrovské síle revoluce sovětů neměli šanci. Jejich angažmá zůstalo v Rusku dodnes v historické paměti. Většinou však ne zrovna v pozitivním světle.
I tato fotogalerie budiž protiváhou argumentům, jak zbaběle se Češi chovali v druhé světové válce. Jako jedni z mála měli jednotky v největších válečných ohniscích: Francii a Británii, na Středním východě i v Sovětském svazu. Jednalo se o desítky tisíc mužů a žen. Nacistům se navíc - na rozdíl od leckterých zemí - nikdy (a že se o to velmi snažili) nepodařilo zformovat z Čechů jednotku bojující za zájmy hitlerovského Německa.
