Jde o zatím nejvýraznější evropskou odpověď na příliv uprchlíků do Evropské unie. Stráž by měla nahradit současný Frontex. Bude mít více peněz, personálu i pravomocí. Podle kritiků jsou ale funkce nové agentury v mnohém nejasné. A nepřinese zásadní změnu.
Od úterý, kdy v Maďarsku začaly platit nové hraniční předpisy, se do této země pokusilo ilegálně proniknout 1060 migrantů. Televizní stanici M1 to řekl György Bakondi, bezpečnostní poradce předsedy maďarské vlády Viktora Orbána. Upřesnil, že 870 migrantů zastavila pohraniční policie, když se snažili ilegálně vstoupit do země. Zbylým 190 osobám se podařilo překonat hraniční plot, ale byli také zadrženi. Podle nových maďarských předpisů budou ilegální příchozí zadržení v osmikilometrovém pohraničním pásu vráceni zpět za hranici a bude jim nabídnuta možnost, aby si v tranzitní zóně podali žádost o azyl. Osoby, které se podřídí, nebudou vyhoštěny a jejich žádosti budou bezodkladně posouzeny.
Tři měsíce poté, co vláda zrušila projekt Generace 21 na přesídlení iráckých uprchlíků, nadační fond připouští, že by v budoucnu znovu mohl do Česka přivést pronásledované křesťany. Část uprchlíků, které dřív Generace 21 přivedla do Česka, přitom odjela do Německa nebo se vrátila do Iráku. Jasněji může být v srpnu, kdy se sejdou hlavní iniciátoři projektu a poradí se, co dál. Ministerstvo vnitra ale obnovení projektu odmítá.
Ve Středozemním moři mezi Libyí a Itálií se v úterý při 35 různých operacích podařilo zachránit na 4500 migrantů, kteří mířili ze severní Afriky do Evropy. Informovala o tom agentura ANSA. Na záchranných misích se podílela plavidla italské armády, italské pobřežní stráže, evropské agentury Frontex a neziskových organizací. Itálie se po březnové dohodě mezi Tureckem a Evropskou unií o vracení migrantů a po uzavření hranic balkánských států stala pro uprchlíky hlavní vstupní branou do Evropy. Do Itálie ale z blízké Libye připlouvají zejména migranti z afrických zemí a nikoli ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu, kteří loni po statisících proudili do EU přes Řecko.
Žádná válka s uprchlíky sice neexistuje, ale bez strašení není řešení. Které máme!
Firmy, které mají miliony zaměstnanců, zatím zaměstnaly jen 54 uprchlíků. Německo tak celkem rychle vystřízlivělo z původních pozitivních očekávání, píše německý deník FAZ. Odborníci vidí minimálně dvě základní překážky, které uprchlíkům brání v tom, aby se výrazně více prosadili na pracovním trhu: nedostačující nebo žádné znalosti německého jazyka a chybějící kvalifikace.
Uprchlíci ze Sýrie by mohli získat turecké občanství, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj by mělo tamní ministerstvo vnitra brzy zveřejnit podrobnosti. Prezident neupřesnil, zda se to bude týkat všech syrských občanů zaregistrovaných v Turecku jako uprchlíci. Jasná nejsou ani kritéria pro udělení občanství ani doba, kterou procedura bude trvat. "Považujeme vás za své bratry a sestry, nejste daleko od své vlasti, ale pouze od svých domovů a své půdy, protože Turecko je také vaše vlast," řekl Erdogan.
Příslušníci italského námořnictva vyzdvihli z mořského dna loď, ve které se loni v dubnu cestou z Libye do Itálie utopilo zřejmě kolem 700 migrantů. Podrobnosti budou k dispozici ve čtvrtek na tiskové konferenci, uvedlo námořnictvo, které přípravné práce této komplikované operace zahájilo letos na jaře. Již v předchozích měsících potápěči dostali z moře asi 170 těl, která nalezli poblíž vraku. Loď se potopila loni v noci na 19. dubna asi 130 kilometrů od libyjského pobřeží. Zachránit se tehdy podařilo jen 28 lidí.
Evropa se snaží přesvědčit libanonské úřady, aby zmírnily svůj postoj vůči uprchlíkům ze Sýrie a zajistily jim slušné podmínky a možnost pracovat. Jenže zatím dochází spíše k opaku – předloni libanonské úřady zavedly omezení při vydávání povolení k pobytu pro Palestince a loni i pro Syřany. Letos Libanonci registraci nových uprchlíků fakticky zakázali.
Z Libye do Itálie nyní proudí až čtrnáctkrát více uprchlíků než z Turecka a Řecka. "Pokud budou migrační proudy ze západní Afriky směrem do Libye pokračovat, musíme počítat s asi 300 000 lidmi, kteří letos ze západní Afriky uprchnou do severoafrických zemí a pak budou směřovat dále do Evropy," konstatoval šéf agentury Evropské unie Frontex Fabrice Leggeri. Středomořská migrační trasa podle něj ještě nikdy nebyla tak vytížená a nelegálních překročení hranic do Itálie bude letos více než do jakékoliv jiné země osmadvacítky. Středomořskou trasu využívají především Eritrejci, kteří prchají před diktaturou, a ekonomičtí běženci ze zemí, jako jsou Senegal, Gambie, Pobřeží slonoviny nebo Niger.
Více než 3300 migrantů bylo v neděli při 36 operacích zachráněno z vod Středozemního moře u pobřeží Libye. Oznámila to italská pobřežní stráž. Od čtvrtka tak bylo zachráněno už přes 10 tisíc běženců, uvedla agentura AFP. Migranti se podle pobřežní stráže plavili na 25 gumových člunech a jedné dřevěné lodi. O případných obětech se Italové nezmínili. Na záchranných operacích se kromě italské pobřežní hlídky podílelo také námořnictvo, plavidla evropské agentury Frontex, lodě působící v rámci operace proti pašerákům lidí Sophia a plavidla organizace Lékaři bez hranic (MSF).
V rozmezí pouhých dvou týdnů rozhodli Švédové v roce 1994 většinou pouhých 52,3 procenta, že vstoupí do Unie, zatímco 52,2 procenta Norů naopak hlasovalo pro to, že zůstanou mimo evropský blok. Obě referenda patřila v historii Evropy k těm, jež měla vůbec nejtěsnější výsledek. Dělicí linie tehdy na základě mnohdy chvilkových rozhodnutí rozdělila rodiny, generace i politické strany. Z referend si mohou podle agentury Reuters vzít ponaučení i Britové, kteří se těsně před hlasováním snaží získat nerozhodnuté občany a přetáhnout k sobě hlasy i z protější strany. Základem je podle ní správně zvolená strategie, která neusiluje o zastrašení řadových občanů a vyhýbá se politickému establishmentu.
Evropská unie chce snížit motivaci uprchlíků cestovat do Evropy tím, že bude investovat do škol, nemocnic a infrastruktur v zemích, jako je Jordánsko, Libanon nebo Egypt. V nadcházejících pěti letech by na to EU měla vynaložit částku šest miliard eur. Původní plán počítal dokonce se sedmi a půl miliardami eur. S financováním by úřady měly začít během několika nadcházejících týdnů.
Školáci z Dolní Dobrouče se rozhodli vyzkoumat, jestli je postoj Čechů k uprchlíkům a přistěhovalcům skutečně tak negativní, jak jim tvrdí média. Udělali si malý průzkum přímo ve svém městě. Zjistili, že u střední a starší generace panuje z uprchlíků velká obava. Jejich hlavním argumentem bylo: „Nevíme, jací lidé přijdou, jak se budou chovat. Stát se o ně bude starat, měl by se spíše starat o své občany a peníze dát například do zdravotnictví.“ Dobroučtí žáci ovládli kategorii základních škol v anketě Gratias Tibi, hodnotící snahu mládeže měnit k lepšímu své okolí.
Slovenská policie zadržela o víkendu tři Rumuny, kteří se snažili za úplatu převézt z Maďarska celkem 35 migrantů. Šlo o dvě nezávislé skupiny osob z Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie, Iráku a Palestiny. Jejich cílovou zemí bylo Německo, informovala dnes agentura TASR. "Dva 22letí rumunští řidiči Amadeus G. a Ioan G. měli za 800 eur (asi 21.600 Kč) převézt 22 ilegálních migrantů, mezi nimiž bylo 16 mužů ve věku od 30 do 65 let, pět dětí mladších jedenácti let a třicetiletá žena," uvedla mluvčí bratislavské policie Denisa Baloghová k první skupině migrantů. Ty převaděči naložili u vlakového nádraží v Budapešti a na Slovensko přejeli přes přechod Čunovo. Při silniční kontrole byli zadrženi.
O začátku letošního roku vyšetřovala německá policie 563 útoků na ubytovny s uprchlíky, uvedl Marc Schmitz ze Spolkového kriminálního úřadu (BKA), za minulý rok to bylo tisíc. Útoky zahrnují sprejování nenávistných nápisů, ale i pokusy o žhářství a násilí. Dvě třetiny případů mají na svědomí členové krajní pravice.
Počet lidí, kteří museli opustit své domovy, je na rekordní výši, oznámil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Jen za poslední rok jich přibylo pět milionů a celkově počet vzrostl na 65,3 milionu. Polovinu z nich tvoří lidé ze Sýrie, Afghánistánu a Somálska.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval ostatní země, aby učinily víc ke zvládnutí uprchlické krize v Evropě, protože Řecko není schopno učinit vše za ostatní. Na návštěvě ostrova Lesbos, který je pro běžence jednou ze vstupních bran do Evropy, pak vyzval k okamžitému ukončení zadržování migrantů v Řecku. "Řecko by nemělo být ponecháno na pospas osudu se zvládáním problému," řekl šéf OSN k migrační krizi. "Musíme spolupracovat na ochraně lidí a na řešení příčin migrace," dodal podle agentury Reuters s tím, že Řecko i přes své hospodářské problémy prokázalo značnou solidaritu a soucit se statisíci migranty.
Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) oznámila, že od pátku nebude přijímat peníze od Evropské unie ani členských států EU. Důvodem je přístup osmadvacítky k uprchlíkům a dohoda s Tureckem o vracení běženců. "Rozhodnutí vstupuje v platnost okamžitě a vztahuje se na všechny projekty," píše se v prohlášení. "Lékaři bez hranic už měsíce upozorňují na ostudnou reakci Evropy, která se zaměřuje na zastrašování lidí, místo toho, aby jim poskytla ochranu a pomoc, kterou potřebují," vysvětlil generální tajemník MSF Jerome Oberreit. Organizace připomíná, že loni dostala od evropských institucí a zemí přes 60 milionů eur.
Podle průzkumu jsou názory na fakt, že by se do města, či obce přistěhovala rodina uprchlíků vyrovnané. 49 procent lidí je proti, 51 procent si myslí, že by to problémy nepřineslo. Rozhodujícím faktorem je velikost města a vzdělání. Lidé z větších měst a s vyšším vzděláním by s přistěhováním uprchlíků neměli výrazný problém na rozdíl od méně vzdělaných lidí z menších měst a obcí.
