Nemám extrémní názory, nejsou to názory, které sdílí aktivisté, ale sdílí je hodně lidí, které znám, říká Jan Zahradník, poslanec ODS a nový člen uhelné komise, která má naplánovat konec těžby. I odboráři uhlobarona Tykače mají méně radikální názory než on, ministr Brabec chtěl mít tu komisi expertní, ale pod tlakem to uhnulo někam jinam, tvrdí Jan Rovenský z Greenpeace, další člen komise.
Česká vláda po vzoru Německa vytvořila uhelnou komisi, která má řešit útlum těžby uhlí i celkově využívání obnovitelných zdrojů nebo jádra. V té německé zasedl jako zástupce ekologů mimo jiné Martin Kaiser, člen vedení tamní pobočky organizace Greenpeace. Jiné než obnovitelné zdroje už v Evropě nemají místo, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený Kruh a Greenpeace chtějí od nově ustavené uhelné komise v horizontu zhruba jednoho roku jasné doporučení konkrétního data konce uhelných zdrojů v Česku, řekl ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh, který je jejím členem. Komise, která má útlum uhlí v ČR řešit, se poprvé sejde v pondělí. Před okamžitým odstavení všech uhelných elektráren varují zaměstnavatelské svazy. Změna na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná, uvedly Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy.
Členové hnutí Extinction Rebellion v pátek zhruba dvě hodiny blokovali vchod do ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. Aktivisté požadovali, aby stát začal neprodleně snižovat emise z fosilních paliv a v roce 2025 dosáhl uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy je množství vyprodukovaných a zlikvidovaných emisí v rovnováze. Ministerstvo je členem vládou zřízené uhelné komise, která se bude zabývat útlumem těžby uhlí i strukturou výroby energií.
Stále tu běží staré a málo účinné elektrárny a spousta uhlí jen zbytečně proletí komínem. Kdyby byly vypnuty, tak by byl uhlí dostatek, míní programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. Ministerstvo životního prostředí nedávno vydalo souhlasné stanovisko s prodloužením těžby v severočeském lomu Bílina o pět let do roku 2035. Stavět energetickou bezpečnost na uhlí a na tom, že budeme vyvážet elektřinu, není dobrá cesta. Tomu jdou naproti spíše obnovitelné zdroje energie, tvrdí Koželouh.
O budoucnosti uhlí v Evropě se už dávno nerozhoduje z ekonomického hlediska, ale jde převážně o politické rozhodnutí, shodují se analytici. Podle údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) nemá uhelné elektrárny už deset evropských států. Útlum uhlí v Česku v úterý řešila vláda, která k tomu účelu ustaví "uhelnou komisi". Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by mohla první zásadní výstupy až koncem roku 2020.
Takzvaná uhelná komise, jež má mimo jiné dohlížet na náležitosti spojené s útlumem těžby, by podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) mohla mít koncem roku 2020 první zásadní výstupy. Řekl to novinářům před úterním jednáním vlády, která by se komisí měla zabývat. Podle Brabce bude komise poradním orgánem vlády, měla by být složena z odborníků ze všech oblastí. Více informací chce společně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO) sdělit na samostatné tiskové konferenci.
Německo chce do roku 2038 přestat spalovat i těžit uhlí. Postupně tak zavírá své uhelné elektrárny a lomy. Místo nich vznikají jezera či solární panely. Jak to teď vypadá v místech, která byla dříve těžbou vyhlášená? A jaká je situace na severu Čech?
Váží 11 tisíc tun a je vysoký 74 metrů. Těžební most nazývaný F60 ve východoněmeckém Lichterfeldu je pátým a posledním strojem takových rozměrů, které v zemi vyrobila firma VEM TAKRAF Lauchhammer. Zbylé jsou stále v provozu na hnědouhelných lomech v okolí. Dokončen byl v březnu 1991, o rok později byl ale kvůli útlumu těžby po sjednocení východního a západního Německa vyřazen z provozu. Kolos je dnes přístupný návštěvníkům, za necelých 13 eur mohou i s výkladem o historii regionu obdivovat okolní krajinu.
Trumpovi voliči mají své dobré důvody, proč mu dali hlas. Když jim slibuje křišťálově čistý vzduch a vodu, tak už věří Orwellovu Velkému bratrovi v Bílém domě.
Po necelých 48 hodinách skončila symbolická blokáda vjezdu chvaletické elektrárny. Ekologičtí aktivisté kolem 13. hodiny odešli. Od pátku protestovali proti prodloužení jejího provozu. Policie, která byla celou dobu na místě, nemusela zasahovat.
Několik desítek ekologických aktivistů, kteří protestují proti prodloužení provozu chvaletické elektrárny, zablokovalo v pátek odpoledne hlavní vjezd do elektrárny. Další desítky se jich utábořily u vedlejšího vjezdu. Jedni z iniciátorů protestu z občanského hnutí Limity jsme my uvádí, že na místě byly až stovky demonstrantů. V symbolickém protestu budou pokračovat i v sobotu. Protest nijak nenarušuje chod elektrárny, pracovníci mohou přicházet a odcházet. Na místě je zatím asi 120 lidí a policie, která zatím nemusela zasahovat.
Letošní rok bude pro Británii prvním, kdy bude do místní sítě proudit více elektřiny z "čistých" zdrojů než z těch, které generují uhlíkové emise. Minulý týden to oznámil provozovatel britské rozvodné sítě National Grid. S jistotou to předpovídá na základě situace z prvních pěti měsíců roku, v nichž ekologicky šetrná výroba poprvé předčila fosilní paliva jakožto hlavní zdroj elektřiny v Británii.
Nejméně osm německých policistů bylo v sobotu zraněno poté, co odpůrci těžby v porýnském hnědouhelném revíru prorazili policejní kordon a vnikli do dolu. Aktualizovanou bilanci zveřejnila pozdě večer agentura DPA, závažnost zranění policie neuvedla.
Stát chce předejít budoucím výdajům ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Pomoci k tomu má novela horního zákona, kterou v pondělí projedná vláda. Uvedl to vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Kampaň nazvaná "Greenpiss" se snaží na Facebooku zdiskreditovat ekologické aktivisty a koncept obnovitelné energie. Tváří se jako soukromá iniciativa, ale provozují a financují ji lidé s přímými vazbami na agentury, které spravují veřejný obraz firem v majetku českého podnikatele Pavla Tykače. Ten v současnosti masivně investuje do uhelné energetiky a těžby v Česku i zahraničí.
Zní to trochu jako ideál evropských zemí, které se snaží přejít na ekologičtější způsob života. Nejméně dvě třetiny elektřiny produkované v Keni v současnosti vznikají z obnovitelných zdrojů. Jenže keňští aktivisté se nyní obávají, že se jejich země od cesty k zeleným cílům začíná odvracet. Vláda v Nairobi jedná s čínským dodavatelem o vybudování nové - a pro Keňu vůbec první - uhelné elektrárny.
Říká se mu ostrov duchů a nachází se v japonské prefektuře Nagasaki. Hašima sloužila mezi lety 1887–1974 jako základna pro těžbu uhlí z mořského dna. Kus země ve tvaru bitevní lodi pokrývají betonové domy, které se tu stavěly od roku 1916. Během druhé světové války zde fungoval také koncentrační tábor. Původním vlastníkem ostrova byl koncern Mitsubishi, ten doly uzavřel v roce 1974 poté, co se do popředí dostala ropa. Betonové budovy dnes zejí prázdnotou a pomalu se rozpadají. Cesty na ostrov pro veřejnost byly obnoveny teprve 22. dubna 2009. Hašima se objevila i v bondovce Skyfall a od roku 2015 je také na seznamu UNESCO.
Ministerstvo životního prostředí připravilo vyhlášku, která umožní uhelným elektrárnám odečíst si jako nejistotu měření 40 procent z naměřených hodnot rtuti a snáze tak splnit emisní limity. Podle Greenpeace a Hnutí Duha jde o perverzní obchod se zdravím Čechů. Ministerstvo ale nařčení odmítá, nová pravidla podle něj podmínky pro vypouštění rtuti do ovzduší naopak zpřísní.
Pokud Německo přejde jen na plynové elektrárny, tak žádné emise nesníží, ale naopak je jako jedna z mála zemí zvýší. Představa, že všechno nahradíme obnovitelnými zdroji a plynem, je iluze, která popírá fyzikální zákony, tvrdí vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Do pěti let by se měl stát definitivně rozhodnout, jestli bude stavět nové bloky v dukovanské elektrárně. Bude to rozhodnutí extrémně složité, ale zároveň bude extrémně složité do dvaceti let nahradit výpadek 35 terawatthodin elektřiny, upozorňuje Míl.
