Zatímco na jihu ukrajinské jednotky postupují a chystají se na klíčovou bitvu o město Cherson, v Doněcké oblasti vojáci zastávají obranné pozice. Ruští okupanti se pokouší dostat pod svou nadvládu strategické město Bachmut. V jeho okolí teď dál probíhají velmi těžké boje, jak ukazuje nová reportáž Rádia Svobodná Evropa Marjana Kušnira.
Jednomu ze svědků se podařilo zachytit první momenty po pondělním pádu ruského stíhacího letounu na obytnou budovu v Jejsku. Video ukazuje, jak jeden z pilotů, který se z kabiny katapultoval, leží na silnici nedaleko mohutných plamenů. Po seskoku zůstal při vědomí a kolemjdoucí ujišťoval, že je v pořádku a letoun nebyl sestřelený.
Rusové už nemají moc možností, jak Ukrajině vojensky odpovědět, jejich armáda je odsouzená k porážce, míní bezpečnostní analytik Martin Svárovský. Podle něj by ruské jednotky mohly ztratit schopnost odolávat těm ukrajinským ještě v tomto roce. "Bohužel ale můžeme očekávat, že teror civilního obyvatelstva teď bude nadále pokračovat," uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz
Ukrajinci, kterým chybí účinná protiletadlová obrana, se musejí vypořádat s opakovanými nálety sebevražedných dronů, které Rusku dodává Írán. Na pondělním záznamu z Kyjeva policisté hromadně střílejí z ručních zbraní na bezpilotní stroj.
Rusové opakovaně vysílají sebevražedné íránské drony Šáhid-136 na ukrajinská města včetně metropole Kyjeva. Tyto bezpilotní letouny sice nejsou nijak důmyslné, nebezpečí ale představují.
Každá civilizace v historii zanikla a události, které v posledních letech otřásají světem, svědčí o tom, že současná globální společnost k transformaci nevyhnutelně míří také. V novém dokumentu Civilizace to tvrdí egyptolog Miroslav Bárta a režisér Petr Horký. V rozhovoru pro Aktuálně.cz ale trvají na tom, že nechtějí nikoho strašit. Jejich film má ostatně podtitul Dobrá zpráva o konci světa.
Čtyři automobily, čtyři příběhy z válkou zmítané Ukrajiny. Na Mariánském náměstí je ještě dnes v rámci Signal festivalu k vidění instalace Maxima Velčovského. Prostřednictvím čtyř různých aut přibližuje příběhy lidí, kteří kvůli ruské agresi mnohdy přišli o všechno.
Ruské úřady hledají nové způsoby k doručování mobilizačních výzev. Tamní policisté nyní podle svědectví na sociálních sítích odchytávají mladé muže přímo na ulicích - u vchodů do metra, v hostelech či před obytnými domy. Podle nezávislého serveru Mediazona probíhá verbování do války i v centrech pro bezdomovce nebo ubytovnách s migranty a dělníky.
Ukrajinská samohybné děla 2S7 Pion jsou klíčovou součástí ukrajinských sil v Doněcké oblasti. Díky svému dlouhému dostřelu se používají k útokům na stěžejní stanoviště ruských okupantů. "Pivoňka" míří nejčastěji na velitelská místa, muniční sklady nebo nepřátelské dělostřelectvo, tedy na cíle, které pro aktuální způsob vedení bojů patří k nejdůležitějším.
Ruská jaderná doktrína určuje podmínky, za nichž by Kreml mohl použít jaderné zbraně. Politický dokument sice nabízí vhled do širšího strategického uvažování, ale kvůli svým vágním formulacím stejně nenapovídá, kdy by se skutečně mohla Moskva k eskalaci rozhodnout. „Putinovi to nechává dostatek volnosti interpretovat mezinárodní situaci a přizpůsobit se jí," komentuje analytik Michal Smetana.
Vrchní kremelský propagandista Vladimir Solovjov ještě v roce 2008 tvrdil, že k válce mezi Ruskem a Ukrajinou nikdy nedojde. Ve svém tehdejším vystoupení v moskevském divadle označil kohokoliv, kdo se o takový čin pokusí, za "zločince". V současné době přitom Solovjov patří mezi nejvýraznější tváře, které válku na Ukrajině veřejně podporují a vychvalují ruského prezidenta i armádu.
Rusům, kteří podporují válečné snažení na Ukrajině, se poslední měsíce nedostávalo dobrých zpráv o slavných vítězstvích jejich armády. Pondělní masivní bombardování ukrajinských měst a strategické infrastruktury přivedlo televizní propagandisty do euforie.
Americký prezident Joe Biden minulý týden prohlásil, že Rusko je podle něj skutečně schopné použít taktické jaderné zbraně. Ty mohou mít dle bezpečnostního analytika Michala Smetany často stejnou výbušnou sílu jako bomba svržená v roce 1945 na Hirošimu. "Mají o něco kratší dostřel, protože se používají na menším rozsahu. To ale neznamená, že by se jednalo o malý výbuch," uvádí pro Aktuálně.cz.
Ukrajinci se připravují na válečnou zimu. Do města Irpiň nedaleko Kyjeva se po ničivých ruských útocích na začátku letošního roku vrátily tři čtvrtiny obyvatel. Mnoho jejich domů je ale silně poškozeno a lidé se usilovně snaží připravit se na chladné počasí. Do Kyjevské oblasti i na celou Ukrajinu se blíží drsná válečná zima.
Japonská automobilka Nissan odchází z Ruska, prodává svá aktiva státní společnosti NAMI za jedno euro. Ponechává si ale právo odkoupit podnik zpět do šesti let.
Jsme svědky dramatické eskalace konfliktu na Ukrajině, v příštích týdnech bude docházet k dalším útoků na civilisty, míní britská politická expertka Barbara Yoxonová. Podle ní je patrné, že mnozí ruští nacionalisté jsou nyní s výsledky ruských jednotek velmi nespokojení. „Putin je tak pod stále větším tlakem, aby udělal něco, čím na Ukrajině uspěje, aby se sám udržel u moci,“ podotýká expertka.
Na pražském Mariánském náměstí se během festivalu světla Signal objeví prostřílené a ohořelé civilní automobily, poničené během války na Ukrajině. Budou součástí instalace designéra Maxima Velčovského. Akce začíná tento čtvrtek 13. října a končí v neděli 16. října.
Pobaltský Královec je nově součástí Česka. Alespoň dle referenda uspořádaného před ruskou ambasádou recesisty. Účastnilo se ho zhruba dvě stě lidí, kteří si přinesli transparenty s nápisem "Královec je Czechia" nebo "cedule". Referendum má podle nich stejnou váhu jako to ruské. Později na Václavském náměstí lidé už vážně protestovali proti bombardování ukrajinských měst s deštníky v ruce.
Hosty vysílání jsou Radomyr Mokryk, generál Jiří Šedivý, advokátka Kristýna Fuchsová a Daniel Netrval.
