Reklama
Reklama

Válka v Jugoslávii (balkánský konflikt)


Itálie otevírá soud o "brutálním safari" na civilisty během války na Balkáně
Itálie otevírá soud o "brutálním safari" na civilisty během války na Balkáně
Itálie otevírá soud o "brutálním safari" na civilisty během války na Balkáně

Podivné zabíjení v Sarajevu. "Západ se možná dozví něco, co vůbec nechtěl"

Italská prokuratura začala v listopadu vyšetřovat údajnou turistiku soukromých ostřelovačů, kteří zabíjeli obyvatele Sarajeva a jeho okolí během obléhání v 90. letech. Prokuratura začne vyslýchat svědky a prověřovat záznamy. O výbušné kauze hovořil tento týden ve Spotlightu i vyšetřovatel válečných zločinů Vladimír Dzuro a novinářka Alena Harciníková, kteří se regionem intenzivně zabývají.

Srbsko, protest, NATO, stavba
Srbsko, protest, NATO, stavba
Srbsko, protest, NATO, stavba

Trumpův megahotel místo "památníku utrpení". Vláda nadbíhá USA, místní se bouří

Luxusní hotel místo válečné památky? Kontroverzní komplex v centru Bělehradu, za kterým stojí rodina amerického prezidenta Donalda Trumpa, dostal zelenou. Má nahradit budovu jugoslávské armády, která byla poničená během bombardování NATO v roce 1999. Odpůrci novostavby varují, že tím bude zničený "památník utrpení a brutality sil NATO".

Hamás - těla
Hamás - těla
Hamás - těla

Chyba, nebo záměr? Forenzní genetik vysvětluje, proč Hamás vrátil špatná těla

Forenzní genetik Daniel Vaněk se na počátku století podílel na odkrývání masových hrobů ve Srebrenici v Bosně a Hercegovině. Dnes sleduje podobné obrazy z konfliktů v Gaze nebo na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak probíhá identifikace obětí válečných konfliktů a jak se tato práce za dvě desetiletí od masakrů na Balkáně proměnila.

Reklama
víc než trauma dokument bigger than trauma
víc než trauma dokument bigger than trauma
víc než trauma dokument bigger than trauma

Znásilněné z jugoslávské války promluvily. Na Ukrajině zažívají totéž, říká režisérka

Tři desítky let své tajemství nikomu nesvěřily. Nikdy se nedočkaly spravedlnosti za to, co se jim stalo. Ženám znásilněným v občanské válce v bývalé Jugoslávii teprve teď pomáhají terapeuti vyrovnat se s traumatem. "Ukrajina by neměla tak dlouho čekat," připomíná nynější válku a její následky Vedrana Pribačičová, režisérka dokumentu Víc než trauma, který osudy znásilněných Jihoslovanek sleduje.

Vesna Evans
Vesna Evans
Vesna Evans

Z války na Ukrajině je mi špatně, říká Vesna Evans. O životě uprchlíků napsala knihu

Už je to 30 let, co s rodiči utekla ze Sarajeva před válkou. Byla ještě dítě, stejně jako hlavní postava její nové knihy Sametový domov. Spisovatelka Vesna Evans se v ní vrací do Jugoslávie a Prahy 90. let a popisuje, co všechno zažívají a prožívají lidé prchající před tanky. "Když jsem se do Bosny jela podívat v roce 1996, po válce, bylo to úplně jiné místo, než na jaké jsem si pamatovala," říká.

Reklama
bosna, olympiáda, tým, 1992, barcelona
bosna, olympiáda, tým, 1992, barcelona
bosna, olympiáda, tým, 1992, barcelona

Olympiáda ve stínu války. Bosenská atletka trénovala ve strachu z ostřelovačů

Zatímco jinde ve světě se sportovci na olympijské hry připravují za plného soustředění a s veškerým možným úsilím, bosenská běžkyně Mirsada Burićová trénovala za zvuků sirén ohlašujících letecké nálety, vybuchujících granátů a ve strachu z ostřelovačů. "Bývám v ty okamžiky na ulici jediná, takže je jednodušší běžet," popsala Burićová svůj trénink v Sarajevu.

Fotogalerie / Výročí masakru / Srebrenica/ ČTK / 3
Fotogalerie / Výročí masakru / Srebrenica/ ČTK / 3
Fotogalerie / Výročí masakru / Srebrenica/ ČTK / 3

Bosna čtvrt století po válce: O smíření se bojuje, mnohé oběti čekají na identifikaci

Jen asi dvacet minut jízdy od bosenské metropole Sarajevo leží městečko Pale. Za války v 90. letech tu sídlila armáda bosenských Srbů, dnes jsou místní studentské koleje pojmenované po odsouzeném srbském válečném zločinci Radovanu Karadžičovi. Válka tu skončila přesně před 25 lety, ale boj o výklad dějin, "správný" způsob vzpomínání na mrtvé a konečně i smíření mezi národy tu trvá dodnes.

Reklama
Záhřeb 1990, Maksimir
Záhřeb 1990, Maksimir
Záhřeb 1990, Maksimir

Brány Dantova pekla se otevřely na stadionu Maksimir. Stál u nich Šarlatový král

"Do jakého kruhu pekla jsme to teď vstoupili?" Věhlasný jugoslávský sportovní komentátor Boris Mutič nemohl na svém stanovišti věřit svým očím. Nad jarním panoramatem stadionu Maksimir v Záhřebu byl před třiceti lety ve vzduchu cítit dým a výpary slzného plynu. A pod ním zuřila jedna z největších fanouškovských potyček, jaké moderní fotbal zažil.

Fotogalerie / Výročí masakru / Srebrenica/ Reuters / 13
Fotogalerie / Výročí masakru / Srebrenica/ Reuters / 13
Fotogalerie / Výročí masakru / Srebrenica/ Reuters / 13

Nizozemsko nese část viny na srebrenickém masakru, potvrdil nejvyšší soud

Nizozemský nejvyšší soud podpořil rozsudek soudů nižší instance, podle něhož nizozemský stát nese část viny za smrt 350 muslimských (nyní bosňáckých) mužů zavražděných silami bosenských Srbů při srebrenickém masakru v roce 1995. Dospěl tak k jinému názoru než jeho generální advokát, který v lednu verdikt označil za iracionální a "nepodpořitelný". Soud nicméně míru viny státu snížil.

Reklama
Fotogalerie / Výročí masakru / Srebrenica/ Reuters / 13
Fotogalerie / Výročí masakru / Srebrenica/ Reuters / 13
Fotogalerie / Výročí masakru / Srebrenica/ Reuters / 13

Jak začal srebrenický masakr: Lázeňské město se proměnilo v dějiště genocidy

Při srebrenickém masakru, který začal před 28 lety, zemřelo přes osm tisíc lidí. Každoročně si jej připomínají příbuzní zavražděných. Zločiny spáchala Vojska Republiky srbské pod vedením generála Ratka Mladiče, který byl odsouzen na doživotí. Připomeňte si jeden z nejhorších masakrů v Evropě od druhé světové války na historických fotografiích.

Ženy znásilněné v jugoslávské válce? Společnost se za ně styděla, osudy dětí se tají, říká novinářka
Ženy znásilněné v jugoslávské válce? Společnost se za ně styděla, osudy dětí se tají, říká novinářka
Ženy znásilněné v jugoslávské válce? Společnost se za ně styděla, osudy dětí se tají, říká novinářka

Ženy znásilněné v jugoslávské válce? Společnost se za ně styděla, osudy dětí se tají, říká novinářka

Ženy nedostávaly odškodnění a stát je dlouho nepovažoval za válečné oběti, říká chorvatská novinářka a spisovatelka Slavenka Drakulič. Změnila to až kampaň bosenské režisérky Jasmily Žbanič, autorky úspěšného filmu Grbavica, který se tématu věnoval. Z nacionalismu, který je v posledních letech v Evropě na vzestupu, má velké obavy. Zkušenost z bývalé Jugoslávie podle ní ukazuje, že boj s nacionalismem je hodně těžký.

Reklama
Největší emoce? Exhumace těl z masových hrobů a zastřelený malý kluk v Sarajevu, vzpomíná Dzuro
Největší emoce? Exhumace těl z masových hrobů a zastřelený malý kluk v Sarajevu, vzpomíná Dzuro
Největší emoce? Exhumace těl z masových hrobů a zastřelený malý kluk v Sarajevu, vzpomíná Dzuro

Největší emoce? Exhumace těl z masových hrobů a zastřelený malý kluk v Sarajevu, vzpomíná Dzuro

Nedokážu pochopit, jak je možné, že soused zabíjí souseda, říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro. Během válek na Balkáně zažil odkrývání masových hrobů a podílel se mimo jiné na zatčení Srba Slavka Dokmanoviče. To byla tehdy unikátní operace, od Norimberského procesu nikdo nezatkl člověka obviněného z válečných zločinů, vypráví Dzuro.

Reklama
Reklama
Reklama