Dříve v ukrajinském městě Orichiv žilo 15 tisíc lidí, teď jich na místě zůstalo pětset. "Nad povrchem je město totálně rozmetané, lidé žijí v podzemních prostorech, kde si s pomocí dobrovolníků a vojáků vybudovali třeba i školy," popisuje reportér Aktuálně.cz Martin Novák, který ukrajinské městečko navštívil společně s fotografem Jakubem Plíhalem.
Loni v noci z 23. na 24. února překročila Daria Kaleniuková se svými dvěma dětmi polsko-ukrajinskou hranici. Když se mladá Ukrajinka otřepala z šoku, že začala invaze a její život se teď bude odehrávat jinak, pustila se do práce.
Cherson sice loni v listopadu osvobodila ukrajinská armáda, ale nebezpečí je tu pořád všudypřítomné. Rusové drží protější břeh Dněpru, město ostřelují každou noc. V zarostlých parcích, rozlehlých pláních nebo třeba na benzinových pumpách zase hrozí zmrzačení nebo smrt od rozesetých ruských min. I proto se sem život vrací pomalu, hlásí přímo z místa reportéři deníku Aktuálně.cz.
Ukrajinci pustili ruským válečným zajatcům krátký dokumentární film zobrazující násilí vůči civilním obyvatelům i vojákům. Jeho velkou část natočili samotní okupanti, kteří je pak zveřejnili na sociálních sítích. Na snímku je vidět zabíjení civilistů včetně dětí. Video sdílené ukrajinským ombudsmanem ukazuje reakce vojáků při sledování filmu.
Petr Pavel na Kodaňském summitu pro demokracii vyzval země NATO, aby Ukrajině poskytly veškeré potřebné vybavení a munici nejpozději do konce jara. Podle prezidenta se totiž na podzim uzavře pomyslné okno pro velké útočné operace proti ruským okupačním jednotkám. Ukrajina má tak jedinou šanci zahájit letos významnou protiofenzivu, a to v létě, uvedl Pavel.
"Hledáme, útočíme, ničíme." Ukrajinský Bachmut brání kromě pěchoty či dělostřelectva i průzkumná letecká jednotka. Ruské síly v obléhaném městě, kde boje zuří už několik měsíců, sledují Ukrajinci pomocí dronů. Podle vojáků Rusům docházejí zásoby lidí, i když do Bachmutu posílají tolik lidí, kolik můžou.
Nové satelitní snímky z portálu Google Earth ukazují rozsah zdevastovaného ukrajinského Mariupolu. Ve městě, ve kterém před začátkem ruské invaze žilo asi půl milionu lidí, nezůstaly téměř žádné nepoškozené budovy.
"Nemám lékařské vzdělání, neumím se zbraní, nemůžu jít bojovat, a tak se snažím pomáhat spoluobčanům informacemi, pomáhám jim se adaptovat," říká zakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasija Sihnajevská. Češi podle ní dobře chápou, co je Rusko zač, od jiných států by ale čekala jasné slovo, že je Rusko agresor. Kdy naposledy viděla svou rodinu na Ukrajině? A jaké to je utíkat před válkou?
Ukrajina představuje hranici mezi eurasijskou stepí a východoevropskou lesnatou krajinou. Mezi západním a východním křesťanstvím, nyní mezi Evropou a takzvaným ruským světem. Být hranicí nebo bránou je osudem Ukrajiny, vyplývá z česky právě vydané knihy historika Serhiie Plokhyho příznačně nazvané Brány Evropy.
Stíhací pilot německého letectva měl za první války řadu přezdívek. Říkali mu Rudý baron nebo Eso všech es. Historici mu připisují 80 sestřelů a patřil mezi nejlepší piloty své doby, čehož náležitě využila tehdejší německá propaganda. Manfred von Richthofen zemřel před 105 lety, kdy jeho letadlo Fokker Dr.I. sestřelili.
Rapová klišé naboural už svou přezdívkou. Místo aby si hrál na drsňáka, začal si říkat MC Gey. Pak otestoval hranici trapnosti klipem o psech, pohoršil nezasvěcené posluchače vtipy o tlustých holkách a teď vydal překvapivě vážnou desku O tatínkovi, který usnul. Promlouvá na ní ke svým dětem a rapuje o šikaně, válce i nemocném otci. V rozhovoru popisuje, proč se bál, že za ni sklidí výsměch.
Nejméně 180 lidí přišlo o život a na 1 800 jich bylo zraněno při tři dny trvajících bojích mezi súdánskou armádou a polovojenskou skupinou. Uvedla to v pondělí agentura AP. Nejtěžší průběh měly střety v hlavním městě Chartúmu.
Spousta lidí žije v imaginárním světě a válku si představuje na základě filmů a knih, říká režisér filmu Východní fronta a dobrovolný ukrajinský paramedik Jevhen Titarenko s tím, že je adůležité si uvědomit, že jde o skutečný život. Politici v oblecích, kteří mluví o válce, ale na vlastní oči ji neviděli, mají podle něj spoustu naivních představ.
Než po něm roku 1956 vystřelili Rusové, ředitel maďarské tiskové agentury vyslal do světa zoufalou depeši, že „zemřeme za Maďarsko a Evropu“. V jeho očích Rusové útokem na Budapešť napadli celou Evropu. O necelé tři dekády později tou scénou spisovatel Milan Kundera začal svou nejslavnější esej. Nyní ji poprvé vydává česky.
V půlce března uplynul rok od doby, kdy se 37letá Olga Žmurko vypravila autem z Ukrajiny do bezpečnější části Evropy. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde jí v začátcích pomáhali čeští dobrovolníci. I díky nim sehnala bydlení, práci v oboru i nové přátele. Začala také studovat a učit na Masarykově univerzitě. Do Kyjeva se chce vrátit, jakmile to bude možné.
Západní sankce zasáhly ruské banky, bohaté jednotlivce nebo dovoz technologií. Po roce rozsáhlých omezení, jejichž cílem bylo oslabit válečný fond Moskvy, se ale ekonomický život pro běžné Rusy příliš neliší od toho, který vedli před ruskou invazí na Ukrajinu. Žádná masová nezaměstnanost a propad měny se nekonají.
Ruská agrese proti Ukrajině umožnila České televizi zužitkovat všechny výhody a pozitiva veřejnoprávního zpravodajství. Široký tým kvalitních reportérů a kameramanů. Velké lidské, technické i finanční zázemí.
Na vyšetřování válečných zločinů v zemích bývalé Jugoslávie v 90. letech se podílel i český kriminalista Vladimír Dzuro. Na místo se po třech desetiletích vrátil a s režisérem Viktorem Portelem natočili dokument Vyšetřovatel. Podařilo se jim najít pamětníky konfliktu, mluvili s oběťmi i manželkou prvního dopadeného zločince. "Návrat byl pro pamětníky těžší, než jsem si myslel," přiznává Portel.
