Osud proslulého módního návrháře českého původu přibližuje životopisný film Šílený hedvábník, který ve středu večer uvedla Česká televize. Celovečerní debut dokumentaristky Hedviky Hlaváčkové líčí, jak se Zika Ascher se svou ženou Lídou ukrýval ve válečném Londýně pod dubovým stolem nebo jak utekl od Pabla Picassa.
V roce 1985 začala Československá televize vysílat Videostop, každý větší podnik propagoval své výrobky kalendářem s nahými ženami a trafiky nabízely časopis Slavnostní oděvy. O deset let později vycházely tiskoviny v pestré škále od pokleslé erotiky přes ambiciózní magazín Reflex po graficky unikátní Raut, který měl rozměr menšího okna. A už rok fungovala dravá a komerční televize Nova.
Hrávali jsme občas takovou hru na rozmysl: v bytě hoří a vy můžete zachránit jen tři věci – které to budou? Autor tohoto textu by dnes s jistotou vzal záložní disk s fotografiemi a doklady. Taky že se vejdou do kapsy. A to třetí – milovaný obraz? Vázu po tetě? Takových věcí doma je.
Po 50 letech se Trienále designu a architektury v italském Miláně zúčastní Česká republika. Reprezentovat ji budou dvě díla: jedno od Krištofa Kintery, které odpovídá na vzrůstající spotřebu energie, a projekt Lithopy reagující na současný boom kryptoměn a nových technologií.
Příběh a dílo českého textilníka Ziky Aschera a jeho ženy Lídy představuje nová výstava Uměleckoprůmyslového musea v Praze.
Životní styl celé generace ovlivnila prvorepubliková obchodní firma Krásná jizba. Nábytek, oděvy a doplňky domácností, které navrhovali Adolf Loos či Ladislav Sutnar, nyní vystavuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze.
Přetlak je výstava, na kterou kurátorský tým z pražské UMPRUM vybral to nejlepší, co se ve čtyřiadvaceti ateliérech pražské výtvarné školy urodilo za poslední dva roky. Umprumku chce prezentovat jako platformu, na které vznikají projekty, které reflektují reálné potřeby lidí.
V Praze dnes začíná festival Týden umění. Do neděle nabídne kolem stovky vernisáží, setkání s výtvarníky, komentovaných prohlídek a dalších doprovodných akcí, uvedli organizátoři v tiskové zprávě. Na programu prvního ročníku festivalu jsou akce věnované starému umění, klasické moderně i současnému umění.
Jsou desítky, možná stovky důvodů, proč by si člověk neměl nechat ujít nejnovější výstavu fenomenálního českého fotografa Josefa Koudelky. Ale úplně stačí jediný z nich. Naprosto úžasné panoramatické krajiny, poznamenané lidskou činností. Velkoformátové Koudelkovy fotky, které si hrají s tvary a zajímavými kontrasty, jsou prostě fascinující.
Koudelka: Návraty - tak se jmenuje retrospektiva v pražském Uměleckoprůmyslovém museu, která představuje průřez celoživotní tvorbou jednoho z nejslavnějších fotografů, letos osmdesátiletého Josefa Koudelky. Základ tvoří 300 fotek, jež jsou součástí souboru čítajícího okolo tisícovky snímků. Ty se Koudelka rozhodl museu věnovat. Výstava zahrnuje všechny významné cykly - Začátky, Experimenty, Divadlo, Cikáni, Invaze 68, Exily i Panorama. Z velké části se jedná o dobové autorské zvětšeniny, přičemž některé jsou k vidění vůbec poprvé.
Autor slavného románu Cit slečny Smilly pro sníh, šedesátiletý Peter Høeg, se na veřejné pražské debatě v Uměleckoprůmyslovém museu poprvé setkal s českými čtenáři. Vyprávěl o svých třech zásadách, plavbě po moři a také o tom, proč píše rukou a nikdy se nevrací ke knihám, které dal dohromady jako mladý.
Dvanáct domků pro panenky, kterým se jen s přimhouřenýma očima dá říct domečky, vystavuje od 16. února nově otevřené Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Unikátní a do posledního obrazu a židličky vypracované rodinné poklady, jež se dědily nejčastěji z matky na dceru, pochází ze sbírky Victoria & Albert Museum of Childhood v Londýně. Ta se formovala od roku 1872. Výstava, stejnou měrou určená dospělým i dětem, přibližuje skrz domečky nejen každodenní život rodin z různých společenských vrstev, ale věrně také dokumentuje vývoj architektury a designu. Výstava potrvá do 17. června.
Při domovní prohlídce pražského bytu obžalovaného cizince policisté našli unikátní herbář Petra Ondřeje Mathioliho z roku 1596. Ručně kolorovaný tisk představuje jedno z nejcennějších děl českého knižního umění z období renesance.
Paneláky - domov pro více než dva a půl milionu lidí. S odstupem padesáti let od masové výstavby panelových sídlišť připravila Moravská galerie v Brně výstavu, která tento fenomén propojuje s fotografiemi, designem a módou z doby normalizace i s projekty současných umělců. Ukáže tak i proměnu vnímání sídlišť v průběhu posledního půlstoletí. Výstava potrvá do 18. března 2018.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze je nově opět otevřené veřejnosti. Své působení po rekonstrukci začíná výstavou Director's Choice - Výběr ze sbírek, která prezentuje vzácné kousky z archivu muzea, chystá ale i výstavy o panelákovém bydlení či přehlídku fotek Josefa Koudelky. Návštěvníkům nabízí dvojnásobné výstavní prostory, nově upravenou knihovnu, designový obchod i kavárnu. Do 17. listopadu je pro návštěvníky vstup zdarma.
Na silnou tuzemskou tradici sklářského výtvarného umění navazuje Stanislav Libenský Award (Cena Stanislava Libenského), která už podeváté odměňuje nejlepší absolventské práce v oboru. To nejzajímavější z mladého světového skla je nyní k vidění v pražské galerii Dox. Výstavu pořádá Pražská galerie českého skla.
Památkáři můžou letos pracovat s rozpočtem kolem 1,2 miliardy korun. Část půjde na platy necelé dvoutisícovky zaměstnanců, kteří o památky pečují, v plánu je ale i oprava hradů nebo zámků. Co se chystá na letošní sezonu, popisuje v rozhovoru generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Rozhovor s akademickým sochařem a vysokoškolským pedagogem Rony Pleslem o fenoménu českého skla, designu, kýči a úrovni českých studentů uměleckých škol.
Čerpání peněz z programu na opravy kulturních institucí má skluz, z plánovaných deseti miliard se utratily jen dvě. Herman proto chce požádat o financování programu na příští roky.
