


Zpátky do Evropy! Ten slogan byl oblíbený. Kdysi
Třicet let po Listopadu lze o našich vztazích se Západem říci, že jsme to od zamilovanosti a líbánek dopracovali k manželství bez sexu.



Třicet let po Listopadu lze o našich vztazích se Západem říci, že jsme to od zamilovanosti a líbánek dopracovali k manželství bez sexu.



Posledních 30 let odválo nejen komunismus, ale i staré časy. Naše školství neumí mladé lidi připravit na budoucnost. Dlužíme jim změnu



U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Česko je svou historií, polohou i lidským potenciálem odsouzeno k úspěchu. Zkazit si to můžeme jen sami, což bohužel není příliš složité," tvrdí novinář a šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka (*1974).



U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Svobodu umíme definovat spíš negativně, tedy když chybí," říká hudebník a komentátor Petr Vizina (*1967).



Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Kam nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. Pondělní zkoumal životní prostředí, úterní ekonomickou transformaci. Dnešní se věnuje právu a justici.



Na pád východoevropského komunismu se s odstupem 30 let díváme málem jako na nevyhnutelnou zákonitost. Podle amerického historika Marka Kramera ale nebylo do poslední chvíle jasné, jak dramatické události roku 1989 dopadnou. "Nikdy předtím neproběhla tak zásadní změna s natolik minimálním násilím," říká specialista na tzv. studenou válku z Harvard University v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Pokud se zlobíme, můžeme jen sami na sebe, že jsme jako národ nevymýtili udavačství, závist a věčnou nespokojenost," tvrdí ředitelka hudebního festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová (* 1958).



Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho městy, krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Do jaké budoucnosti nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. Pondělní zkoumal životní prostředí, dnešní se věnuje ekonomické transformaci.



U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Mohli jsme být mnohem méně zahledění do sebe," říká novinářka Saša Uhlová (*1977).



U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Jestli demokracii něco opravdu ohrožuje, pak to, jak se prohlubuje rozdělení společnosti," tvrdí Zuzana Kleknerová (* 1976), novinářka a ředitelka redakcí mediálního domu Economia, který vydává i on-line deník Aktuálně.cz.



U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "O krizích Češi umí pořád spíše skvěle rozumovat, než je řešit," tvrdí analytik a komentátor Aktuálně.cz David Klimeš (*1982).



U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Jsme krmelcem cizího kapitálu," tvrdí komunista Josef Skála (*1952).



U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Nějaký typ totality se klidně může vrátit," tvrdí bývalý disident a komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych (*1957).



Radikální čeští odpůrci Miloše Zemana, stejně jako tvrdí američtí oponenti Donalda Trumpa se nemohou dočkat chvíle, až ti dva opustí své prezidentské úřady. Nejlépe hned. Připomeňme nedočkavcům jedno přísloví. Je sice otřepané, zjevně na něj ale zapomněli: Dávejte si pozor na svá přání. Mohla by se vám taky splnit.



Václav Havel ji označil za předehru sametové revoluce. Dva týdny před 17. listopadem 1989 přijely do už svobodného Polska tisíce nesvobodných Čechoslováků na Přehlídku nezávislé československé kultury. V euforické atmosféře před 30 lety sledovali ve Vratislavi vystoupení exilových písničkářů, které mohli jinak poslouchat jen nelegálně na vlnách Svobodné Evropy nebo nahrávkách nevalné kvality.



Jak rozumět přání nebýt „zemí nenávisti“, když Miloš Zeman nenávist až za hrob osobně symbolizuje? Stačilo se kupříkladu podívat, kdo nebyl na předávání metálů pozván, to byl přece jasný seznam nenáviděných, od politiků až po rektory vysokých škol.



U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Je třeba přemýšlet o hodnověrnosti jednotlivých informací, jimiž jsme zavaleni," říká katolický biskup a bývalý disident Václav Malý (*1950).



"Komunisty nenapadlo při protirežimních protestech v roce 1989 jiné řešení než rozhánět demonstrace silou. Věřili, že když rozbijí dostatek lebek a zpřelámou dost kostí, dostaneme strach a necháme toho. Strach jsme měli. Ale vzdát jsme se nechtěli," říká v seriálu profilových rozhovorů k 30. výročí listopadové revoluce 1989 někdejší studentský vůdce a dnes diplomat Václav Bartuška.



Zavřený za komunistů a poté znovu za prezidenta Miloše Zemana. Jelení příkop, zelená rokle kolem Hradu, je od roku 2017 pro veřejnost uzamčená. Důvodem byla údajná bezpečností opatření a následně rekonstrukce. Ta sice stále pokračuje, přesto nyní Hrad na dva víkendy část Jeleního příkopu výjimečně otevře veřejnosti. Poprvé už tuto sobotu a neděli. Projděte si, kudy a kam budete moci jít.



Jaroslav Kubera je svéráz, každému nesedí. Ale v té opravdu zásadní hře, zda budeme patřit k Západu, nebo se budeme do Ruska a Číny jezdit učit, jak manipulovat volby, zavírat novináře a budovat stranou řízený "státní kapitalismus", má senátní předseda jasno.