Boj britských rodičů za život těžce nemocného dítěte, 145 dnů hladovění uvězněného režiséra Oleha Sencova a záchrana chlapců uvázlých v thajské jeskyni. Podívejte se na výběr deseti nejvýraznějších příběhů, z nichž každý nějakým způsobem hýbal rokem 2018.
Oficiálně je Peking posílá do internačních táborů "na převýchovu". Vše ve jménu boje proti islamismu. Muslimská menšina Ujgurů tu ale ve skutečnosti pracuje v továrnách jako levná pracovní síla. Existenci továren dokazují podle amerického listu The New York Times satelitní snímky i svědectví lidí, jejichž příbuzní jsou v táborech drženi.
Byl právě předvečer mezinárodního Dne lidských práv, který se pravidelně slaví 10. prosince. Ve městě Čcheng-tu na jihozápadě Číny ale probíhala rozsáhlá razie namířená proti křesťanům. Policie zatkla kolem stovky lidí.
Regionální vláda v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě Číny před několika dny uzákonila takzvaná střediska odborného vzdělávání, kam jsou na politickou převýchovu posíláni tamní Ujgurové.
Čínská vláda schválila zákon, který legalizuje budování převýchovných táborů pro muslimskou menšinu Ujgurů. Ti, kteří už ze vzniklých táborů utekli, popisují propagandistické praktiky a mučení.
Američtí kongresmani chtějí na Čínu uvalit sankce kvůli porušování práv muslimských Ujgurů.
Peking podnikl další krok, který omezuje práva Ujgurů, muslimské menšiny žijící na západě Číny. Tentokrát zakázal užívání tradičního místního jazyka ve školství. Nejedná se o první podobné opatření ze strany čínské vlády. Už dříve zakázala Ujgurům nosit dlouhé vousy nebo dávat dětem jména vztahující se k islámu. Čína argumentuje bojem proti extremismu, zatímco lidskoprávní organizace protestují.
Peking pokračuje v omezování práv ujgurské muslimské menšiny ve východočínské provincii Sin-ťiang. Na začátku dubna ženám zakázal zahalovat si obličej na letištích nebo vlakových nádražích. Muži tu zase nesměli nosit dlouhé vousy. Nově Čína zakázala pojmenovávat děti jmény, která by příliš souvisela s muslimským vyznáním. Peking opatření zdůvodňuje bojem proti islámskému extremismu.
Čína zavedla nové restrikce v neklidné provincii Sin-ťiang obývané muslimskými Ujgury. Zakázány jsou nově abnormálně dlouhé vousy a nošení závojů na veřejných místech. Podle BBC mají úřady považovat za problém i odmítání sledovat státní televizi. Čína opatření zdůvodňuje bojem proti islámskému extremismu. Nové zákony schválené poslanci západočínské provincie zakazují i čistě náboženské svatby, neposílání dětí do státních škol a nedodržování pravidel plánovaného rodičovství. Podobná omezení platila v Sin-ťiangu již dříve, nyní ale nově hrozí právní postihy. Organizace na ochranu lidských práv ale upozorňují, že restrikce mohou naopak posílit sklony k radikalizaci uvnitř ujgurské menšiny.
Trojice neznámých útočníků v úterý ubodala pět lidí a dalších pět zranila v neklidné západočínské provincii Sin-ťiang obývané muslimskými Ujgury. Pachatele útoku následně zastřelila policie. S odvoláním na místní úřady o tom informoval server hongkongského deníku South China Morning Post. Přesné okolnosti incidentu ani totožnost atentátníků média zatím nezveřejnila. Bezpečnostní složky již podle médií obnovily pořádek a případ vyšetřují. Odlehlý Sin-ťiang obývají etničtí Ujguři, kteří převážně vyznávají islám. Menšina si stěžuje na omezování své víry a kultury a na rozpínavost většinového čínského etnika Chanů.
Podle tureckého vicepremiéra Veysiho Kaynaka je pachatel istanbulského atentátu zřejmě Ujgur. Turecká policie ve čtvrtek zadržela kvůli vyšetřování útoku, který si vyžádal 39 mrtvých, několik členů ujgurské menšiny. Žádné závěry ale neuvedla a ani se nevyjádřila k vicepremiérovým slovům. Ujgurové žijí převážně v neklidné provincii Sin-ťiang na západě Číny. Jsou ale i v řadě zemí Střední Asie a v Turecku. Podle Kaynaka už policisté zhruba lokalizovali místo, kde se útočník skrývá. Stále po něm ale pátrají.
Čína se v boji proti Islámskému státu soustřeďuje dosud hlavně na diplomacii. Prezident Si Ťin-pching navštíví v únoru Írán a Saúdskou Arábii. Rivalita mezi těmito dvěma zeměmi prodlužuje válku v Sýrii. Íránci podporují Bašára Asada, Saúdové povstalce a opozici.
Zpráva o zabití 28 lidí je prvním oficiálním potvrzením útoku, při němž 18. září zemřelo 11 civilistů a pět policistů. Čínské úřady až dosud ke zprávě šířené některými zahraničními médii mlčely, avšak nyní oznámily, že téměř dvouměsíční rozsáhlé pátrání, na němž se v místních horách podílelo na 10 tisíc lidí, dovedlo bezpečnostní složky ke skupině 29 podezřelých. Až na jednu osobu, která byla zadržena, všichni zemřeli. Útok měli patrně na svědomí ujgurští separatisté, o nichž Čína hovoří jako o teroristech.
Kromě obhájců lidských práv se zaměřila čínská policie i na řadu aktivistů. Podle úřadů se jedná o kriminální skupinu, která narušuje veřejný pořádek.
Muslimská menšina obývá autonomní oblast Sin-ťiang. Stěžuje si na tvrdé omezování své víry a kultury a na rozpínavost většinových Chanů.
Na Ujgury, kteří nepijí a nekouří, Peking nahlíží jako na potenciální náboženské extremisty.
Trojici mužů soud shledal vinnými z vraždy a vedení teroristické organizace. Při atentátu zemřelo 31 lidí.
Pátek 12. prosince: Zprávy ze světa v rychlém přehledu.
Čtvrtek 11. prosince: Zprávy ze světa v rychlém přehledu.
Úterý 9. prosince: Zprávy ze světa v rychlém přehledu.
