Afghánistán bude přijímat všechny své občany, kteří jsou neoprávněně na území Evropské unie a neuspějí s žádostí o útočiště. Unie neúspěšné žadatele o azyl z Afghánistánu vybaví potřebnými dokumenty, k jejich návratu. Občané Afghánistánu jsou po Syřanech druhými nejčastějšími žadateli o azyl v EU.
Italský politik tak reagoval na rozhovor, který Miloš Zeman poskytl britskému listu Financial Times při návštěvě na řeckém ostrově Rhodos. Deportacemi nelze nic řešit, dodal Gianni Pittella. Zeman v rozhovoru doporučil deportovat ekonomické uprchlíky z Evropy do "prázdných míst" v severní Africe nebo na "neobydlené řecké ostrovy".
Boje v Sýrii, Afghánistánu, Burundi a Jižním Súdánu zvýšily podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) letos počet uprchlíků na světě na rekordních 21,3 milionů. Padesát osm procent uprchlíků, kteří jsou jako takoví uznáni UNHCR, přitom našlo útočiště v jedné z pouhých deseti zemí světa. Jsou jimi Jordánsko, Libanon, Turecko, Pákistán, Írán, Čad, Etiopie, Keňa, Uganda a Konžská demokratická republika. Organizace Amnesty International to považuje za neudržitelné a vyzvala vyspělé země, aby přijaly více uprchlíků a to na základě své schopnosti se o ně postarat.
Maďarské referendum těžko mohlo dopadnout jinak. Na položenou otázku nelze dost dobře odpovědět jinak než ném (ne), anebo ji odmítnout jako nesmysl.
Účast v nedělním referendu v Maďarsku nepřesáhla 50 procent, není tedy právně závazné. Premiér Orbán přesto získal v jednání s evropskými partnery silný argument. Většina Maďarů navíc uprchlíky skutečně odmítá. Hlasovat ale nepřišli, protože jsou otráveni politikou.
Referendum o kvótách na uprchlíky, které Maďarsku předložil Brusel, je neplatné. Podle průzkumu provládního institutu Nezopont hlasovalo jen 42 procent Maďarů. Volební účast tedy nepřesáhla zákonem stanovených 50 procent. 95 procet voličů, kteří k referendu přišli, ale uprchlické kvóty odmítlo. Premiér Viktor Orbán tak bude výsledek prezentovat jako své vítězství.
Podle průzkumů většina Maďarů, stejně jako vláda premiéra Viktora Orbána, kvóty odmítá. V prvních pěti hodinách podle úřadů odhlasovalo 1,3 milionu z přibližně 8,3 milionu oprávněných voličů, účast dosáhla tedy 16,37 procenta.
Podle prezidenta Miloše Zemana existuje "pevné spojení" mezi přílivem imigrantů a "vlnou džihádistů" v Evropě. Řekl to v rozhovoru s britským listem Financial Times. Podle deníku Zeman hovoří nejotevřeněji ze všech evropských politiků – a jde ještě dál než maďarský premiér Viktor Orbán. Kdyby byly na řeckých ostrovech "hotspoty", mohlo by to být určitým splácením zahraničního dluhu, dodal český prezident.
Maďaři budou v neděli hlasovat v referendu o odmítnutí uprchlických kvót navržených Evropskou unií. Vláda premiéra Viktora Orbána, která se loni proslavila stavbou plotu na hranicích, už řadu měsíců vede až nepochopitelně vypjatou kampaň proti EU, kvótám a uprchlíkům. "Doma uprchlické téma funguje a zvyšuje popularitu vládní strany Fidesz. A v zahraničí si tím Orbán buduje pozici lídra pravicově populistického proudu, který v jeho očích postupně bude mít na EU největší vliv," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Péter Krekó, ředitel budapešťského think-tanku Political Capital. Pokud se Orbánovi nepodaří v EU získat větší vliv, nelze podle něj vyloučit, že Maďarsko za pár let z Unie odejde.
Deset Syřanů, které ve čtvrtek odpoledne zajistili policisté na dálnici D8 nedaleko Klecan u Prahy, bude vyhoštěno. Jedenáctý, který je podezřelý z převaděčství, byl zadržen. "Policisté už znají jejich totožnost," upřesnil středočeský policejní mluvčí Jakub Vinčálek. U cizinců bylo zahájeno řízení o povinnosti opustit území České republiky, do té doby budou v zařízení pro umístění cizinců v Bělé Jezové na Mladoboleslavsku. U jednoho muže byly podle mluvčího zahájeny úkony trestního řízení. "Je podezřelý z organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice," uvedl Vinčálek. Podezřelému hrozí dva roky vězení.
Do Německa loni přišlo 890 000 uprchlíků, a ne 1,1 milionu, jak se dosud uvádělo. Ministr vnitra Thomas de Maiziére vysvětlil, že v předchozí statistice byla řada běženců zahrnuta opakovaně. Žádost o azyl podle něj nemohlo podat asi 20 000 mladistvých uprchlíků, kteří do země přišli bez doprovodu. Zhruba stejný počet mladistvých bez rodičů už žádost podal. Ministr rovněž vyjmenoval kroky, které vláda od loňského léta učinila, aby lépe zvládala příliv uprchlíků a také jejich registraci. Zmínil například změny ve Spolkovém úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) nebo vytváření centrálních registrů.
Zakladatelé internetové univerzity Kiron mají ambiciózní plán – chtějí zajistit bezplatné univerzitní vzdělání běžencům po celém světě. Kromě online výukových kurzů od nejprestižnějších světových univerzit nabízí studentům z řad uprchlíků také jazykové kurzy či psychologickou poradnu. Během prvního roku fungování se Kironu podařilo poskytnout vzdělání více než třem tisícům běženců.
Jedenáct pravděpodobně syrských běženců odhalili ve čtvrtek policisté v dodávce na dálnici D8, napsal server Novinky.cz. Šest dospělých a pět dětí cestovalo ve voze s německou poznávací značkou, řekl policejní mluvčí Jakub Vinčálek. Policisté je kolem jedné hodiny odpolední zadrželi na odpočívadle, poté běžence odvezli na služebnu a nyní ověřují jejich totožnost a zjišťují, odkud kam měli namířeno. Zda byl s uprchlíky i převaděč, zatím není jasné.
Český ministr vnitra Milan Chovanec chce v Německu řešit spolupráci ČR při repatriaci uprchlíků i lepší fungování hotspotů. Po jednání s německým protějškem pak Chovanec uvedl, že Německo rozumí odmítavému postoji Česka k uprchlickým kvótám. Žádná výzva k naplnění kvót podle něj na schůzce nepadla.
Po Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky kritizuje maďarskou vládu také Amnesty International. Podle lidskoprávní organizace Budapešť záměrně ztěžuje běžencům žádat o azyl a u hranice se Srbskem je násilím zatlačuje zpět.
Evropská unie dnes zahájila program vydávání platebních karet uprchlíkům v Turecku, na které budou pravidelně jednou měsíčně dostávat peníze. Ty má zhruba jeden milion nejchudších syrských uprchlíků používat na ubytování, jídlo a nejnutnější potřeby. Pomoc je součástí balíčku unijní podpory vůči Turecku v hodnotě tří miliard eur (81 miliard Kč), jež byla vyjednána v rámci migrační dohody mezi oběma stranami letos na jaře. Výměnou za pomoc Turecko výrazně omezilo migrační tok přes své území do Evropy. Karty budou rozdávat pracovníci Světového potravinového programu (WFP), tureckého Červeného půlměsíce a několika tureckých vládních úřadů.
Řecké ministerstvo školství před časem oznámilo plán, podle kterého budou mít děti syrských uprchlíků možnost navštěvovat tamní školy. Ten vyvolal nelibost mezi některými rodiči místních žáků. Obávají se šíření nemocí, ale také kulturních rozdílů, které by podle nich mohly narušovat výuku. Řecký ministr školství Nikos Filis jejich obavy odmítá.
Uprchlíky, kteří v táboře na severu země setrvávají, nechá Francie přemístit do různých středisek v zemi nebo je deportuje. Velká část obyvatel tábora, kteří pocházejí především ze Sýrie, Eritreje a Súdánu, nechce zůstat ve Francii, ale dostat se do Británie. Minulý týden začala stavba zdi, která má zabránit pokusům uprchlíků naskakovat na kamiony mířící za kanál. Hollande očekává, že Velká Británie se do francouzského úsilí zapojí. Londýn se nicméně vzápětí ohradil, že je to záležitost jen Paříže.
V Německu výrazně přibylo násilných útoků s rasistickým podtextem. Od ledna do poloviny září jich policie zaznamenala 507, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loňského roku, uvedl magazín Spiegel. Vysoký je i celkový počet politicky motivovaných trestných činů namířených proti žadatelům o azyl a uprchlíkům. Letos už jich bylo přes 1800, vyplývá z odpovědi německého ministerstva vnitra na dotaz poslanců za Zelené. Policie zaznamenala také 78 žhářských útoků ze strany pravicových extremistů. Ministerstvo vnitra uvádí, že na pozadí uprchlické debaty stoupá "rétorika odporu".
O migraci se mluví pouze z bezpečnostního hlediska, to je špatně, vůbec se nezmiňují přínosy, říká ředitelka české pobočky Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková. Vůbec prý nechápe, jak by se kvůli migrantům zavíraly hranice. Historicky první summit OSN věnovaný pouze migraci považuje za důležitý, zároveň ale přiznává, že nic vymahatelného na něm domluvit nelze, odpovědnost leží na členských státech. Je přesvědčená, že Německo příchod migrantů do země zvládne.
