Ještě před dvěma lety neznal německou firmu BioNTech skoro nikdo - na rozdíl od farmaceutických gigantů jako Pfizer nebo AstraZeneca. Teď pomáhá covidová vakcína od expertů z Porýní, kterou vyrábějí právě spolu s Pfizerem, potlačit pandemii. BioNTech má ale další velký plán: chce vyvinout první skutečně účinnou vakcínu proti malárii.
Ochota očkovat se s přibývajícím věkem postupně stoupá. Data ministerstva zdravotnictví dokládají, že mladí o očkování nejeví příliš velký zájem. Ve skupině ve věku od 16 do 29 let dostalo zatím alespoň první dávku vakcíny pouze necelých čtyřicet procent obyvatel. Očkovat se nechtějí, nebo váhají hlavně ze strachu z vedlejších účinků. Jiní si covidem prošli a protilátky jim prý stačí.
Aneta Nyčová založila a vede spolek Medici pro očkování. Se svými kolegy z 2. lékařské fakulty a studenty marketingu z FSV UK se v něm snaží bořit mýty o vakcínách. Kromě toho s medikem a nyní již anesteziologem Ondřejem Hubálkem sloužila dlouhé týdny na covidáriu. V chatu čtenáři Aktuálně.cz nejčastěji čelili dotazům souvisejícím s pochybami o očkování proti covidu-19.
V Česku je alespoň první dávkou vakcíny dosud naočkována zhruba polovina obyvatel. V některých menších obcích ji už však dostali takřka všichni obyvatelé. Jsou ale i takové, kde postupují pomalu. Například ve Vyškovci dostala vakcínu pouhá desetina obyvatel starších šestnácti let. Zatímco někde k nízkému zájmu o očkování přispívají dezinformace, jinde ji chtějí kvůli touze se setkávat.
U varianty delta viru SARS-CoV-2 jsou příznaky podobné jako u základního onemocnění. Objevují se zvýšené teploty nebo kašel. Ne tak často se ale popisují poruchy chuti nebo čichu. Navíc se u této varianty častěji objevuje rýma, která také k původnímu onemocnění nepatří, uvádí pro Aktuálně.cz Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.
Haly očkovacích center se postupně vrátí ke svým původním účelům a očkování na podzim přejde do rukou praktických lékařů. Ti dlouho žádali, aby mohli očkovat, ale spousta z nich neměla čím. Teď, když už mají vakcíny k dispozici, je musí často vylévat, protože je nemají komu dávat. Někteří z nich už proto očkovat nechtějí.
Mnoho Rusů si stěžuje, že vakcínu proti covidu-19, se kterou souhlasili, bez jejich vědomí vyměnili za jinou. Někteří se to dozvěděli, až když se na to zeptali.
Slovensko prodá a daruje velkou většinu z 200 tisíc dovezených dávek ruské vakcíny Sputnik V proti covidu-19. Rozhodla o tom vláda premiéra Eduarda Hegera poté, co o tuto očkovací látku látku projevil zájem jen malý počet obyvatel země. Slovensko už bylo osloveno několika státy, které by chtěly Sputnik V odebrat, je mezi nimi například Argentina či země západního Balkánu.
Ti, kteří mají za sebou už kompletní očkování proti koronaviru, si půjdou možná za pár měsíců pro injekci znovu. Počítají s tím nejen odborníci, ale i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Stalo by se tak v případě, že by vytvořená imunita s časem klesala nebo by se objevila mutace viru, na kterou by současné vakcíny nefungovaly.
Ve Velké Británii, kterou nyní sužuje indická varianta viru SARS-CoV-2, byla téměř třetina zemřelých již plně očkovaná. Podle imunologa Zdeňka Hela za tím může mimo jiné stát i nižší účinnost vakcíny od firmy AstraZeneca proti nově vznikajícím mutacím. “Ukazuje se, že vakcína od společností Pfizer/BioNTech má lepší schopnost působit proti různým variantám viru včetně té indické,” komentuje Hel.
Nedostatečná proočkovanost mezi staršími ročníky je největším problémem, který tu nyní máme. Někdo si může myslet, že virus z populace zmizí. To bohužel není pravda. Virus zůstane v lidské populaci dlouho a bude dál představovat nějaké riziko zvláště pro starší občany a rizikové skupiny. Proto je velmi důležité, aby každý z nás měl určitou míru imunity, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Hel.
U některých věkových kategorií už jsou přínosy vektorových vakcín jako AstraZeneca nebo Johnson & Johnson skoro stejné jako rizika vzniku krevních sraženin po jejich podání. Teprve u osob starších 60 let začíná přínos očkování převyšovat možné riziko vzniku specifických vedlejších účinků. I proto jsme nyní podávání těchto vakcín věkově omezili, uvádí pro Aktuálně.cz vakcinolog Roman Chlíbek.
Virus SARS-CoV-2 ze společnosti jen tak nevymizí. Jednou z hypotéz je, že se z covidu-19 stane běžné respirační onemocnění. Ale určitě tady s námi ještě nějakou dobu zůstane. Bude hodně záviset na tom, jestli se podaří proočkovat opravdu vysoké procento populace, uvádí pro Aktuálně.cz virolog Jan Weber.
Loni v prosinci začalo Spojené království jako první země světa očkovat proti covidu-19, dokonce svou domácí vakcínou AstraZeneca. Obě dávky tam už dostalo skoro 37 procent populace, v Česku je to jen asi 15 procent. Teď ale denní počet nových případů koronaviru v Británii znovu roste a ohrožená je červnová fáze rozvolňování. "Česko musí být maximálně opatrné," varuje v té souvislosti expert.
Americké státy se snaží přimět tamní obyvatele k vakcinaci proti covidu-19. Vyhlásit první vítěze očkovací loterie už stihlo Ohio. Dvaadvacetiletá Abbigail Bugenskeová vyhrála milion dolarů (zhruba 21 milionů korun), zatímco místní školák Joseph Costello dostal plné stipendium na jednu ze státních univerzit.
V Evropě počet nemocných covidem-19 pomalu klesá, jednotlivé země znovu otevírají hranice, obchody i bary. Jinde ve světě ale právě teď zažívají nejtěžší chvíle od samého začátku pandemie. Poslední týdny se pozornost obrátila k Indii. Hned vedle, v mnohem menším třicetimilionovém Nepálu, se odehrává podobné drama. Jeho příklad ukazuje, co hrozí, když chudší oblasti světa zůstanou bez očkování.
Připomínat fakt, že globální pandemii nelze porazit na lokálních frontách, působí jako upocená banalita. Stává se ale zjevným, že ani tu jsme ještě stále nedokázali vstřebat v potřebné míře.
Proočkovanost české populace každým dnem roste a podíl těch, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19, brzy překročí 30 procent. Odborníci opakovaně tvrdí, že k efektivnímu zastavení šíření viru je nutné naočkovat alespoň 75 procent populace. Šéf epidemiologické skupiny na ministerstvu zdravotnictví Roman Chlíbek se však obává, že se to nepodaří.
Nový Zéland byl dlouhou dobu nejlepším místem na světě, kde být během pandemie koronaviru. Alespoň podle žebříčku agentury Bloomberg, která srovnávala, jak si různé státy s covidem poradily. Ostrovní země zavřela své hranice a nemoc se téměř nešířila. Život tak probíhal skoro normálně. Teď si ale ostrov pohoršil, konkrétně v pomalém očkování.
Většina praktiků má pacienta, který stál ve frontě, ale vakcíny se nedožil, protože to trvalo dlouho. Některé ordinace dostaly vakcíny až po dvou měsících, říká lékař Cyril Mucha. Na očkování stále čekají desítky tisíc lidí starších 70 let. Premiér Babiš ale tvrdí, že by se situace měla zlepšit. Takových slibů už jsme slyšeli tolik, že tomu nevěříme, dodává Mucha.
