Téměř 200 německých hasičů bojovalo čtyři hodiny s rozsáhlým požárem v ubytovacím zařízení pro migranty v Kasselu ve spolkové zemi Hesensko. Kouř zasáhl 16 ubytovaných, tři z nich byli převezeni do nemocnice.
Obyvatelé Jižního Súdánu už jsou prakticky zvyklí na kočovný život. Kvůli jednomu z nejkrvavějších konfliktů na světě, kterým jejich země dlouhodobě prochází, se musí stále stěhovat. Nejsou proto schopni obdělávat pole a zemí se šíří hlad. Bezpečno už ale není téměř nikde, a tak se vydávají na cestu za hranice. Během tří týdnů uteklo z Jižního Súdánu přes 60 000 jeho obyvatel do sousedních zemí.
Německá kancléřka Angela Merkelová chce přimět velké firmy, aby zaměstnávaly více migrantů. Pozvala si proto na září do Berlína představitele společností jako jsou Siemens, Opel, Volkswagen, aby s nimi mluvila o tom, co najímání většího počtu imigrantů brání. Do Německa loni přišel více než milion běženců, velké firmy ale dosud zaměstnaly jen asi pět desítek z nich. Merkelová bude na manažery naléhat, aby vytvořili více stážistických a dalších pozic, které by byly pro migranty vhodné. Německá vláda potřebuje, aby zaměstnání brzy našlo co nejvíce uprchlíků, což by značně ulevilo státní kase. Firmy ale dlouhodobě namítají, že je nemohou zaměstnat kvůli nedostatečné jazykové a odborné znalosti.
Via Cupa leží v centru Říma. Najdete tu stany, chemické toalety a tisíce lidí, kteří na matracích přespávají přímo na ulici. Z neutěšené situace jsou zoufalí dobrovolníci, kteří migrantům pomáhají, i místní obyvatelé. Radnice italské metropole zatím místo pro nový kemp hledá marně.
Německá vláda chce urychlit deportace přistěhovalců, kteří se v zemi dopustí zločinu. Nově by se také důvodem k vypovězení mělo stát to, že je imigrant považován za bezpečnostní hrozbu. Podle deníku Bild jsou to součásti balíčku opatření pro zajištění větší bezpečnosti země, který má ve čtvrtek oficiálně představit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. O deportaci migrantů, kteří se v Německu dopustí trestného činu, by se nově mělo rozhodovat ve zkráceném řízení. Vláda chce také omezit rozsah lékařského tajemství. Nově by měli lékaři mít povinnost informovat úřady v případech, kdy jim jejich pacient sdělí, že uvažuje o spáchání trestného činu.
Stovky žadatelů o azyl tábořících v italském městě Ventimiglia u hranice s Francií budou "v řádu hodin" převezeny na jiné místo, prohlásil regionální guvernér Giovanni Toti. V okolí Ventimiglie táboří v posledních měsících stále více migrantů ve snaze dostat se z Itálie dál do západní Evropy, především do Británie či Německa. Předseda samosprávy Ligurie, v níž Ventimiglia leží, minulý týden vyzval ústřední italskou vládu, aby regionu pomohla.
V případě harmonizovaného azylového práva by podle eurokomisaře pro digitální ekonomiku a společnost Günthera Oettingera polevila přitažlivost zemí, jako je Německo, Rakousko, Dánsko a Švédsko. Podle něj by to znamenalo, že by Německo muselo snížit standardy, které poskytuje uprchlíkům. Z evropského rozpočtu by také musely být silněji podporovány země jako Bulharsko a Řecko. Oettinger to řekl německému deníku Main Post.
Turecký prezident míří do Moskvy. Jeho cesta je víc než jen zdvořilostní: má ukázat, že Ankara může zhoršující se vztahy se Západem vyvážit partnerstvím s Moskvou. O radikální obrat v turecké politice přesto nepůjde. Shrnujeme důvody proč.
Švýcaři v kantonu Ticino, který sousedí s italskou Lombardií, jen během uplynulého týdne zadrželi a zpět do Itálie vypověděli kolem 1100 migrantů, hlavně z afrických států Eritreje, Etiopie a Gambie. Situace v příhraničním Comu začíná být podle místních úřadů kritická. Italské ministerstvo vnitra už začalo s hledáním nouzových příbytků.
Maďarská vláda na začátku dubna zahájila kampaň, která má voliče přesvědčit, aby v referendu hlasovali proti kvótám. Pokud tak učiní, parlament v Budapešti prý zavede zákon, který zabrání Unii nutit Maďarsko k přijetí nechtěných migrantů.
Na šest let do vězení poslal vídeňský soud muže, který loni ubodal alžírského žadatele o azyl a dalšího uprchlíka zranil. Rozsudek není pravomocný a zatím není jisté, zda se proti němu Rakušan srbského původu odvolá. Muž loni v září před vídeňským zábavním parkem Prater zavíracím nožem zranil dva alžírské žadatele o azyl. Jeden z nich zraněním na místě podlehl, druhý pobodání přežil díky lékařskému ošetření. Soud odmítl tvrzení obhajoby, že se odsouzený pouze bránil. Soudci ale zároveň nepřistoupili na stanovisko státního zastupitelství, které případ hodnotilo jako vraždu. Místo toho soud poslal muže do vězení za ublížení na zdraví s následkem smrti, u kterého je nižší sazba.
Velká Británie se stala novým domovem pro 126 000 běženců a podle tamního Červeného kříže v ní loni požádalo o azyl 40 000 lidí. Britští školáci se teď učí, jaké je to přijít o domov. Podle materiálů, které vypracoval Dětský fond OSN. "Chceme, aby pochopili, že každý člověk je lidská bytost a že všichni jsou si rovni a měli by pomáhat jeden druhému," vysvětluje v reportáži Reuters učitelka Teri-Louise O’Brienová.
Francouzské úřady vrátily do Itálie zhruba 200 migrantů, kteří v pátek obeplavali vodami Středozemního moře hraniční kontroly na přechodu Ventimiglia. Na severovýchodě Itálie se policii ve spolupráci se Slovinci a Maďary podařilo rozbít pákistánský gang převáděčů
Jihosúdánská vláda v pátek odsouhlasila rozmístění mezinárodních mírových sil na svém území. Tento krok má přispět k utišení ozbrojeného konfliktu sužujícího zemi. Její zástupci se tak vyjádřili na jednání v etiopské metropoli Addis Abebě. Rozsah a délka mise má být ještě projednána. Již v červenci schválila plán na rozmístění vojáků v Jižní Súdánu Africká unie (AU). Podílet se na misi mají Etiopie, Keňa, Rwanda, Súdán a Uganda. Situaci v Jižním Súdánu komplikuje od roku 2013 konflikt mezi příznivci prezidenta Salvy Kiira a viceprezidenta Rieka Machara, který byl nedávno sesazen. Od roku 2014 panovalo mezi oběma muži a jejich příznivci příměří; to však narušily letos v červenci nové boje.
USA od loňského října přijaly už 8000 syrských uprchlíků. Prezident Obama slíbil přijmout do konce letošního roku ze Sýrie 10 000 lidí. Obamovy plány na přijetí syrských uprchlíků kritizují členové Republikánské strany a jejich odpor ještě zesílil po nedávných teroristických útocích v Evropě. Podle kritiků nemají americké úřady dostatek prostředků na to, aby vystavily syrské uprchlíky náležité kontrole a předešly infiltraci teroristů. Podle Bílého domu trvá proces prověřování uprchlíků 12 až 18 měsíců. Jeho součástí jsou osobní pohovory a kontrola životopisných a biometrických údajů. Přednost mají osoby v těžké životní situaci, například osamělé matky s dětmi a nemocní.
Sdružení nevládních organizací, které v Česku pomáhají uprchlíkům, se dnes ohradilo proti výrokům některých politiků o uprchlících. Odmítavé postoje prezidenta Miloše Zemana, vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vůči migraci jsou podle členských organizací nebezpečné a populistické. Nepřijmout žádného uprchlíka navíc odporuje mezinárodnímu právu.
V Itálii rozbili nebezpečnou organizaci, která se zabývala pašováním migrantů. Podle agentury AFP to oznámila policie, která u Neapole zadržela i Tunisana, jenž tuto skupinu zřejmě řídil a byl také napojen na džihádisty. Skupina mimo jiné zařizovala falešné pracovní smlouvy pro migranty. Ti na základě těchto dokumentů mohli získat povolení k pobytu. Policie má za to, že šéf organizace, 41letý Tunisan, se zradikalizoval během posledních 12 měsíců. Kromě jiného dával na sociálních sítích najevo podporu atentátům džihádistů v Paříži.
Před rokem začala největší uprchlická krize v Evropě od vypuknutí druhé světové války. Na kontinent přišel skoro milion běženců z převážně muslimských zemí. V Evropské unii vzrostly xenofobní tendence a posílily krajně pravicové strany. "Nálada je velmi špatná a politici místo toho, aby společnost spojovali, ji rozdělují," hodnotí migrační krizi s odstupem dvanácti měsíců Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že kvóty na přerozdělování běženců jsou nutností. "Naše solidarita není splněna tím, že někam pošleme dvacet policistů se psem," kritizuje české politiky.
Angela Merkelová říká: "Zvládli jsme toho tolik a zvládneme i tohle." Předseda ANO myslí opačně: Nezvládneme nic, ani osmdesát Syřanů.
Někteří afghánští uprchlíci se vracejí z Pákistánu do své domovské země. Pákistánci začali věznit migranty, kteří nemají povolení k pobytu. Úřady tvrdí, že až milion Afghánců by mohlo žít v zemi nelegálně.
