Jedním z hlavních témat letošních evropských voleb se stala opět migrace. Po vlně uprchlíků z Ukrajiny, kteří do unie přišli se začátkem ruské invaze, začíná znovu stoupat i počet migrantů a žadatelů o azyl z Afriky a Blízkého východu. Miliony lidí doufají, že v Evropě najdou lepší život, jednotlivé unijní státy se o ně ale nechtějí starat. V EU má nyní začít fungovat nový, spravedlivější systém.
Členské státy Evropské unie na úterním jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Stejnou pozici drží česká vláda už od února, kdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Česko horší než ta, na níž se podílelo v době svého předsednictví. Proti všem částem paktu hlasovalo Maďarsko a Polsko.
Sedím v iráckém nákupním středisku tváří v tvář jednomu z nejnechvalněji proslulých pašeráků lidí v Evropě. Jmenuje se Barzán Madžíd a pátrají po něm policejní síly v několika zemích včetně Británie, píše BBC. Během našeho rozhovoru - tady i následující den v jeho kanceláři - říká, že neví, kolik migrantů převezl přes Lamanšský průliv. "Možná tisíc, možná deset tisíc. Nevím, nepočítal jsem to."
Europoslanci ve středu schválili migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas. Jednání na krátkou chvíli skandováním přerušili demonstranti, kteří byli v sále na galerii pro veřejnost.
Až 60 lidí zemřelo při pokusu překonat Středozemní moře mezi Libyí a Itálií. Tvrdí to přeživší, které ve středu zachránila po sedmi dnech na moři loď neziskové organizace. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters. Organizace SOS Méditerranée zachránila 25 lidí ve velmi špatném stavu, dva z nich upadli do bezvědomí a helikoptéra je dopravila do nemocnice na Sicílii.
Ruské dobytí Avdijivky na východě Ukrajiny znepokojilo obyvatele okolních měst a mnozí, většinou senioři, nyní odcházejí do bezpečnějších regionů. Měsíce se schovávali před neustálou nepřátelskou palbou, sledovali, jak se čtvrti mění v trosky, a teď se k nim blíží frontová linie, napsala agentura Reuters. Mnozí z prchajících Ukrajinců se mohou stěží hýbat.
Problémy, které Ukrajina denně prožívá, ohromná míra destrukce či mnoho lidských neštěstí, nezmizí tím, že se před tím budou zavírat oči. Při pátečním setkání s patnácti ukrajinskými válečnými uprchlíky na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel. Mnoho z uprchlíků se podle něj aktivně a iniciativně vyrovnalo se svou situací, prokázalo ohromnou odolnost a vynalézavost.
Skoro čtyři pětiny ukrajinských uprchlíků v Česku mají práci a náklady na bydlení hradí celé samostatně. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu společnosti PAQ Research. Uprchlíci se podle něj ale často potýkají se špatnými podmínkami v práci a nízkými příjmy. Pozice v Česku je u většiny z nich pod úrovní kvalifikace z Ukrajiny. Za největší bariéru v hledání lepší práce uvádějí znalost češtiny.
Státy Evropské unie a europoslanci se shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Série norem počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádějí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně.
Už necelé dva roky utíkají před válkou na Ukrajině do Česka uprchlíci. Neziskové organizace upozorňují, že mnozí z nich jsou zde ve špatných podmínkách. Nemohou sehnat bydlení ani práci. Na špatnou situaci upozorňuje i ombudsman. Poslanci mezitím schvalují zákony, které postupně ruší některé výhody pro ukrajinské uprchlíky. Změnami chtějí pomoci jejich většímu začlenění do zdejší společnosti.
Humanitární pracovníci v uprchlickém táboře u hranice se Somálskem se musí pohybovat s policejním doprovodem a přetrvávají obavy, že se do utečeneckých kempů infiltrují teroristé hnutí Šabáb, které v zemi operuje. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to popisuje šéf Světové luterské federace pro Keňu a Somálsko Girma Gudina. V Somálsku, zemi na východě černého kontinentu, dlouhodobě panuje hluboká krize.
Skupinka třiceti pěti lidí včetně dětí dorazila v pondělí pozdě odpoledne k finskému hraničnímu přechodu Salle. Po sněhem zasypaných silnicích přijeli na dětských kolech, koloběžkách i skateboardech. Finské pohraničníky ale takový výjev nešokoval. V posledních dnech si zvykli vídat migranty ze Sýrie, Afghánistánu nebo Iráku, které k hranicím nahnalo v tomto stavu sousední Rusko.
Asi 300 tisíc ukrajinských uprchlíků žijících v Evropě se vrací na Ukrajinu, aby šli k lékaři. Podle deníku The New York Times to vyplývá z průzkumu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Někteří Ukrajinci péči ve své rodné zemi považují za lepší a rychlejší. Další stovky tisíc běženců se vrací i z jiných důvodů, například aby viděli své příbuzné.
Ruská agrese prudce prohloubila demografickou krizi na Ukrajině. Před invazí měla země podle vládních propočtů 41 milionů obyvatel. Nyní se pohybuje kolem 35 milionů a odborníci varují, že by jejich počet mohl v příštích 30 letech klesnout pod 29 milionů, píše deník The Kyiv Independent.
Ve čtvrtek promluvila k europoslancům v Bruselu australská herečka Cate Blanchettová. Před plenárním zasedáním popsala své zkušenosti a postřehy o neutěšené situaci uprchlíků a lidí bez státní příslušnosti po celém světě. "Stěny či ostnatý drát nejsou řešením, nechtějí vám vzít práci či podkopat kulturu," řekla dvojnásobná držitelka Oscara.
Smrtící přestřelky mezi převaděči a smrtelné autonehody v posledních měsících činí z migrační trasy přes západní Balkán do zemí Evropské unie ještě zrádnější past než kdy dřív. Přesto běženců stále přibývá, napsal zpravodajský server BBC.
