Čínské spermobanky trápí nedostatek spermatu a vláda proto všechny mladé muže vyzývá k darování. K dárcovství spermatu je ochotno poměrně málo mužů - a zhruba polovina z nich neprojde sítem zdravotních a dalších kontrol. Čínská vláda uvolnila politiku jednoho dítěte a zájem o umělé oplodnění stoupá. Číňané proto dárce spermatu přesvědčují i za pomoci finanční odměny nebo žádaného iPhonu.
Babišův Fond Hartenberg Capital, kterému v Česku prostřednictvím firmy FutureLife patří několik klinik na umělé oplodnění, přišel s novou službou. O zahraniční pacientky se začne starat už od jejich příletu. Ženám a jejich partnerům zajistí taxi, hotel i program na několik dní. Lékaři, kteří v klinikách pracují, říkají, že takový přístup může zvýšit pravděpodobnost otěhotnění. Podobné služby již nabízejí v Česku také další zdravotnická zařízení. Většinou ale říkají, že o ně není takový zájem.
Sedmdesátiletá Indka se stala poprvé v životě matkou, když minulý měsíc po umělém oplodnění porodila syna. Informovala o tom agentura AFP. Případ není v Indii úplnou výjimkou, neplodné ženy bývají totiž v této zemi stigmatizovány, a tak se některé snaží přivést na svět dítě i v pokročilém věku.
Dali jsme si cíl, že v roce 2019 nebo 2020 chceme být jedničkou v Evropě a zvýšíme tržby ze současných dvou miliard korun na 3,5 miliardy. Když se to podaří, šli bychom na burzu, říká Jozef Janov, který spravuje Babišovy soukromé investice.
Asistovaná reprodukce má v Česku dlouhou historii, udělali jsme jich desítky tisíc. Největší nepřítel je přitom věk ženy, zlom je okolo 40 let, říká lékař Milan Mrázek. V Česku se podle něj dělá velmi kvalitně a je levnější než na Západě. Máme k němu prý navíc velmi liberální přístup, na rozdíl třeba od sousedního Polska.
V Česku mohou s početím lékaři pomáhat jenom párům. Nezadané ženy nemají na umělé oplodnění nárok. Ministryně práce Michaela Marksová by to chtěla změnit. Argumentuje tím, že single ženy si už dnes stejně dovedou sehnat mužův souhlas oklikou. Pokud by návrh prošel, pomohla by změna i lesbickým párům. Do českých klinik by mohla přilákat i další pacientky z ciziny. Mezi zahraniční klientelou je obecně pomoc českých lékařů s oplodněním velmi vyhledávaná.
Němečtí vědci pracují na přelomové metodě, která pomůže párům v případě problémů s početím. Použitím malého robota zvýší šance pomalých spermií k dosažení jejich cíle. Experimenty probíhají zatím slibně, vědci však upozorňují, že testování potrvá ještě několik let.
Sedm zdravých štěňat uměle oplodněné fenky by mohlo znamenat záchranu pro ohrožené druhy zvířat, jejichž genetický fond by bylo možné zachovat pomocí uměle vytvořených embryí. Asistovaná reprodukce u psů může také znamenat nové možnosti v boji proti genetickým chorobám u lidí. Psi totiž s lidmi sdílí překvapivě vysoký počet chorob.
Stát chce dávat na mimotělní oplodnění víc peněz. Navýšit chce kromě toho také počet pokusů hrazených pojišťovnou i věk, do kterého mají ženy na finanční příspěvek nárok. S nápadem přišli lékaři, ministerstvu zdravotnictví se zamlouvá a začne chystat změnu zákona. Hlavní důvody rozšíření příspěvku jsou dva. Ženy odkládají mateřství do stále vyššího věku a v posledních letech roste cena, kterou za umělé oplodnění platí.
Plánovanou léčbu v Česku podstupuje stále více cizinců. Jen za poslední tři roky se jejich počet zvedl o pětinu. Nejčastěji sem přijíždějí kvůli neurochirurgickým zákrokům, očním operacím či transplantacím. Žádané jsou také náhrady kloubů. Naopak Češi možností léčit se v zahraničí nevyužívají. Za lékařem do ciziny loni vyrazilo jen 89 lidí. Také Čechům přitom evropská směrnice cestovat za péčí do zahraničí umožňuje, náklady by měla proplatit pojišťovna.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) chystá změny v oblasti poporodní péče, rodičovských příspěvků či dostupnějšího umělého oplodnění nebo antikoncepce. Lidé, kteří se starají o své dlouhodobě nemocné příbuzné, by měli mít například možnost dostat delší volno z práce, aniž by o zaměstnání přišli. Věková hranice pro umělé oplodnění by se měla zvýšit. Marksová je rovněž pro to, aby byla antikoncepce cenově dostupnější, či některý typ dokonce zdarma.
Dosud žijícího samce chrání ozbrojenci před pytláky. Podle odborníků je to ale marné. Jeho druh stejně vyhyne.
Německá učitelka již vychovává 13 dětí, její nejstarší dceři je přitom 44 let.
Hlavní etickou otázkou je, kde má končit výběr, který dělají lidé, říká lékařský etik Jan Payne. Zákony regulující genetické úpravy jsou ale zejména ve Velké Británii promyšlené, tvrdí biolog Fulka.
Genetické testy, které byly provedeny poté, co se dítě narodilo s těžkou vadou, totiž ukázaly, že biologickou matkou dítěte je jiná žena.
Loni na tisícovku porodů připadlo 17 narození více dětí naráz. Je to stále výrazně víc než před dvěma desetiletími. Tehdy to byla desítka.
Společnost Hartenberg Holding koupila už osm klinik poskytujících umělé oplodnění, do konce roku chystá další obchody.
Komentář Martina Fendrycha: Po osmi letech se gay a lesbická komunita snaží získat rodičovská práva pro registrované partnery. Bránit tomu je hloupé. Nereálné. Mimo.
Lékaři ženě implantovali cizí embrya, biologičtí rodiče chtěli narozená dvojčata svěřit do péče.
V současnosti je otcem nebo matkou jen ten rodič, s nímž dítě sdílí genetický kód, ten druhý nemá právo svého potomka adoptovat.
