


Spojení Německa ještě neskončilo. Postkomunističtí „Ost“ Němci se nám v lecčems podobají
Bývalí východní Němci prošli bolševickou masáží stejně jako my. Ta zhoubná ideologie se v nich uchytila. Jako v nás.



Bývalí východní Němci prošli bolševickou masáží stejně jako my. Ta zhoubná ideologie se v nich uchytila. Jako v nás.



Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v České republice zveřejnilo manifest, ve kterém shrnuje kroky ke zlepšení české migrační politiky. Klade důraz na volný pohyb, solidaritu a integraci do společnosti, která by měla začít už od prvního dne. Podle neziskovek je český postoj k migrantům příliš přísný a na Západě těžko obhajitelný. Mimo jiné kvůli špatným podmínkám v detenčních táborech.



Stát bude moci vyhostit cizince, který se opakovaně dopouští závažné trestné činnosti nebo představuje riziko pro bezpečnost státu. Imigranti také budou při žádosti o azyl muset doložit, že nepřenášejí infekční onemocnění. Na druhou stranu se zjednoduší jejich přístup na trh práce - nyní musí čekat na pracovní povolení rok, nově půjde jen o šest nebo devět měsíců.



Vicepremiér Pavel Bělobrádek varoval před uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Česko by podle něj mělo s evropskými partnery vyjednávat, že se postará o ukrajinské běžence výměnou za to, že ho tolik nezasáhne uprchlická vlna z jihu. "Musíme vysvětlit našim partnerům, že se také staneme cílovou zemí. A že až se to stane, nebudeme na oplátku požadovat žádné kvóty," říká v rozhovoru.



Země Evropské unie mohou uvěznit osoby, které znovu vstoupily na jejich území navzdory tomu, že předtím byly vyhoštěny. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, který projednával případ albánského státního příslušníka. Ten se i přes vyhoštění a tříletý zákaz vstupu vrátil do Itálie. Rozsudku bude podle agentury Reuters kvůli současné migrační krizi patrně věnována velká pozornost na celém kontinentu. Jen v letošním roce vstoupilo na území EU více než půl milionu uprchlíků. Někteří z nich, například Syřané prchající před občanskou válkou, mají právo žádat o azyl. Jiní, zejména běženci ze západního Balkánu, jsou ale obecně považováni za ekonomické migranty, kteří se musí vrátit domů.



Papež František odsoudil štvavé kampaně vedené v Evropě proti uprchlíkům. Veřejné mínění se podle něj musí vytvářet korektním způsobem, a ne šířením neodůvodněných obav a spekulací. "Migranti jsou naši bratři a sestry při hledání lepšího života, daleko od chudoby, hladu, vykořisťování a nespravedlivého přerozdělování zdrojů naší planety, které jsou určeny k tomu, aby byly spravedlivě sdíleny všemi," citovala ho agentura ANSA. V polovině září papež vyjádřil názor, že by Evropa měla přijmout všechny uprchlíky, kteří v ní hledají útočiště a vyhoví daným bezpečnostním opatřením. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky očekává, že letos a příští rok do Evropy připluje dohromady 1,4 milionu lidí.



Ruská letadla ve středu poprvé udeřila na Sýrii. Ve čtvrtek znovu. Terčem jsou podle dostupných informací jiné skupiny, než Islámský stát. Každopádně čtyři a půl roku trvající válka, která si dosud vyžádala přes čtvrt milionu mrtvých, vstoupila do nového fáze. Nabízíme Vám přehlednou mapu, kdo co v zemi ovládá v předvečer ruských náletů, kolik a kam uprchlo Syřanů, která země koho v Sýrii podporuje a také etnickou a náboženskou mapu Syýrie, která je pro porozumění konfliktu velmi důležitá.



Hned dvě mimořádné schůze má ve čtvrtek na programu Poslanecká sněmovna. Dopoledne se zákonodárci vrátili k otázce řešení nelegální migrace, kterou načali už v červnu. Odpoledne potom poslanci budou řešit situaci okolo České pošty. Hnutí ANO by dokonce rádo prosadilo zřízení vyšetřovací komise, která by hospodaření státního podniku prověřila.



Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval, aby se o uprchlíky ze současné migrační vlny podělil celý svět. Samotná Evropa současný příval migrantů podle něj nemůže zvládnout, pomoci by mohl globální systém kvót. Orbán v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN řekl, že migranti jsou oběťmi špatného vládnutí a "chybných mezinárodních politických rozhodnutí", která vedla k válce, vinu však dává i chybné evropské politice.



Cvičení policie a armády proběhlo ve středu na hranicích s Rakouskem. V akci bylo 500 policistů a 300 vojáků. Podle ministrů vnitra Milana Chovance a ministra obrany Martina Stropnického potvrdilo schopnost obou složek přesunout se ze svých útvarů na státní hranici. I když požadovaného času pěti hodin od rozhodnutí vlády dosaženo nebylo.



Slovensko podá u soudu Evropské unie žalobu vůči rozhodnutí přerozdělit uprchlíky v členských zemích osmadvacítky na základě kvót. Na středečním zasedání se na tom podle premiéra Roberta Fica shodla slovenská vláda. Kvóty pro rozdělení 120 000 uprchlíků schválili minulý týden v Bruselu ministři vnitra států Evropské unie většinou hlasů. Proti byly kromě Slovenska také Česko, Maďarsko a Rumunsko. Česko s kvótami sice i nadále nesouhlasí, podle premiéra Bohuslava Sobotky se proti nim ale nebude bránit soudně.



Dvaatřicetiletý muž řídil dodávku, ve které se udusilo 71 běženců. Vůz odstavil 27. srpna na dálnici na východě Rakouska. Utekl do Bulharska, kde byl zatčen. Podle soudu existuje dostatek důkazů, že se podílel na zločinu a patřil k pašerácké skupině. Do Rakouska bude vydán pravděpodobně příští týden.



Masarykova univerzita Brno vyhlásila speciální stipendijní program pro studenty, kteří chtějí pomáhat uprchlíkům. Peníze jsou určeny k hrazení cestovních nákladů, nikoli jako odměna za dobrovolnickou práci. Do fondu univerzita vložila statisíce korun a přispívat do něj může i veřejnost. Studenti mohou pomoct uprchlíkům i na českém území například poskytnutím rad z právní nebo sociální oblasti, případně je mohou učit jazyky nebo jim vytvářet aktivity pro volný čas. O peníze mohou studenti žádat do 23. října.



Do Evropy připlulo od začátku roku 515 000 běženců. Drtivá většina z nich - 383 tisíc - zamířila do Řecka, dalších 129 tisíc do Itálie. Informoval o tom úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR), podle něhož 2980 lidí ve vodách Středozemního moře utonulo. Čtyřiapadesát procent běženců tvoří Syřané, asi 13 procent Afghánci. Příliv běženců do Evropy neslábne. Jen během pondělí zachránily námořní hlídky přes 1100 lidí, kteří ke starému kontinentu mířili na vratkých lodích od libyjských břehů.



Modelka Tereza Maxová žije dlouhodobě v Monaku, ale do Česka se pravidelně vrací. Naposledy tu byla jen pár dní po svých 44. narozeninách při charitativní akci, která na činnost její nadace vybrala přes 3,8 milionu korun. Vypadá úžasně a tvrdí, že recept na krásu neexistuje. Přesto si je vědoma, že vzbuzuje mediální pozornost. Využívá ji ke shánění peněz zejména pro opuštěné děti. „Trošku se bojím, co bude, až mi bude padesát. Nemůžu být modelkou navěky,“ tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



První syrské rodiny s dětmi míří do České republiky. Není jich ale 70, jak bylo původně plánováno, ale jen 32. Zbytek do Česka nechtěl. Důvodem je, že rodiny většinou o zemi moc nevědí a ti, kteří už nějaké povědomí o Česku mají, se do něj zase bojí vyrazit. Některé rodiny podle vládního dokumentu dokonce přímo citovaly výroky prezidenta Miloše Zemana o tom, že uprchlíky v Česku nikdo nechce, nebo se dotazovaly na to, proč jsou uprchlíci drženi v detenčních zařízeních.



My, jako vědci, v otázce uprchlíků a vysvětlování toho, co se děje, strašně selháváme, migrace zastihla nepřipravené úplně všechny, říká etnolog Michal Pavlásek. V Evropě podle něj chybí solidarita.



Praha - Přes 200 lidí se v centru Prahy sešlo na protestní akci, která odmítla povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků, jež byly nedávno schváleny v EU. Demonstraci svolala Strana svobodných občanů. Kvóty podle řečníků z jejích řad potlačují suverenitu Česka. Chtějí prosadit vystoupení země z Evropské unie. Protestující zaplnili Jungmannovo náměstí. Podle místopředsedy strany Petra Zváry není EU založena na spolupráci, ale na tlaku silnějších zemí. Státní svátek využily k demonstracím i další iniciativy. V centru Prahy se protestovalo také za vystoupení z organizace NATO, další protest v metropoli byl proti imigraci a vládě.



Po úspěchu v nedělní regionálních volbách ve spolkové zemi Horní Rakousy posílila pravicová populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) i na celostátní úrovni, kde získala na úkor vládních strana dvě křesla. Podle průzkumu společnosti SORA pro televizi ORF sehrálo klíčovou roli při volbách téma uprchlíků. FPÖ je pro tvrdá protiimigrační opatření.



Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.