Na pražském letišti Václava Havla přistálo v neděli letadlo s první skupinou deseti křesťanských uprchlíků z Iráku. Uprchlíci budou ještě během odpoledne převezeni do rekreačního střediska Okrouhlík u Jihlavy, kde budou několik měsíců. Další skupina asi dvou desítek běženců by měla přiletět v následujících týdnech, jejich přílet zkomplikovaly administrativní problémy.
Řecké ministerstvo pro migraci v sobotním oficiálním prohlášení vyzvalo země EU, aby začaly uprchlíky přijímat přímo z Turecka, Jordánska a Libanonu,
Bezpečnost řidičů je ohrožena, šéf sdružení britských dálkových dopravců.
Prezident Miloš Zeman v diskusním pořadu televize Prima pochválil ministryni školství Kateřinu Valachovou za to, že její úřad nebude distribuovat do škol komiks o uprchlících, vzniklý v rámci vzdělávacího projektu Úřadu vysokého komisaře OSN. "Je to další idiotský projekt vysokého komisaře OSN pro uprchlíky," prohlásil Zeman a přirovnal komiks k bolševické propagandě. Projekt o migraci pro školáky do Česka přinesla organizace META, která se věnuje vzdělávání cizinců. Jeho součástí je také fiktivní příběh, kdy po jaderné havárii musí deset milionů Čechů opustit svou vlast. Dětem má nabídnout pohled na uprchlictví z druhé strany.
Německý list tvrdí, že kromě Německa chtějí výrazné prodloužení kontrol hranic uvnitř Schengenu také další státy, třeba Belgie nebo Rakousko. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére přitom už tento týden oznámil, že Německo prodlouží kontroly, které zavedlo loni, na neurčito. Podle listu Welt am Sonntag by hraniční kontroly uvnitř Schengenu mohly trvat až do konce roku 2017.
Finsko je další zemí, která nabízí žadatelům o azyl bezplatné kurzy týkající se hodnot a pravidel západoevropských zemí. Převážně mladí muslimové se tak díky nim mají seznámit s odlišností kultur a snadněji se integrovat do společnosti. Evropská společnost může konzervativním arabům připadat až příliš uvolněná. Řada zemí se proto rozhodla, že je třeba učit je pravidlům, která jsou pro ně hůře čitelná.
Německo zavedlo hraniční kontroly v polovině září, kdy se prudce zvýšil počet přicházejících běženců. Měly skončit 13. února, ale nestane se tak.
Podle prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění je 60 % Čechů proti tomu, aby Česko přijímalo uprchlíky z válkou postižených zemí. Mají obavy hlavně o svou bezpečnost. Podobný názor sdílejí i Slováci. 74 procent respondentů se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí, vyplývá z průzkumu. Jen dvě procenta dotázaných si myslí, že Česko by mělo migranty přijmout a nechat je se tady usadit.
Z Bruselu zaznívají pesimistická slova. Předseda Evropské rady Donald Tusk a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země Unii v tuto chvíli předsedá, trvají na tom, že má osmadvacítka maximálně dva měsíce na to, aby zachránila Schengen. Rakousko chce zavést strop pro počet přijatých uprchlíků, pro letošní rok to má být 37 500. O stropu pro počet přijatých uprchlíků mluví už delší dobu také Německo. Kancléřka Angela Merkelová se ale brání stanovení konkrétního čísla. Země zároveň prodlouží kontroly svých hranic.
Dvaačtyřicet běženců, včetně desmnáctii dětí, se v noci na dnešek utopilo v Egejském moři při ztroskotání dvou plavidel. K prvnímu neštěstí došlo hodinu a půl po půlnoci. O několik hodin později se u ostrova Kalolimnos převrhla další loď a doposud byla nalezena těla osmi obětí.
Politolog Jacques Rupnik v rozhovoru s Karlem Hvížďalou: Evropané se naivně snažili stát velkým Švýcarskem, to nemůže fungovat.
Už tři týdny se v severoněmeckém Hamburku nemluví o ničem jiném. Silvestrovské útoky na ženy, které tu byly podobně masivní a překvapivé jako v Kolíně nad Rýnem, zdejší obyvatele šokovaly. Policii navíc vyčítali, že příliš dlouho bezúspěšně pátrá po pachatelích. Zlom nastal ve čtvrtek. Reportáž ze severního Německa.
Komiks, film a hra, v níž si děti měly představovat, že v Česku vypukla jaderná katastrofa a ony musí utíkat do jiné země, se do škol nakonec vůbec nedostanou. Ministryně školství Kateřina Valachová je odmítla s tím, že se podle nich děti učit nebudou, protože je straší. Materiály přitom ve středu Společnost pro příležitosti mladých migrantů (Meta) představila přímo s náměstkem Valachové Ivo Krýsou.
Utečenci nedisponují jaderným arzenálem a propagandistickými nástroji jako Moskva. Jejich přísun neřídí temné síly, tvrdí generál Pavel.
Německo prodlouží na neurčito kontroly, které zavedlo na hranicích kvůli uprchlické krizi. "Nyní nevidím okamžik, kdy by bylo možné kontroly ukončit," řekl rozhlasové stanici MDR ministr vnitra Thomas de Maiziére. Zároveň však podotkl, že národní řešení nemůže být klíčem pro vyřešení uprchlické krize. Německá policie hlídá hranice od září, kdy se prudce zvýšil počet přicházejících běženců, dosud se počítalo s ukončením kontrol v polovině února. Země, které jsou součástí schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol, mohou tyto kontroly obnovit ve výjimečných případech, kdy může být ohrožena jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek.
Bulharská policie vrací migranty a žadatele o azyl hromadně do Turecka, často jim předtím zabaví jejich osobní věci a používá proti nim násilí. Informovala o tom ve středu organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Migranti z Afghánistánu, Sýrie a Iráku pracovníkům HRW vyprávěli o nucených návratech do Turecka, loupežích, násilí i o útocích policejními psy. Organizace průzkum provedla na podzim 2015 mezi 45 uprchlíky. Mezi březnem a listopadem loňského roku migranti nahlásili 59 případů, kdy je bulharští policisté násilně vrátili do Turecka. Mluvčí bulharského ministerstva vnitra uvedla, že násilné vracení migrantů není součástí bulharské politiky a incidenty se vyšetřují.
Množství nezletilých migrantů, kteří v posledních měsících míří do Švédska, narostlo. A někteří z nich vypadají spíše na 30 až 40 let, ačkoliv tvrdí, že jim je o polovinu méně. Stockholm proto zvažuje, že zavede povinné lékařské prohlídky, které by pomohly věk určit. Petra Kohllová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) ale uvádí, že ani takové zkoušky nejsou stoprocentní. Švédsko je pro nezletilé migranty nejoblíbenější z evropských destinací už po několik let. Mimo jiné jim například nezamítá žádosti o azyl s odůvodněním, že v části jejich domoviny existují i bezpečné okresy. Podle Kohllové existují i opačné případy. Děti se vydávají za dospělé, aby je neodloučili od známých.
Soud začal řešit případ údajného napadení policisty během loňské demonstrace proti pochodu se šibenicemi. Obžalobě z násilí vůči úřední osobě čelí žena, která tvrdí, že na policistu jen spadla. Soudní znalec z oboru lékařství jí dal za pravdu. "K tomuto poranění nemohlo dojít, jak uvádí poškozený," řekl znalec, který zkoumal i videozáznam ze zásahu, a dodal, že si policista, který měl na sobě i neprůstřelnou vestu, mohl zranění vymyslet. Policista Filip Dlesk se po soudu nechtěl k lékařskému posudku vyjadřovat.
Rakousko výrazně omezí příjem žadatelů o azyl. Letos jich má být 37 500 a do poloviny roku 2019 celkem nejvýše 127 500. Rozhodnutí padlo na dnešním jednání vlády s hejtmany spolkových zemí, informovala agentura APA. Loni Rakousko přijalo 90 000 žadatelů o azyl.
Český premiér Bohuslav Sobotka navrhl možnost, že by Evropská unie zřídila hranici, na níž by regulovala migraci. Na takzvané linii Bulharsko-Makedonie, tedy na severních hranicích Řecka. "Řecko je laxní. Pouští imigranty dál bez řádné identifikace. Netrvá na tom, aby žádali o azyl, nerozlišuje ekonomické imigranty. Vypadá to, jako by to Řekům bylo trochu jedno. Ani si nevyžádalo pomoc dalších zemí," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz exministr vnitra František Bublan.
