Reklama
Reklama

Uprchlíci


Papež František při poselství Městu a světu
Papež František při poselství Městu a světu
Papež František při poselství Městu a světu

Papež ve vánočním poselství hovořil o Aleppu i východní Ukrajině. Měly by umlknout zbraně, vyzval

V tradičním poselství Městu a světu hovořil papež František o zemích, ve kterých v současnosti probíhají válečné konflikty. Pokoj popřál lidem zasaženým terorismem i uprchlíkům. Na prvním místě hlava katolické církve vzpomněla boje ve zničeném syrském městě Aleppo, kde v poslední době zemřely desítky civilistů. Papež mluvil také o smíru mezi Izraelci a Palestinci. Na mezinárodní společenství apeloval, aby co nejdříve prostřednictvím jednání dospělo k řešení syrského konfliktu.

Jean-Claude Juncker
Jean-Claude Juncker
Jean-Claude Juncker

Naše hodnoty jsou nejlepší zbraní proti teroru, míní Juncker. Nepřeje si změnu migrační politiky EU

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si nepřeje obrat v evropském přístupu k uprchlíkům. Běženci se podle něj nesmí paušálně podezírat z terorismu. Na útoky páchané přistěhovalci má prý Brusel jiná řešení v podobě lepší unijní koordinace. "Evropa musí nabídnout útočiště lidem, kteří prchají z válečných oblastí a před terorem," řekl Juncker podle agentury DPA. "Naše hodnoty, náš způsob soužití ve svobodě, ve společenství a v otevřenosti jsou nejlepšími zbraněmi proti teroru," dodal s tím, že je třeba odmítnout "rétoriku vylučování". Odpovědí na pondělní útok na vánoční trh v Berlíně má být podle Junckera ještě větší spolupráce mezi členskými zeměmi EU.

Hledaný Amri používal v Evropě několik falešných jmen. Vydával se i za Libanonce nebo Egypťana.
Hledaný Amri používal v Evropě několik falešných jmen. Vydával se i za Libanonce nebo Egypťana.
Hledaný Amri používal v Evropě několik falešných jmen. Vydával se i za Libanonce nebo Egypťana.

Němci věděli, že Amri je v kontaktu s islamisty. Deportace ale nevyšla, Tunisko ho nechtělo zpět

Německá policie věděla řadu měsíců, že Tunisan Anis Amri – kterého nyní hledá ve spojitosti s útokem na vánočních trzích v Berlíně – má kontakty s islamisty a je drogovým dealerem. Deportaci do Tuniska ale bránil fakt, že tamní úřady mu odmítaly vystavit pas. Německo ve středu vypsalo odměnu 100 tisíc eur za informace, které povedou k Amriho dopadení. Jeho doklady se našly v kabině vozu, který v pondělí večer vjel mezi stánky v centru německé metropole. Policie upozorňuje, že to automaticky neznamená, že právě on byl řidičem "kamionu smrti".

Před rokem přišli do Evropy
Před rokem přišli do Evropy
Před rokem přišli do Evropy

Světový den uprchlíka: jak vypadají jejich skutečné tváře a skutečné příběhy?

Na úterní Světový den uprchlíka, vyhlášený OSN, znovu připomínáme loňskou unikátní sérii reportáží, zachycenou serverem Aktuálně.cz. Devět příběhů lidí ze Sýrie a Iráku, kteří z domova utekli před válkou a nedávno dorazili do Evropy. Spolupracovník Aktuálně.cz Michal Pavlásek je poprvé potkal v roce 2015 na Balkáně. S běženci absolvoval část jejich cesty Řeckem, Makedonií a Srbskem – až do Maďarska. Po roce se s desítkou mužů a žen setkal znovu. Vyhledal je v Nizozemsku, Belgii, Švédsku, Rakousku a Německu. A ukázal jejich konkrétní osudy i pocity.

Reklama
Evakuace východního Aleppa
Evakuace východního Aleppa
Evakuace východního Aleppa

Autobusy z Aleppa jsou zase v pohybu. Město opouští poslední tisícovky lidí

Evakuace tisíců lidí z východní část největšího syrského města Aleppa, donedávna bašty protivládních povstalců, pomalu končí. Odjezd některých skupin se ale protahuje. Šedesát autobusů se třemi tisíci lidmi stálo v úterý 24 hodin na výjezdu z města. Navzdory dohodě o příměří a volném odchodu mezi povstalci a vládními vojáky syrského prezidenta Bašára Asada. Mezi oběma stranami panuje silná nedůvěra. I přesto má evakuace východního Aleppa skončit ve čtvrtek.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte
Filipínský prezident Rodrigo Duterte
Filipínský prezident Rodrigo Duterte

Filipínci stojí za ostrými zátahy prezidenta Duterteho proti drogovým dealerům. Bojí se ale následků

Rodrigo Duterte je filipínským prezidentem necelých šest měsíců. Hned po nástupu do funkce se pustil do kontroverzní války proti obchodníkům s drogami, která zahrnuje i popravy bez řádného soudu. Podle aktuálního průzkumu se teď osm z deseti Filipínců bojí, že oni nebo někdo z jejich nejbližších můžou přijít o život během policejních zásahů proti drogovým dealerům. Většina Filipínců ale zároveň za prezidentem v jeho tažení proti drogám stojí.

Reklama
Barma - Rohingyové
Barma - Rohingyové
Barma - Rohingyové

Zabíjejí děti, vypalují vesnice. Řádění barmské armády proti muslimské menšině je podle OSN zločin

Barmská armáda pokračuje v útocích na muslimské etnikum Rohingyů, kteří žijí na severozápadě země. Podle OSN se tím dopouští zločinů proti lidskosti. Kritici barmského režimu mluví dokonce o hrozící genocidě. Události následují jen rok po prvních demokratických volbách v Barmě na jihovýchodě Asie. Po volbách rezignovala vojenská vláda v zemi. Vyhrála naopak dlouholetá bojovnice za demokracii a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij. Osud muslimských Rohingyů jí ale příliš nezajímá.

Francouzská policie v uprchlickém táboře Džungle v Calais
Francouzská policie v uprchlickém táboře Džungle v Calais
Francouzská policie v uprchlickém táboře Džungle v Calais

Uprchlické centrum ve Francii někdo zapálil, jeden muž zemřel a 14 lidí je zraněných

Nejméně jeden člověk v pátek ve Francii zahynul a 14 lidí utrpělo zranění při požáru, který zachvátil šestipatrovou budovu přistěhovaleckého střediska na pařížském předměstí Boulogne-Billancourt. Podle vyšetřovatelů požár někdo založil úmyslně – ve vstupní hale objektu našli důkazy. Na místě zemřel asi 40letý muž z Mali, který před ohněm vyskočil ze třetího patra. Protiimigrační nálady ve Francii zesílily po atentátech, při kterých muslimští radikálové povraždili více než 230 lidí. Od nejkrvavějšího útoku džihádistů loni v listopadu v Paříži platí ve Francii výjimečný stav.

Hussein z Iráku: Po smrti blízkých jsem v sobě přestal cítit život. A rozhodl se odejít
Hussein z Iráku: Po smrti blízkých jsem v sobě přestal cítit život. A rozhodl se odejít
Hussein z Iráku: Po smrti blízkých jsem v sobě přestal cítit život. A rozhodl se odejít

"Tenhle tábor opravdu nenávidím." Do Rakouska uprchlíci nechtěli, neměli ale sílu jít dál

Michal Pavlásek loni strávil několik týdnů s uprchlíky na Balkáně. S běženci absolvoval část jejich cesty Řeckem, Makedonií a Srbskem – až do Maďarska. Po roce se s nimi setkává znovu. Přijíždí za nimi do míst, kde žijí teď. Do Nizozemska, Belgie, Švédska, Rakouska – a hlavně do Německa. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Aktuálně.cz přináší portréty lidí, kteří odešli z domova, aniž by tušili, kde jejich cesta skončí.

Hussein z Iráku: Chtěl jsem zadarmo opravovat kola. Řekli mi, že se to nesmí
Hussein z Iráku: Chtěl jsem zadarmo opravovat kola. Řekli mi, že se to nesmí
Hussein z Iráku: Chtěl jsem zadarmo opravovat kola. Řekli mi, že se to nesmí

"Přežívám, nic jiného mi nezbývá." Iráčana přijali v rodině, která v '68 prchla z Československa

Michal Pavlásek loni strávil několik týdnů s uprchlíky na Balkáně. S běženci absolvoval část jejich cesty Řeckem, Makedonií a Srbskem – až do Maďarska. Po roce se s nimi setkává znovu. Přijíždí za nimi do míst, kde žijí teď. Do Nizozemska, Belgie, Švédska, Rakouska – a hlavně do Německa. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Aktuálně.cz přináší portréty lidí, kteří odešli z domova, aniž by tušili, kde jejich cesta skončí.

Reklama
Syrští uprchlíci v Jordánsku
Syrští uprchlíci v Jordánsku
Syrští uprchlíci v Jordánsku

Ve třetím čtvrtletí požádalo v Evropské unii o azyl 360 tisíc lidí

Ve třetím čtvrtletí letošního roku požádalo v zemích Evropské unie o azyl 360 tisíc lidí, převážně Syřanů, Afghánců a Iráčanů. Ve čtvrtek to oznámil unijní úřad Eurostat s tím, že zájem o mezinárodní ochranu v EU byl oproti předchozímu čtvrtletí vyšší o 17 procent. Od ledna do září zaregistrovaly unijní státy přes 950 tisíc nových žadatelů o azyl, drtivá většina z nich tak učinila v Německu. Na druhém místě je s velkým odstupem Itálie, následují Francie, Řecko, Británie a Rakousko. Česká republika ohlásila mezičtvrtletní nárůst pět procent: od července do září zde požádalo o azyl 290 lidí.

Německá policie kontroluje kamion na hranici ve Freilassingu.
Německá policie kontroluje kamion na hranici ve Freilassingu.
Německá policie kontroluje kamion na hranici ve Freilassingu.

Německo kvůli obavám z migrační vlny posiluje kontroly na hranicích s Rakouskem

Německo od čtvrtka zavádí nepřetržité namátkové kontroly na třech důležitých dálničních hraničních přechodech s Rakouskem, jež hojně užívají i čeští řidiči. Opatření je zaváděno na základě tlaku bavorské zemské vlády kvůli obavám z obnovení migračního tlaku, který loni do Německa přivedl na milion uprchlíků hlavně ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Kontroly se týkají přechodů na dálnici A3 u Pasova, na dálnici A8 u Salcburku a A93 u Kufsteinu. Spolkové policii je připraveno pomoci na sto bavorských policistů ze zásahových jednotek. Nadále sice zůstane u namátkových kontrol, ale na velkých přechodech budou prováděny bez přerušení ve dne v noci.

Dva muslimové přihlížejí otevření nové mešity v Duisburgu, která je nějvští v Německu
Dva muslimové přihlížejí otevření nové mešity v Duisburgu, která je nějvští v Německu
Dva muslimové přihlížejí otevření nové mešity v Duisburgu, která je nějvští v Německu

V Německu od roku 2011 přibylo přes milion muslimů, tvoří tak šest procent populace

V Německu přibylo od roku 2011 1,2 milionu muslimů. Vyplývá to ze zprávy o migraci za rok 2015, kterou ve středu schválila vláda. Celkem v Německu na konci loňského roku žilo až 4,7 milionu muslimů, tvoří tak skoro šest procent populace v zemi. Aktuální počet bude ale zřejmě ještě o něco vyšší – kvůli vývoji uprchlické krize během letošního roku. Data ukazují, že zatímco v roce 2008 tvořil podíl muslimů s tureckými kořeny 68 procent, na konci loňského roku už jen 51 procent. Druhou největší skupinou se i v důsledku příchodu statisíců syrských uprchlíků stali se 17 procenty muslimové z Blízkého východu.

Reklama
Paolo Gentiloni
Paolo Gentiloni
Paolo Gentiloni

Nová italská vláda Paola Gentiloniho získala důvěru Sněmovny. Ve středu o ní bude hlasovat Senát

Italské vládě premiéra Paola Gentiloniho vyslovila v úterý Poslanecká sněmovna důvěru. Pro bylo 368 poslanců, 105 pak proti. Ve středu ji musí podpořit rovněž italský Senát. Nová vláda vznikla poté, co rezignoval premiér Matteo Renzi po z jeho pohledu neúspěšném referendu o ústavní reformě. Gentiloni by rád pokračoval v cestě předchozí vlády, koneckonců je v ní drtivá většina jejích ministrů. Za úkol si stanovil prosadit nový volební zákon, přijmout opatření podporující tvorbu pracovních míst a tlačit na změnu dublinského systému pro registraci uprchlíků.

Člun s uprchlíky, Středozemní moře, 12. dubna 2015.
Člun s uprchlíky, Středozemní moře, 12. dubna 2015.
Člun s uprchlíky, Středozemní moře, 12. dubna 2015.

Kapitán potopené lodi s uprchlíky dostal 18 let vězení. Zavinil smrt téměř 900 lidí

Soud v italské Katánii poslal na 18 let do vězení tuniského kapitána lodi, který loni zavinil smrt téměř 900 uprchlíků ve Středozemním moři. Syřan, kterého přeživší označili za jeho pobočníka, dostal pět let. Infomovala o tom agentura ANSA. Sedmadvacetiletý Tunisan Muhammad Alí Málik svou vinu popíral. Jeho obhájce tvrdil, že si cestu zaplatil jako ostatní uprchlíci. Soud však této verzi neuvěřil. Svou vinu nepřiznal ani Syřan Mahmúd Bichit, jehož soud na základě výpovědí svědků uznal za spoluviníka a vyměřil mu pětiletý trest. Tragédii, která se stala loni v dubnu, přežilo pouze 28 lidí.

António Guterres
António Guterres
António Guterres

Muž soucitu a ochránce uprchlíků. António Guterres chce v čele OSN hlásat pokoru, ne být spasitelem

Novým generálním tajemníkem OSN se prvního ledna příštího roku stane 67letý António Guterres. Bývalý portugalský premiér má desetiletou zkušenost z čela úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a bojovat za práva běženců hodlá i v budoucnu. Žádným aktivistou, jak se obávalo Rusko a Čína, však být nechce. Hovoří o sobě jako o pokorném diplomatovi, který bude stavět mosty a zprostředkovávat řešení palčivých konfliktů.

Záchranáři vynášejí děti z rozbombardovaných domů ve východním Aleppu.
Záchranáři vynášejí děti z rozbombardovaných domů ve východním Aleppu.
Záchranáři vynášejí děti z rozbombardovaných domů ve východním Aleppu.

Život v Aleppu? Jen těžko představitelná hrůza, říká syrská lékařka pracující v Česku

Syrsko-česká lékařka Samíra Sibaiová utekla i s rodiči do Česka před bombardováním města Homs. "Nebyla voda, elektřina, docházely zásoby jídla. Nejhorší ale byla hrůza z bombardování. Před ním se nikam neschováte," vzpomíná bezvadnou češtinou žena, která mluví plynně i arabsky a anglicky a teď pracuje v Praze. Ve stejné situaci se podle Sinbaiové nyní nacházejí lidé v obklíčeném syrském Aleppu. Drtivou většina východní části města, doposud ovládaného rebely, už podle posledních zprávy dobyla armáda prezidenta Bašára Asada, kterou ze vzduchu podporuje Rusko. V dříve nejlidnatějším syrském městě propukla naplno humanitární katastrofa.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama