Dveře od sklepa, ve kterém v ukrajinské vesnici Jahidné drželi ruští okupanti stovky civilistů, jsou od úterý vystavené v Evropském parlamentu. Jsou součástí výstavy Displays of Horror (Ukázky hrůzy), kterou ve spolupráci s ukrajinským Válečným muzeem zorganizoval český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09/EPP). Cílem je připomenout, že válka dál trvá a Ukrajina potřebuje podporu Evropy.
Část ruské společnosti nemůže vydýchat operaci Pavučina, při které ukrajinské drony zničily cenné strategické bombardéry. Tlačí na prezidenta Vladimira Putina, aby sousední zemi vyhlásil válku. Pro mnoho lidí ze Západu se to může v tuto chvíli zdát matoucí, ale do života Rusů by to zasáhlo razantně.
Pro organizovaný zločin jsou lidské zdroje zásadní. Čerstvou krev východním mafiím může zajistit i válka na Ukrajině, respektive její konec. A to například kvůli nedostatečnému zapojení veteránů zpět do civilního života. Ukrajina na tom přitom bude na rozdíl od Ruska lépe, agresor totiž do armády recidivisty už rekrutuje a je pravděpodobné, že se k trestné činnosti vrátí.
Nejméně 51 lidí zabila v úterý ráno střelba izraelské armády poblíž jednoho z center humanitární pomoci v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví. Podle palestinské civilní obrany více než 200 lidí utrpělo zranění a nejméně dvě desítky z nich jsou v kritickém stavu. Izraelská armáda se k incidentu zatím nevyjádřila.
O tom, kolik toho obecně zvládne letecká síla, panují mezi analytiky vojenských operací spory, připomíná odborník Matej Rafael Riško. Také z toho důvodu považuje to, co se Izraeli podařilo, za zajímavé. "Svým způsobem to vejde do dějin," předpokládá.
Pro zlepšení motoristické nálady toho Renault dělá v poslední době hodně. Sotva se na silnicích zabydlel ve všech směrech pozitivní model R5, už je tu další kousek v retro stylu. Živé seznámení s Renaultem 4 na předměstí polské Vratislavi ale připomnělo, že auto nepřichází do jednoduchých časů.
Ukrajinu čeká možná nejtěžší léto od vypuknutí války. Podle analýzy britského týdeníku The Economist se Rusko připravuje na rozsáhlou letní ofenzivu, jejímž cílem není jen územní zisk, ale především psychologické zhroucení ukrajinské obrany. Moskva podle všeho chystá sérii masivních útoků, které mají zlomit morálku obránců a přinést Vladimiru Putinovi symbolické vítězství.
Před 80 lety vznikla organizace Care, která po skončení druhé světové války pomohla statisícům Evropanů znovu se postavit na nohy. Mezi nimi byli i obyvatelé tehdejšího Československa. První balíčky Care – známé jako „CARE packages“– dorazily už v roce 1946 a pro mnoho lidí znamenaly skutečný zázrak.
Ukrajinská fronta se proměnila v největší laboratoř dronové války všech dob. Bezpilotní letouny tu ve dne v noci pátrají, útočí i brání, rychleji, tišeji a chytřeji než kdy dřív. Tento konflikt přepisuje pravidla moderní války a ukazuje, jak zásadní roli dnes technologie hrají v největších bitvách současnosti.
Je to jen pár dní, co ukrajinská operace Pavučina, při které malé drony ničily ruské strategické bombardéry, vešla do dějin válečnictví. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) nyní postupně zveřejňuje její detaily. Připomeňte si devět dalších vybraných případů, kdy malé skupiny lidí, odhodlání a důvtip dokázaly zaskočit mnohem silnějšího nepřítele.
Nedělní ukrajinský dronový útok na základny ruských bombardérů potvrzují i satelitní fotografie ze základen Belaja a Olenja. Je na nich vidět několik zničených bombardérů Tu-95 a Tu-22. Čeká se, že další důkazní fotografie budou přibývat, ostatní základny, na něž Ukrajinci zaútočili, totiž byly schované pod oblaky. Ukrajinci tvrdí, že zničili nebo poškodili více než 40 ruských strojů.
Ukrajinci v rámci tajné operace Pavučina dokázali nepozorovaně dostat drony až tisíce kilometrů od hranice své země a zaútočit na základny ruských strategických bombardérů. Údajně měly zasáhnout až 41 strojů, podle BBC bylo nenávratně zničeno třináct letadel. Aktuálně.cz popisuje, co přesně ukrajinský útok poškodil, jaký to může mít vliv na Rusko či jak je Ukrajinci přesně provedli.
Výbuchy dvou mostů v ruských regionech u hranic s Ukrajinou si vyžádaly sedm mrtvých a desítky zraněných. Jeden z mostů se zřítil přímo na osobní vlak s téměř čtyřmi stovkami cestujících. Incidenty přišly těsně před plánovanými mírovými jednáními o válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump zřejmě sní o návratu k mocenskému uspořádání světa podle starého modelu – jedno území, jedna velmoc. Podle analýzy deníku The New York Times usiluje o tiché rozdělení světa mezi Spojené státy, Rusko a Čínu. Inspiraci hledá u historických impérií i u autoritářských vůdců současnosti.
Německý kancléř Friedrich Merz možná mlží a rakety Taurus jsou ve skutečnosti už na cestě na Ukrajinu. Takovou možnost nastínil britský vojenský expert profesor Michael Clark v rozhovoru pro Sky News. Pokud jde o ničení opevněných cílů, jsou Taurusy lepší než cokoliv, čím Ukrajinci nyní disponují. A naznačil možný cíl - most na Krym.
Když se řekne "rodinná továrna", většina lidí si představí podnikání děděné po generace. V tomhle případě to však nebylo tak jednoduché. Fabrika Mácových nepřežila jen čas, ale také válku, znárodnění, lágr a demolici. A dnes se v ní díky pravnoučatům zakladatele rodí nový život. Tohle ale není příběh o podnikání - tohle je příběh o nezlomnosti, lásce a respektu.
Dětský chirurg Jan Trachta s bohatými zkušenostmi s válečnou chirurgií z misí v Sýrii, Kongu nebo na Haiti býval podle svých slov velký nervák. Kontrolovat se a zůstat v klidu i v krizových situacích se prý učil dlouho.
Jura a Inna jsou důchodci vlastnící dům v Kosťantynivce, přifrontovém městečku, které je během mého současného výjezdu na Donbas pomyslným hlavním cílem. Dříve byla Kosťantynivka jedním z průmyslových center východní Ukrajiny, za války se ale přetvořila na jedno velké vojenské ležení.
Válka není jen shazování bomb nebo vysílání tanků. Je to také politika, PR a marketing, upozorňuje reportér České televize Jakub Szántó. Dodává ale, že Izrael neprojevuje výraznou snahu získat pro své kroky u západních spojenců podporu.
Do Prahy přijel na motorce, chlap jako hora, s hlubokým hlasem a očima, které toho viděly víc, než měly. Fedja Štukan, bývalý voják, poté herec, narkoman, alkoholik, je mužem, který budí přirozený respekt. Ne kvůli póze, ale kvůli tomu, co přežil - válku, drogy i vlastní smrt. Tohle musíš napsat, řekl mu hollywoodský herec Brad Pitt, když slyšel o jeho životě. Stalo se, Štukan sepsal román Blank.
