Byl by omyl myslet si, že odvahu dnes nepotřebujeme, že není klíčovou hodnotou. Odvážní lidé bojují s rakovinou, přemáhají vlastní závislosti, neskrývají svoji orientaci, bojují za práva druhých, utlačovaných, ponižovaných.
Přestože telefonát Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen vyvolal kritickou reakci Číny, v Česku znamená průlom. Nově zvolený prezident dal podle expertů najevo odklon od pročínských postojů Miloše Zemana. Toho v úřadu vystřídá 9. března. Na rozdíl od něj hodlá Pavel zahraniční politiku koordinovat s vládou a důrazem na lidská práva navazovat na Václava Havla.
Kočka manželů Pavlových se stala hvězdou předvolební prezidentské kampaně. Desetiletou Micku si lidé tiskli na trička i ručně vyrobené transparenty. Pokud si ji prezidentský pár vezme do některé z hradních rezidencí, bude vůbec první kočkou v historii úřadu. Doposud nejznámějším mazlíčkem Hradu byla kníračka Ďula Olgy a Václava Havlových. Psa si do úřadu vzal i Zeman, Hácha, Svoboda nebo Beneš.
Nadcházející český prezident Petr Pavel několikrát zmínil, že by chtěl po nástupu na Pražský hrad spolupracovat s architektem Josefem Pleskotem. Navázal by tak na sto let starou tradici, kterou si se vznikem Československa prosadil Tomáš Garrigue Masaryk. Do úřadu dvorního architekta tehdy obsadil Josipa Plečnika. Na jeho práci později navázala řada dalších, posledním byl Bořek Šípek.
9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.
Ulicemi Prahy bude jezdit až do konce roku tramvaj v národních barvách. Vůz vyjel 26. ledna k třicátému výročí zvolení Václava Havla českým prezidentem a připomíná také největší úspěchy republiky v posledních třech dekádách. Konkrétně tedy dle tvůrců designu vstup Česka do NATO a Evropské unie, výzkum nanovláken či výhru hokejistů na olympiádě v Naganu.
Češi volí prezidenta ve třetí přímé volbě, celkově jde o sedmou volbu od rozpadu Československa. Aktuálně.cz připravilo kvíz se zajímavostmi z průběhu samotných voleb prezidentů. Jak dobře jste sledovali okolnosti, za kterých získala hlava státu svůj mandát?
Ideální kandidát na nejvyšší český úřad se – jako vždy – nezjevil. Přesto je k dispozici bohatá a pestrá nabídka. Po hubených letech by konečně mohla přinést i opravdu masivní účast.
Způsob rozdělení Československa před 30 lety bral dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský jako něco, s čím nesouhlasil. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že chtěl, aby o případném rozpadu státu rozhodovali lidé v referendu. "S Václavem Havlem jsme velmi stáli o to udržet společný stát Čechů a Slováků. Skutečnost, že jsme to nedokázali, jsem bral jako selhání demokracie," sdělil.
Samostatná Česká republika existuje již třicet let. V jejím čele se dosud vystřídali tři prezidenti. Každý byl ve funkci jedno desetiletí. Nyní další etapa končí. Čtenáři si mohou ověřit, k jaké hlavě státu mají názorově nejblíže a jestli by na Hradě rozhodovali podobně jako Václav Havel, Václav Klaus, nebo Miloš Zeman.
Nakladatelství Karolinum v roce 2022 zveřejnilo jeho Cestu z chaosu, což je zevrubná analýza dění na Blízkém východě v posledním století. Zároveň mu ale v pařížském Gallimardu vyšel Enfant de Bohême, v překladu Dítě z Čech. Jeho prostřednictvím se významný francouzský arabista Gilles Kepel poprvé pustil do beletrie a pátrání v rodinné historii, která má českou stopu.
Praha se těsně před Vánocemi roku 2011 ponořila do smutku kvůli úmrtí prvního prezidenta České republiky Václava Havla. Tehdejší atmosféru v ulicích metropole zachycují snímky fotografa Kevina V. Tona ze skupiny Verum.
Pokud by se stala prezidentkou, přál bych si, aby s pochybnostmi začala. A nešetřila.
V 90. letech jsme se pohoršovali nad Slovenskem a přehlíželi jsme vlastní korupční prostředí. Dnes už Slováky bereme jako sobě rovné, popisuje v rozhovoru historička Adéla Gjuričová k blížícímu se 30. výročí rozdělení Československa. Mluví také o rozporu, v němž se ocitá každý český prezident. "Je odstaven od politiky, ale zároveň je její hlavou a touží ji ovlivňovat, z toho zešílí," říká.
Chtěli jsme přímou volbu, ale už na ni reptáme. Chtěli jsme ji rozmanitou, ale teď z ní mají někteří raději odstoupit. Chtěli jsme občanské kandidáty, ale najednou se nám zdají moc bezbarví.
Je hezké před Vánoci péct, ale jsme ve válce. Potřebujeme prezidenta, který půjde tvrdě proti svinstvu, proti dezinformacím, proti genocidě, proti proruským aktivistům.
V nové ulici Václava Havla, která se nachází v Lucemburku, stojí plastika odkazující k dramatikovi a prvnímu českému prezidentovi. Mezinárodní soutěž na vytvoření díla vyhrál český umělec Jiří David. Jeho instalace má podobu fragmentu dvou hrubých betonových zdí, mezi něž vetknul vizuální podobu zvukové stopě slavného Havlova výroku o tom, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.
Svobodu jsem bral jako samozřejmost, letos jsem si ale uvědomil, že si musím vážit toho, co mám, říká o letošním výročí 17. listopadu dvaadvacetiletý student z Prahy. Spolu se stovkou mladých lidí odpovídal v anketě Aktuálně.cz k pádu komunistického režimu a tří dekádám demokracie. Co mladé jako první napadne, když se řekne sametová revoluce?
Když člověk mluví s jazykovědcem Karlem Olivou, musí si dát pozor na jazyk. Podle spisovnosti vyjadřování totiž ihned pozná, co je zač. Vtipně charakterizuje i úroveň českých politiků. A překvapí postřehem, že Janu Husovi by současník již nerozuměl. O češtině mu vyšel knižní rozhovor s novinářkou Ivanou Karáskovou. Pro Aktuálně.cz popisuje, jak jazyk odráží mentalitu národa.
