Přesun do on-line prostoru je pro divadelníky chabou náhradou normálního provozu. Nikdy nemůže zastoupit živé umění, které se naplňuje až při fyzickém setkání tvůrců a diváků, míní ředitel Národního divadla Brno a také režisér Martin Glaser.
Každý třetí Evropan tvrdí, že ztratil část příjmů v důsledku pandemie. Každý druhý cítí obavu ze své budoucí finanční situace. Ve schopnosti platit účty včas Česko obsadilo 15. pozici ze zkoumaných 24 evropských států. Vyplývá to z průzkumu, který správce pohledávek Intrum sestavil na základě údajů od 24 000 spotřebitelů z 24 evropských zemí o jejich životech, výdajích a schopnosti hospodařit.
Češi kvůli dopadům koronavirové epidemie šetří - během léta naspořili nejvíc peněz od vzniku České republiky. A méně utrácet musí i ministerstva. Resort financí požaduje, aby snížila provozní výdaje o pět procent. Ministerstva tak příští rok upustí od drahých společenských akcí nebo ušetří za energii. Mnohé z nich ale tvrdí, že už tak s penězi vyjdou jen stěží. Aktuálně.cz kondici úřadů porovnalo.
Češi reagují na nejistou situaci kolem toho, jaká další ekonomická opatření stát kvůli koronavirové pandemii přijme, a připravují se na příchod krize. Data, která v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), ukázala, že si obyvatelé Česka v období od dubna do června naspořili nejvíce peněz od vzniku samostatného státu v roce 1993.
Se splněním závazku energetických úspor do roku 2030 pomůže Česku polostátní společnost ČEZ. Dohodu o zvyšování energetické účinnosti ve čtvrtek na ministerstvu průmyslu v Praze podepsali vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Podle aktuální statistiky Asociace českých stavebních spořitelen se objem úvěrů od stavebních spořitelen meziročně zvýšil o 30 procent a počet nově uzavřených smluv o 10 procent. Na podzim nabízejí stavební spořitelny tradičně výhodné akce, které mohou nové smlouvy zlevnit o tisíce korun.
Návrh na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu až na 500 miliard korun míří ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci by o něm měli hlasovat příští týden ve středu. V dnešním druhém čtení navrhli změny za více než 165 miliard korun. K předloze se sešly tři desítky návrhů úprav včetně doprovodných usnesení, která nemají za cíl přesouvat peníze.
Dvě pětiny Čechů nemají finanční rezervu pro nečekané situace podobné pandemii koronaviru. Jde především o lidi s nižším vzděláním a nižšími příjmy, často také o rodiče na rodičovské dovolené a nezaměstnané. Dvě třetiny lidí, kteří rezervu nemají, to ale do budoucna zvažují. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos.
Dva a půl milionu korun. To je částka, kterou se vyplatí mít uloženou v jedné bance. Vyšší úspory je bezpečnější rozložit do více bank. Proč? Vklady jsou totiž ze zákona pojištěné do výše až sto tisíc eur. "Pokud by banka zkrachovala, klient víc nedostane," říká Renáta Kadlecová, šéfka Garančního systému finančního trhu. Právě dnes je to 20 let od největšího pádu banky v Česku - nucené správy IPB.
Podle zpráv německého oborového magazínu Automobilwoche na nedávném interním sezení špiček koncernu VW jeho šéf Herbert Diess řekl, že firma bude muset šetřit. „Každý výdaj musí být odůvodněný,“ prohlásil.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne na pondělním jednání vlády zvýšit schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Řekla to v České televizi.
Banky v závěru letošního roku nabídly zajímavější úročení na spořicích účtech než v minulosti. I proto se zájem o ně zvýšil a ukládá na ně peníze většina klientů, kteří je mají k dispozici. Zeptali jsme se bank na současné trendy na trhu se spořením a nabízíme zároveň přehled, jaké zhodnocení jednotlivé banky nabízejí a za jakých podmínek.
Čechům letos stouply průměrné měsíční úspory o 233 korun na 2720 korun. Podíl jejich úspor na hrubých příjmech se dlouhodobě pohybuje kolem deseti procent. Z analýzy České spořitelny (ČS) vyplývá, že velká část střadatelů (36 procent) nechává peníze na běžných účtech v bankách, přestože jejich výnosnost je v naprosté většině případů nulová.
Doporučení finančních expertů zní jasně: Lidé by měli mít k dispozici finanční zásobu ve výši nutných výdajů na minimálně tři, ideálně šest měsíců. Jenže jak to udělat, když řada lidí žije od výplaty k výplatě?
Jen tak nechat ležet našetřených sto tisíc korun doma nebo na běžném účtu v bance není úplně ideální řešení. Úroky jsou minimální, inflaci nepokryjí, zhodnocení je nulové. Co tedy s nimi, kam je uložit, aby i v sílící ekonomické nejistotě aspoň trochu vydělaly? Zeptali jsme se ekonomických analytiků.
Finanční správa navrhuje od roku 2020 omezit činnost 34 územních pracovišť finančních úřadů. Plánuje tak ušetřit 686 milionů korun. Opatření by nemělo mít zásadní dopad na služby poskytované veřejnosti, informovalo Generální finanční ředitelství (GFŘ). Podle něho jde o předběžný návrh, o němž chce generální ředitelka správy Tatjana Richterová mluvit se starosty dotčených obcí. Ti plánované omezení kritizují.
Snížení spotřeby energie a omezení jejího plýtvání má v EU stále větší význam. V roce 2007 stanovili vedoucí představitelé EU cíl snížit do roku 2020 roční spotřebu energie v Unii o 20 %. Opatření v oblasti energetické účinnosti jsou stále více uznávána jako prostředek nejen k dosažení udržitelných dodávek energie, snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení bezpečnosti dodávek a snížení výdajů za dovoz, ale i k podpoře konkurenceschopnosti EU.
Trh investic do nemovitostí zažívá v Česku strmý růst. Vedle přímých nákupů bytů či domů se zájem veřejnosti v posledních letech obrátil také k realitním fondům. Ty představují jednu z alternativních cest ke zhodnocení úspor v době nízkých úroků v bankách. Hospodářské noviny a institut ISTI při pražské VŠE připravily přehled nejúspěšnějších fondů podle výnosů za loňský rok.
Spotřebitelské ceny v Česku za loňský rok v průměru vzrostly o 2,1 procenta. Byla to třetí nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních deset let. Vyšší byla pouze v roce 2012, a to 3,3 procenta, a v roce 2017, kdy činila 2,5 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Pouze desetina lidí, kteří plánují změnu bydlení, má naspořeno přes půl milionu korun. V případě těch, kteří chtějí jít bydlet do vlastního, je jich 16 procent. U zájemců o nájemní byt jich je pět procent. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Ipsos pro Fórum Zlaté koruny. V listopadu oslovila 3150 lidí, z nichž 42 procent uvedlo, že o změně bydlení uvažuje.
