Propady na historická minima zaznamenaly sklizně meruněk a broskví. Celkové ztráty z mrazů ovocnáři již vyčíslili na téměř 400 milionů korun. Vláda jim loni schválila odškodnění 133 milionů korun.
Letošní sklizeň brambor je díky dobrému výnosu porovnatelná s desetiletým průměrem. Domácí produkce přesto dlouhodobě nekryje naši potřebu. Vystačí ze 70 až 80 procent.
Předchozí odhady sklizně obilí byly pesimistické, předpokládaly proti loňsku pokles, nakonec jej ale zřejmě mírně překoná. Podle posledního odhadu převýší letošní sklizeň obilí desetiletý průměr o 11,1 procenta.
Podle odhadů se sklizeň jablek meziročně propadla o 24 procent, hrušek až o 45 procent. Hlavním viníkem jsou jarní mrazy. To může některé ovocnáře uvrhnout do existenčních dopadů.
Letošní jarní mrazy způsobily pokles produkce vína. Na druhou stranu v nezasažených oblastech lze očekávat nadprůměrnou kvalitu sklizně.
Nařízení Evropské komise od roku 2018 omezuje používání měďnatých sloučenin ve formě pesticidů používaných proti houbovým chorobám. Pokud by toto nařízení platilo už letos, znamenalo by to konec pěstování chmele v ČR, říká předseda Svazu pěstitelů chmele ČR. Houby napadající chmel totiž byly mimořádně aktivní.
Kvůli krupobití a mrazům by se mělo skliditi jen 115 tisíc tun, zatímco loni to bylo přes 155 tisíc. Spotřebitelů se to ale díky dovozu nedotkne.
I když sklizeň komplikovaly deště, jde o dobrý ročník a kvalitního obilí pro potravinářské účely bude dost, říká analytik Petr Havel.
Letošní úroda hlavních obilovin na Slovensku bude patrně nejvyšší od vzniku státu v roce 1993. Vyplývá to z nejnovějšího odhadu slovenského statistického úřadu, který výhled sklizně oproti dřívější prognóze zvýšil na 3,2 milionu tun. Dosud statistici očekávali sklizeň 2,97 milionu tun. Již v uplynulých dvou letech byla úroda obilovin v zemi pod Tatrami nadprůměrná. Dále pak statistici očekávají vyšší úrodu i u kukuřice, brambor, řepky, slunečnice či sóji, a to zejména s ohledem na vyšší hektarové výnosy. Naopak mírně snížit by se měla sklizeň hrachu.
Žně jsou téměř u konce. Výsledky zatím ukazují, že hektarové výnosy jsou ve srovnání s loňským rokem vyšší. Ovšem kvalita plodin kvůli počasí pokulhává. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství, Agrární komory a zemědělců.
Podle odhadů Českého statistického úřadu bude sklizeň obilovin letos o 6,7 procenta nižší než loni. Přesto letošní úroda převyšuje průměr za posledních pět i deset let. Vyšší bude naopak sklizeň řepky (o 3,9 procenta) a máku (2,5 procenta).
Vědci se vydali ke kořenům bramborářství. Chtějí najít odolnější druh pro Česko, kde musí zemědělci vyhodit až třetinu úrody kvůli chorobám a klimatickým podmínkám.
Podle statistických šetření to byla loňská úroda nejhorší za posledních sto let. Soběstačnost České republiky v tomto směru přitom klesá. Podle ministra zemědělství se letos úroda vrátí na průměr z předchozích let, producenti jsou ale zatím opatrnější.
Loni byla ovšem sklizeň podle statistiků nadprůměrná. Na předpokládaném letošním poklesu se podílí snížení očekávaného hektarového výnosu i osevní plochy. Sklizeň řepky naopak stoupne o 4,5 procenta na 1,313 milionu tun.
Pěstitele letos postihly mrazy, silné deště a krupobití - úroda ovoce bude kvůli špatnému počasí zhruba o pětinu nižší. Na cenách by se nedostatek měl projevit jen v případě meruněk, které mohou podle předsedy Ovocnářské unie zdražit o pětinu. Zvláště jahodáři si ale více než na neúrodu stěžují na překupníky, kteří jim konkurují levnými jahodami z dovozu a vydávají je za české. Rozpoznat podvod je přitom podle nich stále náročnější.
Vlna mrazů, která od neděle postupně zasáhla celou Českou republiku, zničila ovocnářům velkou část úrody. Pomrzlé jsou hlavně sady peckovin, české meruňky možná vůbec nebudou. Rozsah škod by se mohl blížit roku 2011, kdy květnové mrazy částečně nebo úplně poničily zhruba 10 500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb v Česku. Mrazy nezasáhly jen Česko, ale poškodily ovocné sady v celé střední Evropě.
Zisk českého zemědělství se podle šetření Zemědělského svazu ČR loni snížil v porovnání s rekordním rokem 2014 o více než polovinu na devět miliard korun. Způsobil to pokles cen zemědělských komodit, který nejvíce postihl živočišné produkty, především mléko a vepřové maso. Na dnešním zasedání svazu to řekl jeho předseda Martin Pýcha. Za rok 2014 podle výpočtu svazu činil výsledek hospodaření 19 miliard korun. "Upozorňovali jsme již loni, že výsledek z roku 2014 se v roce 2015 nebude opakovat. Tak hluboký pokles jsme ale neočekávali," uvedl Pýcha. Doplnil, že propad hospodářského výsledku by byl vloni ještě vyšší, kdyby zemědělcům nepomohlo zlevňování pohonných hmot a slabší koruna.
Kvůli horkému a suchému počasí se loni v Česku sklidilo nejméně brambor od roku 1920. Stále více se jich musí dovážet z ciziny a soběstačnost České republiky klesá, varují zemědělci. Kromě kompenzací za loňské sucho chtějí i peníze do marketingového fondu. Z toho by měly jít peníze na propagaci tuzemských brambor.
Kvůli horkému létu se loni sklidilo o 17 procent méně zeleniny, na suché počasí doplatili hlavně pěstitelé zelí a brambor. Pokles nabídky přitom vede k růstu cen, například zelí zdražilo téměř o 80 procent. Ovoce se díky teplu urodilo více, ani sadaři ale nejsou spokojeni. Polovina jablek byla totiž menší, než jaká jsou spotřebitelé ochotni kupovat. Zemědělci tak musí jablka prodávat rakouským výrobcům džusů.
Oproti původním prognózám se na objemu úrody nijak negativně nepodepsalo loňské mimořádné sucho. U jádrovin se však nedostatek vláhy projevil nižší kvalitou, když výrazně více plodů bylo menších, a skončilo tak v moštech a jiném průmyslovém zpracování. Vůbec nejvíce se v novodobé historii loni urodilo hrušek.
