Plukovnice americké armády Rosanna Clementeová potvrdila, že Ukrajina na začátku roku použila jeden z amerických raketových systémů Patriot k sestřelení ruského letounu včasné výstrahy a velení A-50. Ten sloužil jako vzdušné velitelské středisko. Pro ruské letectvo jde o jednu z největších jednorázových ztrát od začátku invaze.
Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně vyhrožuje útoky na země západní Evropy. Podle novináře Ondřeje Soukupa z Českého rozhlasu jsou obavy legitimní, "Prezident Putin nedávno na tiskové konferenci prohlásil, že Kreml zvažuje útoky na citlivé cíle v západních zemích, a to není legrace. Beru to velmi vážně," říká.
Balíček vojenské podpory pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů, který Američané schválili v dubnu po šestiměsíčním zpoždění, začal armádě okupované země přinášet výsledky. Využití balistických střel ATACMS, schopných zasáhnout cíl na vzdálenost až 300 kilometrů, umožnilo Kyjevu významně udeřit na okupovaný Krym. Ten má být podle odborníků jednou z aktuálně největších slabin Ruska.
“Bráníme celou Evropu, protože tenhle ha*zl by se na Ukrajině nikdy nezastavil,” říká směrem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v reportáži agentury Reuters velitel čety palebné podpory Roman, který na Ukrajině bojuje už od začátku invaze. “Napadl by i další evropská města, například v Pobaltí,” vysvětluje s tím, že část Západního světa stále nechápe, že Ukrajinci brání celou Evropou.
Ukrajinci, kteří stojí proti mnohonásobné přesile ruských vojáků, se začínají potýkat s nedostatkem mužů schopných boje. Od začátku ruské invaze tvořili páteř armády hlavně čtyřicátníci, tedy starší muži a vojáci, a podle politologa z FSV UK Jana Šíra i skuteční patrioti. "Ti, co měli vůli bojovat, už na frontě jsou. Teď musí Ukrajinci verbovat i ty, co bojovat nutně nechtěli," říká ve Spotlightu.
Americký historik Tymothy Snyder srovnává aktuální situaci na Ukrajině s rokem 1938 v Československu. “Kdyby Češi tehdy vzdorovali nacistickému Německu, nebyla by druhá světová válka. Když se Ukrajina vzdá, přesuneme se do roku 1939. Ukrajina nám pomáhá prodloužit rok 1938,” řekl v polovině května na konferenci Lennart Meri v Tallinnu.
Ukrajinci se stále potýkají s nedostatkem munice, který se snaží řešit česká muniční iniciativa, k níž se připojila řada dalších zemí. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v rozhovoru pro ruskojazyčnou redakci Current Time uvedl, že první zásoby by měla napadená země dostat nejpozději v červnu. "Brutalita ruské armády se nesmí dostat do střední Evropy," říká.
Soubor Cirk La Putyka pojal oslavu svých půlkulatin velkolepě. Na letní scéně Azyl 78 uvádí téměř vyprodané představení Okamžik a zároveň vydává knihu Smečka, která mapuje jeho dosavadní historii. Principál Rosťa Novák přitom přiznává, že v cirkusu nebývá vždycky jen veselo. V rozhovoru akrobaty přirovnává k vrcholovým sportovcům a neskrývá, že mají podobně riziková povolání i podobnou životnost.
Svět je v posledních letech stále neklidnější. Čína se ekonomicky i mocensky dotahuje na USA, Rusko válčí na Ukrajině, na Blízký východ vrhá stín nepřátelství mezi Izraelem a Íránem. O tom, kam až tyto geopolitické posuny povedou, v rozhovoru pro týdeník Ekonom se sociálním geografem Liborem Jelenem z Univerzity Karlovy.
Zažil více válek než leckterý voják. Jeho zbraní byl ale fotoaparát, kterým zachycoval krutost občanských i světových konfliktů. Maďarský rodák Robert Capa vystupoval pod pseudonymem, aby získal uznání v západních zemích. Pro dobrou fotografii se vydal i do "mlýnku na maso" při spojeneckém vylodění v Normandii. Před 70 lety se mu ale stala osudnou válka v Indočíně, kde šlápl na minu.
Na Ukrajině pokračují těžké boje o kontrolu nad pohraničním městem Vovčansk. Jeho dobytí by pro Rusko bylo největším úspěchem od otevření nové fronty v severní části Charkovské oblasti. Armáda okupované země tento týden uvedla, že stále kontroluje asi 60 procent území města. Situace na místě je ale podle vojáků i tak extrémní.
Když se řekne vztahy, většina lidí si vybaví ty partnerské. Párový terapeut Honza Vojtko ovšem v nové knize Prostě vztahy ukazuje, že není radno opomíjet ani svůj vztah k práci, času, smrti, okolnímu světu a sobě samotnému. V rozhovoru přibližuje, proč jsou obyvatelé západní civilizace tak posedlí úspěchem a výkonem i proč není zdravé zavírat oči před klimatickými změnami nebo válečnými konflikty.
Ruská agrese na Ukrajině ukázala mnohým státům, že zanedbávat vlastní armádu v této turbulentní době by se nemuselo vyplatit. Reakce přišla pochopitelně i z Česka, kde se vláda rozhodla více investovat do modernizace a výcvik vojáků byl upraven. "Trošku jsme zanedbali přípravy na konflikt vysoké intenzity, na toho velkého nepřítele," řekl ve Spotlightu velitel 43. výsadkového pluku Petr Matouš.
Součástí schválené americké pomoci ve výši 61 miliard jsou i "zabijácká” americká bojová vozidla pěchoty M2 Bradley. Ta hrají ve zpomalování ruské ofenzivy zásadní roli.
Bývalý ukrajinský prezident v pondělním rozhovoru pro americkou agenturu Associated Press kritizoval opožděné schválení amerického balíčku pomoci pro okupovanou zemi. Podle něj svým počínáním Spojené státy vyslaly signál ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby „útočil, ničil infrastrukturu a řádil“.
Schopnost Ukrajiny zachytit ruské raketové útoky se v posledních měsících výrazně snížila. Rusko zintenzivnilo využívání dronů a raket, včetně těžce zaměřitelných zbraní, jako jsou balistické střely, uvádí deník Wall Street Journal. Situaci Kyjevu podle amerických novinářů zhoršuje i tenčící se zásoba munice pro klíčový mobilní systém Patriot.
Šéfkou bezpečnostní politiky na ministerstvu zahraničí se nově stane Veronika Stromšíková. Ve vedení úřadu kariérní diplomatka se zkušenostmi z mezinárodního prostředí vystřídá stávajícího "muže na bezpečnost" Davida Koneckého. Ten míří do Bruselu jako nový český velvyslanec při NATO.
Pětiměsíční čekání, než americký Kongres schválil vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun), možná způsobilo škody, které budou na frontě cítit ještě několik měsíců. Ruské síly využily "dělostřeleckého sucha", které od prosince komplikuje ukrajinskou obranu, k tlaku na východní frontě u Avdijivky a dosáhly největšího postupu od prvních měsíců války, píše CNN.
Dvacet let jezdí do nebezpečných míst, kterým se ostatní vyhýbají. Dokumentaristka Jarmila Štuková se považuje spíš za humanitární fotografku než za válečnou reportérku a od ostatních kolegů v oboru ji odlišuje, že do konfliktních zón jezdí kromě focení i pomáhat. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že ji to pomáhá srovnávat se s hrůzou a násilím, kterému denně čelí. "Je to pro mě pokání," dodává.
Rusko nám bude škodit a nespokojí se s tím, že získá jen část Ukrajiny, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. V rozhovoru s rakouským listem Die Presse také vyjádřil názor, že Evropa je na začátku delší konfrontace s Ruskem, která ale nemusí být vojenského rázu.
