Moskva údajně během války přišla o bojové vybavení v hodnotě 60 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun). Zjištění, které vychází z údajů zveřejněných ukrajinskou armádou i dat serveru Forbes, ruské ministerstvo obrany z logických důvodů nepotvrdilo. Novináři ze serveru Newsweek v souvislosti s daty zmapovali zásahy Kyjeva, v jejichž důsledku Moskva utrpěla zásadní ztráty.
Putin podle ukrajinské vojenské rozvědky zuří kvůli útoku, který měl vyřadit nejméně dvě supermoderní ruské stíhačky Su-57. Chlouba ruského letectva utrpěla poškození na území vojenského letiště Achtubinsk, stovky kilometrů od frontové linie. Ztráta na straně Kremlu vyvolala otázky ohledně účinnosti tamní protivzdušné obrany.
Ukrajinští bojovníci na frontové linii dál usilují o oslabení armády okupantů, která se pokouší o postup v severovýchodní části Charkovské oblasti. Reportér Rádia Svobodná Evropa Marjan Kušnir přiblížil pozadí bojů z pohledu ukrajinské 42. samostatné mechanizované brigády. Členové jednotky používají k likvidaci nepřátelské techniky minomety a drony.
Spojené státy zrušily zákaz poskytovat americké zbraně a výcvik brigádě Azov, ukrajinské elitní jednotce s kontroverzní minulostí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na úterní sdělení amerického ministerstva zahraničí. "Pro Ameriku je situace na Ukrajině jen nástroj k pošpinění Ruska. Koketují i s neonacisty," vyjádřil se k situaci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Plukovnice americké armády Rosanna Clementeová potvrdila, že Ukrajina na začátku roku použila jeden z amerických raketových systémů Patriot k sestřelení ruského letounu včasné výstrahy a velení A-50. Ten sloužil jako vzdušné velitelské středisko. Pro ruské letectvo jde o jednu z největších jednorázových ztrát od začátku invaze.
Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně vyhrožuje útoky na země západní Evropy. Podle novináře Ondřeje Soukupa z Českého rozhlasu jsou obavy legitimní, "Prezident Putin nedávno na tiskové konferenci prohlásil, že Kreml zvažuje útoky na citlivé cíle v západních zemích, a to není legrace. Beru to velmi vážně," říká.
Balíček vojenské podpory pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů, který Američané schválili v dubnu po šestiměsíčním zpoždění, začal armádě okupované země přinášet výsledky. Využití balistických střel ATACMS, schopných zasáhnout cíl na vzdálenost až 300 kilometrů, umožnilo Kyjevu významně udeřit na okupovaný Krym. Ten má být podle odborníků jednou z aktuálně největších slabin Ruska.
“Bráníme celou Evropu, protože tenhle ha*zl by se na Ukrajině nikdy nezastavil,” říká směrem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v reportáži agentury Reuters velitel čety palebné podpory Roman, který na Ukrajině bojuje už od začátku invaze. “Napadl by i další evropská města, například v Pobaltí,” vysvětluje s tím, že část Západního světa stále nechápe, že Ukrajinci brání celou Evropou.
Ukrajinci, kteří stojí proti mnohonásobné přesile ruských vojáků, se začínají potýkat s nedostatkem mužů schopných boje. Od začátku ruské invaze tvořili páteř armády hlavně čtyřicátníci, tedy starší muži a vojáci, a podle politologa z FSV UK Jana Šíra i skuteční patrioti. "Ti, co měli vůli bojovat, už na frontě jsou. Teď musí Ukrajinci verbovat i ty, co bojovat nutně nechtěli," říká ve Spotlightu.
Americký historik Tymothy Snyder srovnává aktuální situaci na Ukrajině s rokem 1938 v Československu. “Kdyby Češi tehdy vzdorovali nacistickému Německu, nebyla by druhá světová válka. Když se Ukrajina vzdá, přesuneme se do roku 1939. Ukrajina nám pomáhá prodloužit rok 1938,” řekl v polovině května na konferenci Lennart Meri v Tallinnu.
Ukrajinci se stále potýkají s nedostatkem munice, který se snaží řešit česká muniční iniciativa, k níž se připojila řada dalších zemí. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v rozhovoru pro ruskojazyčnou redakci Current Time uvedl, že první zásoby by měla napadená země dostat nejpozději v červnu. "Brutalita ruské armády se nesmí dostat do střední Evropy," říká.
Soubor Cirk La Putyka pojal oslavu svých půlkulatin velkolepě. Na letní scéně Azyl 78 uvádí téměř vyprodané představení Okamžik a zároveň vydává knihu Smečka, která mapuje jeho dosavadní historii. Principál Rosťa Novák přitom přiznává, že v cirkusu nebývá vždycky jen veselo. V rozhovoru akrobaty přirovnává k vrcholovým sportovcům a neskrývá, že mají podobně riziková povolání i podobnou životnost.
Svět je v posledních letech stále neklidnější. Čína se ekonomicky i mocensky dotahuje na USA, Rusko válčí na Ukrajině, na Blízký východ vrhá stín nepřátelství mezi Izraelem a Íránem. O tom, kam až tyto geopolitické posuny povedou, v rozhovoru pro týdeník Ekonom se sociálním geografem Liborem Jelenem z Univerzity Karlovy.
Zažil více válek než leckterý voják. Jeho zbraní byl ale fotoaparát, kterým zachycoval krutost občanských i světových konfliktů. Maďarský rodák Robert Capa vystupoval pod pseudonymem, aby získal uznání v západních zemích. Pro dobrou fotografii se vydal i do "mlýnku na maso" při spojeneckém vylodění v Normandii. Před 70 lety se mu ale stala osudnou válka v Indočíně, kde šlápl na minu.
Na Ukrajině pokračují těžké boje o kontrolu nad pohraničním městem Vovčansk. Jeho dobytí by pro Rusko bylo největším úspěchem od otevření nové fronty v severní části Charkovské oblasti. Armáda okupované země tento týden uvedla, že stále kontroluje asi 60 procent území města. Situace na místě je ale podle vojáků i tak extrémní.
Když se řekne vztahy, většina lidí si vybaví ty partnerské. Párový terapeut Honza Vojtko ovšem v nové knize Prostě vztahy ukazuje, že není radno opomíjet ani svůj vztah k práci, času, smrti, okolnímu světu a sobě samotnému. V rozhovoru přibližuje, proč jsou obyvatelé západní civilizace tak posedlí úspěchem a výkonem i proč není zdravé zavírat oči před klimatickými změnami nebo válečnými konflikty.
Ruská agrese na Ukrajině ukázala mnohým státům, že zanedbávat vlastní armádu v této turbulentní době by se nemuselo vyplatit. Reakce přišla pochopitelně i z Česka, kde se vláda rozhodla více investovat do modernizace a výcvik vojáků byl upraven. "Trošku jsme zanedbali přípravy na konflikt vysoké intenzity, na toho velkého nepřítele," řekl ve Spotlightu velitel 43. výsadkového pluku Petr Matouš.
Součástí schválené americké pomoci ve výši 61 miliard jsou i "zabijácká” americká bojová vozidla pěchoty M2 Bradley. Ta hrají ve zpomalování ruské ofenzivy zásadní roli.
Bývalý ukrajinský prezident v pondělním rozhovoru pro americkou agenturu Associated Press kritizoval opožděné schválení amerického balíčku pomoci pro okupovanou zemi. Podle něj svým počínáním Spojené státy vyslaly signál ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby „útočil, ničil infrastrukturu a řádil“.
Schopnost Ukrajiny zachytit ruské raketové útoky se v posledních měsících výrazně snížila. Rusko zintenzivnilo využívání dronů a raket, včetně těžce zaměřitelných zbraní, jako jsou balistické střely, uvádí deník Wall Street Journal. Situaci Kyjevu podle amerických novinářů zhoršuje i tenčící se zásoba munice pro klíčový mobilní systém Patriot.
