Malé regionální nemocnice nejsou diskriminované, když dostávají až dvakrát nižší platby oproti velkým nemocnicím. Rozhodl o tom Ústavní soud. Jako důvod uvedl, že pokud ministerstvo zdravotnictví zvýhodňuje velké nemocnice, dělá to kvůli zlepšení kvality poskytované péče. Nikoliv svévolně.
Ústavní soud ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl a svůj nález, který podpořili všichni soudci, veřejně vyhlásil. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům. Kvůli takzvanému koeficientu centralizace dostávají za některé výkony méně peněz.
Čím úspěšnější je léčba rakoviny, tím méně umírá pacientů. Náklady na péči o ně tak rostou a náhrady od pojišťoven je nestačí pokrývat, upozorňují onkologové na paradox moderní medicíny, který ohrožuje hospodaření českých nemocnic. Ministerstvo na jednu stranu tvrdí, že se v budoucnu nevyhneme spoluúčasti pacientů, na druhou stranu chystá proplácení některých vyšetření a výkonů, za něž se dosud platilo.
Nález nebude mít přímý dopad na úhradu služeb poskytnutých v letošním roce. Ministerstvo zdravotnictví podle senátorů při vydání vyhlášky překročilo své kompetence.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV) se v 82 procentech případů neřídila úhradovou vyhláškou a uzavřela dodatky, které umožňují hradit poskytovatelům zdravotních služeb rozdílné ceny za stejné výkony. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil hospodaření pojišťovny v letech 2012 až 2014. Rozdíly v úhradách za shodné úkony dosahovaly podle NKÚ až 46 procent.
Úhradová vyhláška pro letošní rok se rušit nebude, Ústavní soud ve středu zamítl návrh dvou skupin senátorů. Vadily jim například rozdíly v úhradách v různých částech Česka. Poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Podle soudu ale vyhláška žádným základním právům neodporuje, navazuje na starší předpisy a pravidla jsou předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohou vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.
Nemocnicím s koncem roku docházejí peníze na péči, některé pacienty tak musejí odmítat. Nejde přitom jen o plánované operace kloubů či očí. Stop-stavy na pacienty mají i centra na léčbu rakoviny či roztroušené sklerózy. Právníci to považují za sporné opatření, které může poškodit pacienta, neboť nemocnice lidem péči poskytnout musí. Naopak podle zástupců pojišťovny a ministerstva zdravotnictví jsou stropy na péči potřeba. Pokud se pacient k léčbě ve své nemocnici nedostane, může se obrátit na klientské centrum pojišťovny a to mu najde náhradní špitál.
Ministerstvo zdravotnictví mění taktiku: místo avizovaného trestání lékařů za to, že si dost nehledí svých pacientů, chce doktory naopak motivovat. Všichni praktičtí lékaři, kteří zvládnou udělat preventivní prohlídky alespoň u pětiny svých pacientů, dostanou příští rok příplatek. Bude to padesát haléřů za každého pacienta, kterého si vedou v kartotéce. Lékaři si tak přijdou na zhruba deset tisíc korun ročně navíc. Původně chtělo ministerstvo lékaře naopak trestat. O část příjmů měli přijít "obvoďáci", kteří si nezvou své pacienty na preventivní prohlídky, nenavštěvují nemocné doma ani neordinují do pozdních odpoledních hodin.
Úhradová vyhláška pro příští rok rozdělí lékařům, nemocnicím a dalším poskytovatelům zdravotní péče o 9,2 miliardy korun víc než v letošním roce. Ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) připomněl, že požadavky byly výrazně vyšší, než kolik může v příštím roce rozdělit. Ustoupit musely například nemocnice, které žádaly zvýšení o 3,5 až 4 procenta. Pouze tříprocentní nárůst ohrožuje hlavně malé nemocnice, které tvrdí, že jim nebudou stačit peníze, aby mohly navyšovat platy.
Praktičtí lékaři, kteří se nestarají o své pacienty, přijdou o část příjmů. Navrhuje to ministerstvo zdravotnictví ve své úhradové vyhlášce na příští rok. Méně peněz dostanou třeba "obvoďáci", kteří si své pacienty nezvou pravidelně na preventivní prohlídky. Nižší příjem budou mít i lékaři, kteří nemocné nenavštěvují přímo doma nebo kteří neordinují alespoň jeden den v týdnu do šesté hodiny večer. Dnes dostává každý praktický lékař padesátikorunu měsíčně za každého svého pacienta v kartotéce bez ohledu na to, jestli se v ordinaci skutečně objeví.
Pojišťovny posílají miliardy korun na neschválené léčebné metody. Nikdo nezkoumá, jak takové léčení dopadlo.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček oznámil, že nemocnice dostanou příští rok finance na navýšení platů i kompenzaci zrušených poplatků.
Od ledna si zdravotníci polepší o pět procent, pracovníci v sociálních službách o čtyři procenta.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček navrhl zvýšit platby státu na zdravotním pojištění dětí, důchodců a nezaměstnaných.
Zařízení varují, že nemohou čekat až do pololetí.
Za ekonomickou situací společnosti je podle jejího vedení především úhradová vyhláška
Menší zdravotnická zařízení o peníze přijdou, naopak do velkých jich přiteče více.
Ministerstvo zdravotnictví se s nimi musí do příštího týdne vypořádat.
Ministr Holcát by měl vyhodit návrh i jeho autora, míní Česká lékařská komora.
Důvodem je dopis šéfa ČLK Milana Kubka k úhradové vyhlášce.
