Pouhý den po telefonátu s Vladimirem Putinem se Donald Trump chystá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zatímco ještě před několika dny to vypadalo, že prodej střel s plochou dráhou letu Tomahawk Kyjevu je na spadnutí, po rozhovoru s ruským lídrem Trump otáčí a z dodávek se snaží vycouvat.
Ruské prokremelské kanály v úterý zveřejnily záběry dronového útoku na konvoj Organizace spojených národů (OSN) v Chersonské oblasti. Podle tvrzení proruských přispěvatelů na síti Telegram bylo cílem vozidlo převážející tzv. náklad dvojího užití. OSN ale uvedla, že útok by mohl být považován za válečný zločin.
Zatímco pozornost světových médií se soustředí především na politiku prezidenta Donalda Trumpa a jeho výroky směrem k Rusku i Ukrajině, v zákulisí se odehrává příběh, který ukazuje rostoucí vliv první dámy Melanie Trumpové. Právě ona sehrála klíčovou roli v tom, že se osm ukrajinských dětí, odvlečených ruskými silami z okupovaných území, mohlo po měsících odloučení znovu shledat se svými rodinami.
Ruská veřejnost válku na Ukrajině většinou aktivně nepodporuje, spíše se psychologicky od konfliktu distancuje. ČTK to řekl v rozhovoru americký politický psycholog Eric Shiraev, který je původem z Ruska. Připomněl, že historicky byli Rusové zvyklí spíše na politickou lhostejnost než na aktivní odpor vůči vládám. Frustrace se podle něj v Rusku často mění v agresivní nacionalismus.
Na podzim roku 1917 stála na okraji Paříže před popravčí četou žena, která se dlouho koupala v obdivu evropské smetánky. Mata Hari – tanečnice, kurtizána a podle rozsudku také špionka, jejíž intriky měly stát život tisíce vojáků. Před popravou odmítla pásku přes oči, pohlédla vojákům do tváří a poslala jim vzdušný polibek. Od smrti krásky, která se nezalekla smrti, dnes uplynulo 108 let.
Prodeje terénních vozů UAZ se meziročně propadly o 47 procent, píše ruský deník Gazeta. Podnik ale dobře živí armádní zakázky, které ostatně kdysi stály u jeho zrodu. Udržet nově vyrobená auta v chodu je ale čím dál tím těžší.
Rozloučím se se všemi, včetně mé oblíbené fenky Kory, a vyrazím na cestu. Mám tušení, že tohle nebude jen o předání auta. Cítím, že poznám fajn lidi. Později se ukazuje, že můj pocit byl správný. Vzniká tu po pár dnech pouto přátelství, které bude moct rozdělit jen smrt někoho z nás.
Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Jeden z mála evropských lídrů, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na Facebooku napsal, že Evropu čeká "horký podzim a směřuje k válce".
Ruský prezident Vladimir Putin je stále přesvědčený, že Rusko může v dlouhodobé vyčerpávající válce donutit Kyjev ke kapitulaci. Sází na to, že ukrajinské odhodlání se zhroutí dřív, než Rusko vyčerpá své zásoby lidských zdrojů. Analytici si ale všímají, že se ohání prokazatelně nepravdivými informacemi.
Ukrajinská obranná linie se postupně rozpadá na úseky, které už nejsou schopné udržet soudržnou obranu. Podle zjištění deníku Ukrajinska pravda mají některé jednotky mezi svými pozicemi mezery široké od pár set metrů až po kilometr - dost na to, aby tudy mohli pronikat Rusové. "Vypadá to, že tam máme obranu, ale ve skutečnosti ji drží zranění vojáci," popsal jeden z ukrajinských důstojníků.
Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to ve čtvrtek prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil, že v případě ruské invaze budou Spojené státy tuto severskou zemi bránit.
Egyptská média informovala, že dohoda o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás vstoupila ve čtvrtek v platnost. Situace přesto zůstává napjatá a podle politoložky Evy Taterové je současné příměří spíše křehkou snahou uklidnit situaci a zlepšit životy místních lidí s nejistým výsledkem. „K opravdové mírové dohodě je však stále hodně daleko,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Alexandra Skočilenková se do povědomí světové veřejnosti dostala v dubnu 2022, kdy ji zatkla ruská policie za to, že v obchodě vyměnila pět cenovek zboží za pacifistická hesla proti válce na Ukrajině. V listopadu 2023 si nakonec vyslechla rozsudek – sedm let vězení za šíření nepravdivých informací o ruské armádě.
Španělští poslanci ve středu schválili embargo na vývoz zbraní do Izraele, které zavedla vláda minulý měsíc kvůli izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Bez potvrzení parlamentem by však embargo přestalo platit. Menšinovou vládu Pedra Sáncheze podpořili i čtyři vládní poslanci z koaliční krajně levicové strany Podemos, jejichž souhlas přitom ještě ve středu dopoledne nebyl jistý, uvedla agentura AFP.
Tvrdí o sobě, že je antimilitarista, přesto v první den ruské invaze vstoupil do ukrajinské armády. Poté co padl do ruského zajetí, kremelská propaganda o něm tvrdila, že je nacista, terorista či britský špion a že spáchal válečné zločiny. Obránce lidských práv a novinář Maksym Butkevyč teď dostal Cenu Václava Havla za lidská práva 2025. Detaily svého zajetí popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Česká občanka Šárka Přikrylová, jež byla součástí nedávno zadržené flotily pro Gazu, byla v úterý ráno deportována se skupinou Švýcarů z Izraele. Nyní se nachází v Jordánsku, odkud by se měla vydat zpět domů. Oznámila to Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro maďarský kanál "Partizan" obvinila Polsko a pobaltské státy ze spoluviny na přerušení diplomatických vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií, a tím nepřímo i na ruské invazi na Ukrajinu, která následovala o několik měsíců později.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce v příštích dnech dosáhnout osvobození izraelských rukojmích zadržovaných palestinským teroristickým hnutím Hamás. Prohlásil to v sobotu večer v televizním projevu. Jednání o uskutečnění předání by podle něj měla trvat několik málo dnů. Podle egyptského ministerstva zahraničí nepřímé rozhovory mezi Izraelem a Hamásem začnou v pondělí v Káhiře.
V řadě evropských měst se v sobotu demonstrovalo proti válce v Pásmu Gazy, kterou mnozí účastníci akcí označili podle médií za genocidu Palestinců. Zhruba 70 tisíc lidí podle policie vyšlo do ulic v Barceloně. Podstatně menší byla demonstrace v Londýně, kde policie několik osob zatkla. V Římě přišlo podle italské policie na čtvrt milionu lidí.
"Průměrný Rus si není jistý, zda jeho země může znovu získat status velmoci, zejména prostřednictvím války, nicméně s Putinem zůstane," myslí si Alexandr Morozov. Deník Kyiv Post se ruského politologa, který od roku 2013 žije v Česku, ptal na to, co si jeho krajané myslí o agresi na Ukrajině a politice svého vůdce.
