Tucet lidí přišel před budovu vlády demonstrovat proti uvažovanému prolomení těžebních limitů. Nebylo jich mnoho, ale pomáhali si 120 decibely reprodukovaného zvuku velkorypadla RK 5000.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se dnes při projednávání státního rozpočtu shodli, že by měl především podporovat hospodářský růst a zaměstnanost. Zaměstnavatelé měli výhrady ohledně snižování výdajů na aplikovaný výzkum, který by podle nich nastartoval růst, odboráři požadovali, aby rozpočet kladl důraz na zaměstnanost. Víc peněz chtějí i pro školství a zdravotnictví. Vláda bude rozpočet schvalovat na svém zasedání 23. září. Výdaje rozpočtu by měly být příští rok 1,249 bilionu korun a příjmy 1,179 bilionu korun.
Zatímco odboráři navrhují opakovaný růst o 1000 korun, zaměstnavatelské svazy připouštějí maximálně 500 korun, a to zatím jen pro příští rok.
Zaměstnavatelé žádají, aby zavedení systému provázela osvěta. Zaměřit by se neměla jen na firmy, ale i na zákazníky. Měli by se dozvědět třeba o loterii s účtenkami.
Vláda má v koaliční smlouvě napsáno, že obnoví vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom dohodne tripartita. Zaměstnavatelé jsou ale proti.
Propuštěno bude asi 350 zaměstnanců. Bez práce může být dalších 150 lidí z dodavatelských firem.
Výše nemocenské v prvních třech dnech se bude odvíjet od dohody na tripartitě, uvedl premiér. Zaměstnavatelé s plánem nesouhlasí.
Návrh senátora Zdeňka Škromacha by vláda neměla podpořit, pokud se změnou nebudou souhlasit i zaměstnavatelé.
Zaměstnavatelé chtějí dosavadní model, odbory pak novou veřejnou pojišťovnu. Podobu úrazového pojištění pro příští roky určí vláda.
Prezident by k této otázce podpořil konání referenda v Ústeckém kraji.
Nejsilnější vládní strana prosadila zvýšení o 700 korun měsíčně na 9200 korun.
Nejsilnější vládní strana prosazuje zvýšení o 700 korun měsíčně na 9200 korun. Na tripartitě se původně dohodla jen na zvýšení o 500 korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje proplácet zaměstnancům při kurzarbeitu ze státních peněz 30 procent průměrného výdělku.
Navýšení minimální mzdy vyplynulo z dohod souvisejících s výběrem českého kandidáta na eurokomisaře.
Požadavek odborářů podpořil také šéf Senátu Milan Štěch. Podle něj je růst mezd nezbytný k přiblížení se životní úrovni západních zemí.
Zástupci velkých zaměstnavatelů také navrhují zrušit neodvolatelnost soudců.
Tripartita se shodla na dalším růstu o 500 korun. Minimální mzda by měla postupně vyrůst na zhruba deset tisíc korun.
Minimální mzda rostla poprvé od roku 2007 loni v srpnu. Odbory chtějí další růst minimálně o 500 korun od ledna 2015.
Premiér chce od OKD džentlemenské jednání, Sobotka hrozí auditem hospodaření.
Podle odborů by vláda měla překročit tříprocentní hranici deficitu veřejných financí.
