Troje volby i největší změny v daňovém systému za poslední léta přinese v Česku právě začínající rok 2024. Padnout by mělo i klíčové rozhodnutí ohledně největší novodobé investice v Česku, tedy vítězi výběrového řízení na stavbu jaderného bloku v Dukovanech. Jaký rok čeká Českou republiku?
Dva představitelé jihočeské firmy spáchali dotační podvod při budování relaxačního centra v Hluboké nad Vltavou. Projekt nechali postavit jinak, než jak se k němu ve smlouvě o podpoře z evropských fondů zavázali. Firma proto o peníze přišla a oba podnikatelé dostali u soudu trest. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, společnost se navzdory tomu rozhodla vymáhat peníze zpět.
S výjimečnou žádostí se podle zjištění Aktuálně.cz obrátil na českou justici muž, který sedí ve vězení za nájemnou vraždu. Dostal za ni výjimečný trest. Zabiják na objednávku, který se roky pohyboval ve strukturách organizovaného zločinu, chtěl odpustit zbytek trestu, aby se na straně domovské Ukrajiny zapojil do války proti agresivnímu Rusku. Aktuálně.cz popisuje detaily neobvyklého příběhu.
Byznysmenovi Karlu Takáčovi hrozilo až deset let vězení za to, že podle státního zástupce připravil klienty svého investičního fondu o miliardu korun. Jeho trestní stíhání však v roce 2013 ukončila amnestie tehdejšího prezidenta Václava Klause. Podle zjištění Aktuálně.cz nyní sám žádá od státu více než sedm milionů korun za roky zátěže způsobené stíháním. Nejvyšší soud dal nyní jeho snaze šanci.
Ústavní soud s konečnou platností uzavřel kauzu bývalého náměstka ředitele ostravského dopravního podniku Radoslava Hanzelky. Hanzelka se podvodem podílel na získání dotace ve výši 234 milionů korun, za kterou podnik obnovil část svého vozového parku. Ve skutečnosti firma neměla na podporu z evropských fondů nárok. Aktuálně.cz verdikt Ústavního soudu prostudovalo.
Samotný spor o pomluvu s novinářem Erikem Bestem sice advokát Radek Pokorný vyhrál, na finanční náhradu však nárok nemá. Best si vymyslel, že právník nepřípustně lobboval u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Soud mu nařídil omluvu. Pokorný navíc žádal o 400 tisíc korun za zásah do osobnostních práv. Peníze ale nedostane. Jak zjistilo Aktuálně.cz, definitivně o tom rozhodl Ústavní soud.
Zastupitel v Praze 5 Josef Endal (ANO) se profesně pohyboval v bezpečnostní komunitě a působil v manažerské pozici v Národním bezpečnostním úřadu. V průběhu služby ale přišel o bezpečnostní prověrku. Důvodem byly jeho úzké styky s člověkem, který byl přítelem někdejší výrazné postavy českého podsvětí Františka Mrázka. Spor o prověrku Endal nakonec prohrál. Aktuálně.cz popisuje detaily příběhu.
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa odsoudil v roce 1985 jako soudce plzeňského okresního soudu sedmnáctiletého muže za pokus o emigraci k podmíněnému trestu. Píšou to Novinky.cz, které rozsudek dohledaly v archivu. Z víc než tři tisíce případů, které Baxa jako předseda plzeňského senátu v letech 1984 až 1989 řešil, měl podle Novinek politický podtext zřejmě pouze tento případ.
Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se ústavním soudcem nestane. Sám se rozhodl vzdát nominace kvůli tlaku. Připustil, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení v justici, a nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Zmínil, že důvěra veřejnosti je klíčovým předpokladem pro ústavního soudce.
Veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Roberta Fremra na ústavního soudce, je cenná, ale přichází pozdě, uvedl předseda Ústavního soudu Josef Baxa. V 90. letech se měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Později se otevřel široký prostor pro bádání historiků.
Případy emigrantů si za minulého režimu často brali předsedové soudů, protože šlo o snadné kauzy a bylo tak možné "nahnat čísla" rozsudků, řekl novinářům končící předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zbavit se přidělené kauzy pak bylo téměř nemožné, vysvětlil.
Při výběru Roberta Fremra do Ústavního soudu selhali prezidentovi poradci, Petr Pavel, ale také senátoři, kteří pro soudce zvedli ruku. Nepatří tam.
Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Pavel to řekl novinářům po setkání s končícím předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, designovaným předsedou Josefem Baxou a plénem soudu. Fremr rozhodnutí respektuje.
