Ve městě Gaza byli podle záběrů kolujících na internetu zabiti tři muži obvinění z kolaborace s Izraelem. Informuje o tom server BBC s tím, že tým jeho novinářů lokalizoval část města, kde se událost stala. Palestinský bezpečnostní zdroj z vládnoucího teroristického hnutí Hamás agentuře Reuters řekl, že popravy provedla "Společná operační kancelář palestinského odporu".
Více než tři stovky osobností se otevřeným dopisem obrátily na prezidenta Petra Pavla kvůli tomu, že vláda Petra Fialy (ODS) se podle nich nezasazuje o dodržování lidských práv a mezinárodního práva v Gaze. O dopisu informovala iniciativa Mluvme o tom, v níž je například bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová nebo bývalý český diplomat v Izraeli Antonín Hradilek.
"Židé mají sem vstup zakázán! Není to nic osobního, ani antisemitismus, prostě vás nemůžu vystát." Majitel malého antikvariátu, šedesátiletý Hans-Velten R., vyvěsil antisemitský nápis s tímto sdělením do výlohy v severoněmeckém Flensburgu. Důvodem je válka v Gaze.
Poté, co v úterý izraelská armáda zahájila rozšířenou pozemní operaci ve městě Gaza, se desítky tisíc obyvatel snaží opustit severní část města, píše agentura AP. Armáda varovala, že všichni obyvatelé by měli před operací město opustit. Podle odhadů OSN už dříve uprchlo ze severní části města přibližně 220 000 Palestinců, z toho více než 70 000 v posledních několika dnech.
Obyvatelé Pásma Gazy si zaslouží lepší budoucnost, ta ale nemůže začít, dokud nebude zlikvidován Hamás, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio na pondělní společné tiskové konferenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě.
Palestinský stát nebude, prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle agentur AFP a Reuters. Stalo se tak při čtvrteční ceremonii k rozšíření židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu nedaleko Jeruzaléma. Několik států včetně Francie a Británie oznámilo záměr uznat v září samostatný Stát Palestina.
V italském parlamentu vyvolala v pondělí spor zpráva některých místních médií o tom, že na Sardinii a v regionu Marche jsou na dovolené izraelští vojáci, kteří bojovali ve válce v palestinském Pásmu Gazy. Opoziční strany vyzvaly italskou vládu, aby parlamentu podala zprávu o pobytu izraelských vojáků, kteří mají podle médií také ochranku od místní policie.
Střelecký útok na autobusové zastávce v Jeruzalémě si dnes vyžádal šest mrtvých, uvedla izraelská záchranná služba Magen David Adom. Čtyři lidé podle ní zahynuli na místě a další dva zemřeli po převozu do nemocnice, uvedl server The Times of Israel. Dalších šest osob je ve vážném stavu, podle izraelského ministra zahraničí Gideona Saara je mezi zraněnými i těhotná žena.
Izraelský nejvyšší soud rozhodl, že vláda nezajistila, aby bylo palestinským vězňům, které Izrael drží z bezpečnostních důvodů, poskytováno dostatečné množství jídla pro základní obživu, a nařídil úřadům zlepšit jejich stravování.
Hromadná evakuace z města Gaza, kde Izrael zahajuje další rozsáhlou vojenskou operaci, je podle předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Mirjany Spoljaricové neproveditelná.
Dvojitý izraelský úder na nemocnici v pásmu Gazy si vyžádal nejméně 20 obětí, včetně novinářů a zdravotníků. Zatímco událost vyvolala ostrou reakci ze zahraničí, izraelská vláda čelí i domácímu tlaku. Do ulic totiž vyšly tisíce demonstrantů, kteří požadují ukončení války v Gaze a propuštění rukojmích.
V Izraeli začaly v úterý ráno masivní demonstrace za propuštění rukojmích držených v Pásmu Gazy teroristickým hnutím Hamás. Demonstranti přerušili provoz na některých významných silničních tazích a shromáždili se před domy některých ministrů. Akce by měly pokračovat po celý den, píše izraelský tisk. Část izraelské veřejnosti vládu kritizuje, že se dostatečně nesnaží o propuštění rukojmí.
Izraelská armáda zahájila po střetech s ozbrojenci hnutí Hamás první fázi útoku na město Gaza a již ovládá jeho okrajové části. Ve středu to oznámil mluvčí armády Effie Defrin poté, co ministr obrany Jisrael Kac schválil plán ofenzivy do města a nařídil povolat 60 tisíc záložníků. V pátek večer pak premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě zkrátit lhůty pro dobytí posledních bašt Hamásu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že by byl rád, kdyby měli zahraniční novináři přístup do Pásma Gazy, a mohli se tak seznámit s tamním humanitárním úsilím. Izrael nepovoluje od začátku války v říjnu 2023 zahraničním reportérům vstup do Gazy, pokud nemají vojenský doprovod izraelské armády.
Izrael nemá jinou možnost než pokračovat ve válce, protože Hamás nechce složit zbraně, řekl v neděli novinářům izraelský premiér Benjamin Netanjahu k plánu obsadit město Gaza. Podle něj je cílem zničit poslední bašty Hamásu a tak rychle ukončit válku, která trvá od října roku 2023. Netanjahu také odmítl kritiky za špatnou humanitární situaci v Pásmu Gazy, podle něj jsou to lži šířené Hamásem.
Několik desítek tisíc lidí přišlo v Sydney demonstrovat za mír v Pásmu Gazy a větší dodávky humanitární pomoci obyvatelům tohoto palestinského území, sužovaného od října 2023 válkou, kde podle nevládních organizací i agentur OSN umírají lidé kvůli hladu. Připojil se k nim i zakladatel WikiLeaks Julian Assange.
Otázka příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás by se tento týden mohla vyřešit, doufá podle agentur Reuters a AFP americký prezident Donald Trump. Obě znepřátelené strany se ale minulý týden obviňovaly ze sabotování jednání v katarském Dauhá o 60denním klidu zbraní.
Palestinské hnutí Hamás v pátek předalo zprostředkovatelům svou odpověď na Spojenými státy podporovaný návrh dohody o 60denním příměří v Pásmu Gazy. Agentuře Reuters to sdělil nejmenovaný představitel hnutí s tím, že odpověď je pozitivní a měla by pomoci k dosažení dohody.
Velká Británie řeší případ 71letého důchodce z Kentu, kterého zatkla policie poté, co napsal příspěvek na sociální síť X, v němž po útocích Hamásu ze 7. října 2023 kritizoval propalestinské demonstrace. Muže drželi policisté osm hodin v cele, než jej propustili s varováním. To následně stáhli a omluvili se. Zastala se ho i exministryně vnitra. Policii hodlá žalovat. Jde o svobodu slova, říká.
Tělo navrácené Izraeli teroristickým hnutím Hamás nepatří rukojmí Širi Bibasové ani jinému rukojmímu. Podle agentury Reuters to v pátek uvedla izraelská armáda, která zároveň potvrdila identifikaci dalších dvou těl jako synů Bibasové Ariela a Kfira. Hamás tvrdí, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu.
