Evropští poslanci dokončují návrhy k celoevropské regulaci umělé inteligence. Politici napříč spektrem chtějí, aby bylo zakázáno rozpoznávání osob v reálném čase pomocí softwaru nebo vyhodnocování emocí lidí počítačovou technologií. Pokud požadavky poslanců podpoří jednotlivé vlády, Evropa bude mít dosud nejtvrdší pravidla pro využití umělé inteligence na světě.
Australský starosta zahájil právní kroky poté, co o něm chatbot ChatGPT nepravdivě uvedl, že byl ve vězení za korupci. Informuje o tom zpravodajský web BBC. Společnost OpenAI koncem loňského listopadu ChatGPT zpřístupnila veřejnosti zdarma a systém si rychle získal popularitu. Na základě jednoduchých dotazů dokáže generovat články, ale i poezii. Jako pomocníka ho mimo jiné používají programátoři.
"Jestli se máme bát umělé inteligence? To je, jako byste se ptali, jestli se máme bát elektřiny nebo ohně nebo páry. Určité obavy jsou namístě. Dá se používat na špatné věci, ale ty benefity převyšují," říká vývojář a programátor umělé inteligence Jan Tyl, který programoval například Matyldu zapojenou do předvolební televizní debaty. Kde se dnes bez AI neobejdeme? A dokážeme ji vždy rozeznat?
Zkusme si představit, že by k Měsíci letěla česká posádka, že bychom na něco takového snad měli. Kdo by letěl? Žena? Těžko. Pilot Rom? Nepředstavitelné. Astronaut Vietnamec? Ne. Jsme jinde a víme to.
Nástup umělé inteligence, která během pár sekund napíše jakýkoliv text, zodpoví otázky nebo vytvoří realistické obrázky, rozvířil debaty o jejích etických rozměrech.
Knih, které alespoň z části napsala umělá inteligence, na trhu rychle přibývá. Například největší e-shop světa Amazon má těch "přiznaných" v nabídce už kolem dvou stovek. Skutečný počet autorů robotů ale může být ještě vyšší. Lidé přitom schopnost umělé inteligence využívají jako pohodlný přivýdělek. Za roboty berou zisk a zákon této díře na trhu z pohledu autorství zatím nijak nebrání.
Penze by se měly začít odvozovat úplně jinak, moderně, futuristicky. O celém systému by se mělo uvažovat na úrovni 21. století.
Když se řekne umělá inteligence, člověk si představí golema nebo Terminátora. Aplikace jako ChatGPT ale nejsou obdařené vědomím a lidskou komunikaci dokážou jen přesvědčivě napodobovat. Proto by se jim podle popularizátorky AI Sary Polak mělo říkat spíš strojové učení. V rozhovoru vysvětluje, proč by se společnost měla přestat novým technologiím bránit a naopak se jim snažit co nejlépe porozumět.
Student v Rusku úspěšně obhájil diplomovou práci, kterou napsal za den s pomocí chatbota ChatGPT nadaného umělou inteligencí od americké organizace OpenAI, informoval student na svých sociálních sítích. Uvedl také, že někteří vyučující ho dokonce poprosili, aby je do používání umělé inteligence zasvětil.
Vytvořit test pro studenty, navrhnout plán výukové hodiny či debatovat na společné téma. Chatovací robot zvládne všechny tyto činnosti během několika sekund a pro učitele tak představuje velkou pomoc. Technologie se stala ještě dostupnější, když na konci loňského listopadu byl na trh uveden ChatGPT. Jenom během prvních pěti dnů nástroj využilo jeden milion uživatelů.
Fenoménem posledních týdnů se v rámci komunikace stala umělá inteligence ChatGPT společnosti OpenAI, kterou spoluzaložil Elon Musk. Můžete s ní komunikovat, kromě jiného, česky i anglicky a rozebírat nejrůznější témata. Redakce Aktuálně.cz zkusila umělé inteligenci položit několik otázek ze světa aut s cílem zjistit, jestli je alespoň trochu "autař".
Hlavní ruský cenzor, úřad Roskomnadzor, plánuje sledovat celý ruskojazyčný internet pomocí umělé inteligence. Projekt s názvem Divočák chystá uprostřed války s Ukrajinou. Odborníci jsou ale skeptičtí, na vybudování virtuální obdoby čínské Velké zdi chybí v zemi peníze i programátoři. Zato předpokládají, že někdo na tom slušně zbohatne.
"Stojíme před zásadní technologickou změnou srovnatelnou s nástupem internetu," říká mediální analytik, sémiotik a vysokoškolský pedagog Josef Šlerka. Reaguje tak na novou verzi umělé inteligence ChatGPT, která umí navazovat na zadaný text. Mnohdy nelze rozeznat, zdali jej píše člověk nebo stroj. "Naprosto to změní naše myšlení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zatímco většina voličů teprve napjatě sledovala sčítání hlasů po prvním kole prezidentských voleb, ve společnosti Blindspot Solutions měli jasno. Stačilo jim k tomu prvních 15 minut. V tu chvíli drtivě vedl Andrej Babiš, predikce technologické firmy ale hlásila, že zvítězí Petr Pavel. Společnost, která jinak pomáhá velkým podnikům s nakládáním kontejnerů, odhadla konečné výsledky nejlépe.
Děti si je vybírají v obchodě. Mluví na ně přes sklo, ukazují prstem a prosí rodiče, aby jim jednoho koupili. Jako domácí zvíře. A ty děti se místo ve škole učí distančně, přes tablet. Jako za koronaviru. Akorát že v románu Klára a Slunce spisovatele Kazua Ishigura novodobé zverimexy prodávají roboty. A místo pandemie jsme v blízké budoucnosti.
Indický architekt si vysnil města budoucnosti. Jejich obyvatelé by bydleli v zakřivených mrakodrapech obalených rostlinami, ale i ve výškových domech vsazených do kmenů stromů. Vizualizace futuristických budov přitom na základě slovních pokynů vytvořila umělá inteligence.
„Je to nový nástroj pro umělce, mají plejádu z čeho si vybrat. Mění se to přímo před očima. Vyzkoušet si to může více než milion lidí po celé světě," říká o umělé inteligenci generující umění Jan Tyl, výzkumník z Univerzity Karlovy. „Pokrok v určitých oblastech umělé inteligence je obrovský, dá se to zneužít v propagandě, ale technologie jako takové bych se nebál, nemá důvod nás vymýtit," dodává.
"Člověk je beznadějný případ," říkával filmař Jan Švankmajer. Opačného názoru je izraelský historik Yuval Noah Harari, který si potenciál člověka představuje jako sice ne zrovna přímočarou, ale v posledku zaručenou cestu od zvířete k Homo Deus, božskému jedinci. Australský filozof Toby Ord to má nastaveno podobně. Je notorickým civilizačním optimistou. A ve své nové knize to dává patřičně najevo.
Saúdská Arábie buduje v poušti utopické město budoucnosti. Fungovat má jen na obnovitelných zdrojích, nebudou tam silnice ani auta a vše, co je potřeba k pohodlnému životu, má být na dosah ruky. Jak je to možné? Město s názvem The Line (v překladu Čára) má být velmi úzké a zároveň 170 kilometrů dlouhé. Nyní úřady zveřejnily vizualizaci.
