Syrská média informovala o obnovení evakuace obyvatel z obležených oblastí Sýrie. Ze dvou šíitských obcí Fúa a Kafrája v provincii Idlib, dlouhodobě obléhaných odpůrci režimu, vyjelo ve středu na 45 autobusů s asi 3000 lidmi. Evakuace, která začala už minulý týden, byla pozastavena kvůli sobotnímu útoku na evakuační konvoj v provincii Aleppo. Zemřelo při něm na 126 lidí včetně 60 dětí.
Policisté ve Francii v úterý ráno zadrželi dva lidi podezřelé z přípravy atentátu. Zaútočit chtěli údajně během francouzských prezidentských voleb. Informovala o tom televizní stanice BFMTV. Oba muže ve věku 23 a 29 let policie registrovala jako radikalizované osoby.
Podle prvních zpráv v Mosulu zaútočili radikálové z Islámského státu (IS). Ti podle agentury AP použili v noci raketu nesoucí chlor při útoku na čtvrť Anbár v západním Mosulu. Sedm vojáků mělo dýchací obtíže a bylo třeba je ošetřit v polní nemocnici.
Nejméně 100 mrtvých a řadu zraněných si v sobotu vyžádala exploze, která zasáhla evakuační konvoj s šíity na předměstí syrského Aleppa. Uvedly to vládní i opoziční zdroje. Podle exilové organizace ochránců lidských práv SOHR i podle syrských vládních zdrojů explodovalo auto naložené výbušninami. Zasažen byl konvoj s desítkami autobusů, které přepravují většinou šíitské obyvatele dvou evakuovaných vesnic. V Sýrii se evakuují civilisté i opoziční bojovníci ze čtyřech obléhaných měst a vesnic. Výměna se ale zablokovala, protože povstalci z jednoho města nedostali záruku, že jim bude umožněn bezpečný odchod. Podle SOHR i syrské televize byl proces evakuace v sobotu večer obnoven.
Berlínský list Tagesspiegel informoval, že dostal e-mail, v němž se k útoku v Dortmundu hlásí extrémní pravice. Autor e-mailu se v textu odvolává na Adolfa Hitlera a napadá politiku multikulturalismu. Útok v Dortmundu byl podle něj "posledním varováním". Pisatel kromě jiného oznámil na 22. dubna další útok, při němž "poteče krev". "Oddíl Kolín je připraven," dodal. Hrozba je dle všeho adresovaná účastníkům protestu, který se má ten den konat v Kolíně nad Rýnem proti celoněmeckému sjezdu pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD). "Musíme všechno brát vážně, protože po dortmundských pachatelích nemáme žádné stopy," citoval Tagesspiegel zdroj z bezpečnostních kruhů.
Testy provedené na obětech chemického útoku v Sýrii z minulého týdne prokázaly, že byly zasaženy nervovým plynem sarinem. Oznámil to v úterý turecký ministr zdravotnictví Recep Akdag. Útok se stal v syrské provincii Idlib, která je na hranici s Tureckem. Několik desítek přiotrávených lidí bylo převezeno k lékařskému ošetření do Turecka. Turečtí patologové také provedli pitvu u třech mrtvých obětí. Ministr řekl, že ve vzorcích krve a moči obětí, které byly vystaveny působení plynu, našli isopropylmethylfosfonát, což je metabolit sarinu, uvedla agentura Anadolu. Při útoku zemřelo přes 80 lidí a kolem čtyř set jich bylo zraněno. Útok se připisuje syrské armádě, která to ale popírá.
Nejméně čtyři zraněné, z toho jednoho těžce, si v úterý vyžádal výbuch ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka. To obývají hlavně menšinoví Kurdové. Podle tureckého ministra vnitra Süleymana Soylua se exploze ozvala v dílnách vedle policejního velitelství. Podle televize CNN Türk tam dělníci opravovali jedno obrněné vozidlo. Výbuch zřejmě způsobil plyn použitý při svařování. Exploze byla natolik silná, že byla slyšet po celém městě. Způsobila, že se zřítil strop dílny, poškozeny byly i fasády okolních domů. Neštěstí se stalo pouhých pět dnů před referendem o posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vyvolalo obavy z možného teroristického útoku.
Egyptští policisté v přestřelce zabili sedm lidí, kteří byli zřejmě členy tzv. Islámského státu. Policie je zastihla při schůzce, na které se podle ministerstva vnitra připravoval další útok na egyptské křesťany, informovala agentura Reuters. Na místě se našly zbraně, munice a publikace Islámského státu. Při dvou atentátech na koptské kostely, spáchaných radikály v neděli, zahynulo přes 40 lidí. Následně vláda schválila v zemi výjimečný stav. Ten má bezpečnostním složkám umožnit rychlejší zásahy proti podezřelým. V Asijútu je podle Reuters početná křesťanská komunita.
Spojené státy tento útok podnikly proto, aby si získaly zpátky respekt. Chemický útok byl testem pozice USA, ty odpověděly a teď je na tahu režim Bašára Asada, říká bezpečnostní expert Tomáš Pojar. Dodává, že kdyby Asada nepodporovaly Rusko a Írán, už by nevládl a možná by byl po smrti.
Útok je pro Rusko signálem, že jim nepůjde Donald Trump na ruku, tvrdí novinář Ondřej Soukup. Ruské akce v Sýrii mají podle něj jediný cíl, a to udžet Asada u moci, protože pro Moskvu je jediným spojencem na Blízkém východě.
Údaje o materiálních škodách na syrské základně po americkém leteckém útoku se liší. Ruská státní televize uvedla, že bylo zničeno devět letadel, ale hlavní ranvej je relativně v pořádku. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) americké nálety základnu téměř úplně zničily.
Útok je sice porušením mezinárodního práva, ale USA jsou jedinou zemí, která k tomu má odvahu, říká novinář Daniel Anýž. Kdyby to prý USA nedělaly, jenom bychom čekali, kdy a kde budou zase použity chemické zbraně. Červená čára podle něj někde ležet musí.
Spojené státy v pátek nad ránem vypálily na syrskou základnu Šajrát, která leží asi 20 kilometrů jihovýchodně od města Homs, asi šedesát střel s plochou dráhou letu Tomahawk ze dvou válečných lodí ve východním Středomoří. Podle amerického ministerstva obrany na základně, kterou používá syrská a ruská armáda, zasáhly několik cílů. Včetně startovací dráhy, čerpací stanice i letadel. Americký útok si vyžádal nejméně sedm obětí.
Spojené státy v noci v reakci na chemický útok ve městě Chán Šajchún v provincii Idlib zaútočily na leteckou základnu na západě Sýrie. Cílený útok nařídil prezident Donald Trump, který v projevu vyzval k ukončení krveprolití v blízkovýchodní zemi. Syrská státní televize útok potvrdila a označila jej za "americkou agresi". Opozice naopak úder vítá, podporu mu vyjádřil také Izrael. Armáda vypálila střely s plochou dráhou letu Tomahawk ze dvou válečných lodí ve východním Středomoří. Bylo jich nejméně 59.
Policisté ve čtvrtek v Petrohradu zadrželi možné společníky sebevražedného atentátníka, který má na svědomí pondělní útok v petrohradském metru. Trojici přistěhovalců ze střední Asie odvedlo v poutech policejní komando z obytného domu v Petrohradu, kde úřady následně ohlásily nález a zneškodnění nálože. Podle policejních zdrojů nalezli vyšetřovatelé na místě důležité důkazy pro vyšetřování. Bezpečnostní složky také prověřují, zda atentátník neabsolvoval výcvik v Sýrii. Policie už ve středu zadržela sedm přistěhovalců podezřelých z verbování členů pro Islámský stát.
Omezit mediální paniku po teroristickém útoku a lepší ochrana veřejné dopravy. Taková jsou po nedávném teroristickém útoku v ruském Petrohradu hlavní doporučení českých bezpečnostních expertů pro domácí veřejnost. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého potřebují zásadní revizi bezpečnostní opatření v pražském metru. Lukáš Dyčka z Univerzity obrany zase upozorňuje na mediální a psychologická rizika teroristických útoků. "Teroristé chtějí hlavně vyvolat šok a paniku. A v tom hrají zásadní roli média," tvrdí Dyčka.
Ruskému občanovi Iljasi Nikitinovi média omylem připsala pondělní teroristický útok Petrohradu. Muž se sám na policii přihlásil, aby vysvětlil, že se jedná o nedopatření, od té doby ho však provází zájem médií a nevraživost ostatních. Už v úterý nebyl vpuštěn do letadla, protože ostatní cestující měli strach a odmítali uvěřit, že útok nespáchal. Ve středu byl kvůli tomuto omylu také propuštěn ze zaměstnání. Pracoval jako řidič nákladního vozu, zaměstnavatel ho prý propustil na základě požadavku místních vyšetřovatelů.
Útok na policejní stanici v iráckém městě Tikrít za sebou zanechal nejméně 31 obětí. Dalších více než 40 lidí bylo zraněno, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní policii a nemocniční zdroje. Do města proniklo asi deset útočníků v přestrojení za policisty. Poté skupina zaútočila na policejní stanici a dům důstojníka. Ten byl podle šéfa místní policie zabit i se čtyřmi členy své rodiny. Dva atentátníci se odpálili, další byli zastřeleni. Několik ale uprchlo. Agentura Reuters uvedla, že za útokem zřejmě stojí teroristé z organizace Islámský stát. Ta o asi dvěstětisícové město Tikrít přišla před dvěma lety, kdy ho z jejích rukou dobyly zpět vládní jednotky.
Nejméně šest mrtvých a 18 zraněných si vyžádal středeční sebevražedný pumový útok v pákistánském Láhauru. Útočník se odpálil v blízkosti vojenského vozidla, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroje. K útoku se přihlásila pákistánská odnož hnutí Tálibán. Oběťmi se stali čtyři vojáci a dva kolemjdoucí, uvedl mluvčí vlády provincie Paňdžáb Málik Ahmad Chán. Vozidlo, které bylo terčem útoku, se podílelo na pákistánském sčítání obyvatel. Jde o další ze série pumových útoků, které si od začátku roku v Pákistánu vyžádaly mnoho obětí. Minulý měsíc pumový útok v Láhauru zabil nejméně 13 lidí a desítky dalších zranil.
Režim Vladimira Putina má dlouhou historii spojenou s používáním ozbrojeného násilí a využíváním teroristických činů k ospravedlňování represí, současný útok mu může přijít vhod, říká Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. Dodává, že Putin se v roce 1999 dostal k moci právě s vlnou teroristických útoků, za kterými podle expertů mohly stát ruské tajné služby.
