Malajsie soudí dvě ženy, které 13. února napadly na letišti v Kuala Lumpuru Kim Čong-nama, staršího bratra severokorejského diktátora Kim Čong-una. Obličej mu potřely smrtelně jedovatou látkou VX. Samy tvrdí, že si myslely, že akorát natáčejí vtipné video. Teď jim však přitížila výpověď specialisty na chemikálie - na jejich oblečení policisté skutečně našli látku VX.
Proti trestu smrti je 38 procent českých občanů. Většina Čechů ale trest smrti stále podporuje, pro popravy je více než polovina lidí. Menší podporu má trest smrti u vysokoškolsky vzdělaných nebo nábožensky orientovaných lidí, větší například mezi příznivci krajních politických stran a starších lidí. Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990 po pádu komunistické totality.
V Německu si migranti čím dál častěji vymýšlí, že ve své vlasti spáchali zločin. Podle agentury DPA se tím snaží využít azylového zákona, podle kterého nemohou německé úřady vyhostit migranta do země, ve které mu hrozí trest smrti. Běženci pak prý často lžou i o tom, že byli členy teroristické organizace Islámský stát nebo že někoho zavraždili.
Poslanci z Evropského parlamentu usilují o to, aby byla úplně zastavena jednání o vstupu Turecka do Evropské unie. Už v listopadu minulého roku vyzval parlament k dočasnému zmražení přístupových jednání. Důvodem má být červencový pokus o vojenský puč v Turecku a nově také referendum, ve kterém si Turci odhlasovali posílení prezidentských pravomocí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navíc nyní zvažuje také hlasování o znovuzavedení trestu smrti. Evropský parlament sice nemá při debatách o vstupu nové země do EU hlavní slovo, i jiní evropští představitelé či instituce ale zaujímají podobný postoj.
Nejvyšší soud v americkém státě Arkansas povolil používání sporné smrtící látky v injekcích používaných k popravám. Vykonána už byla i první poprava z celkem osmi, které jsou naplánovány na příští dny. Popravy osmi odsouzenců schválené arkansaským guvernérem Asou Hutchinsonem měly být postupně provedeny od 17. do 27. dubna. Odsouzení spáchali trestné činy mezi lety 1991 a 2000 a všichni už vyčerpali možné opravné prostředky proti rozsudkům smrti. Popravy byly naplánovány v krátkém rozmezí s ohledem na to, že na konci měsíce vyprší lhůta pro použití arkansaských zásob midazolamu, jedné z látek používaných ve smrtící injekci.
Hodit Turecko přes palubu znamená vykašlat se na zhruba 23 milionů lidí s názorem, který se dost podobá tomu našemu.
Turci si odhlasovali změnu ústavy a posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho příznivci hned po skončení referenda vyšli do ulic, kde skandovali "Bůh je veliký". Hlasování často chápali jako něco, co zvýší nezávislost Turecka na Západu, který mu podle nich nepřeje jeho úspěchy. Erdogan ale nyní mluví o obnovení trestu smrti a ukončení snah o vstup do Evropské unie. V Turecku končí jedna kapitola dějin, která začala schválením první ústavy moderního tureckého státu v roce 1921.
Japonka Kanae Kidžimaová (42), která zavraždila tři milence a vysloužila si přezdívku "černá vdova", neuspěla s posledním odvoláním k Nejvyššímu soudu a čeká ji poprava. Vykonává se oběšením, zpravidla až několik let po rozsudku. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Případ této "černé vdovy" není v Japonsku ojedinělý.
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Soud v Bělorusku v pátek vynesl první letošní rozsudek smrti. Dvaatřicetiletého muže obviněného z dvojnásobné vraždy soud ve městě Homel odsoudil ke smrti zastřelením, informovala rozhlasová stanice Rádio Svoboda. Bělorusko zůstává jedinou evropskou zemí, která trest smrti nezrušila. V referendu, které se konalo v roce 1996, hlasovala většina obyvatel pro zachování trestu smrti. Za posledních 20 let bylo k nejvyššími trestu odsouzeno přes 400 lidí. Prezident Alexandr Lukašenko za celou dobu udělil milost jen jedinému z odsouzenců. Mezinárodní i místní organizace a spolky na ochranu lidských práv popravy v Bělorusku tvrdě kritizují, zatím ale neúspěšně.
Žádný metal nebo snad techno, v Íránu si legálně zahrajete leda klasickou hudbu. Přísné zákazy v oblasti hudby nastolil už konzervativní ajatolláh Chomejní a ani dnes, za prezidenta Rúháního, se situace nezměnila k lepšímu. Dokument Íránský rave vypráví o hudebním undergroundu skrze pohledy dvou talentovaných chlapců, kteří tajně hrají hudební styl rave - a to na odlehlých pouštích nebo ve sklepech. Snímek bude k vidění na festivalu Jeden svět, který začíná v pondělí 6. března.
Po další sérii krvavých útoků v Pákistánu se tamní vláda rozhodla znovu obnovit vojenské soudy. Její záměr již schválil parlament. Cílem je urychlit vynášení trestů nad teroristy a extremisty. Vojenské soudy, které jsou přísnější a rychlejší než civilní, budou pracovat po dobu dvou let. V Pákistánu vojenské soudy před časem fungovaly. V prosinci 2014 bylo schváleno, že se budou následující dva roky zabývat teroristickými činy. Během této doby odsoudily 161 extremistů k trestům smrti.
Desítky tisíc státních zaměstnanců v Turecku přišly o zaměstnání a tisíce dalších zůstávají ve vězení kvůli obvinění z terorismu po loňském nepovedeném pokusu o státní převrat. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil ze zosnování puče islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. V měsících po puči byly v Turecku rozpoutány čistky. O práci přišli armádní představitelé i policisté, ale také mnoho novinářů, akademiků a státních úředníků. "Vláda s námi nejedná jako s rovnoprávnými občany této země," říká Fatma Özerová. "Vypadá to, že chtějí, abychom zmizeli. Cítím se jako pohřbená zaživa."
Šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová o víkendu oficiálně zahájila prezidentskou kampaň. Její šance na vítězství postupně rostou poté, co se do problémů dostali další pravicoví kandidáti. Největší švýcarská banka UBS už ve své analýze tvrdí, že Le Penová má čtyřicetiprocentní šanci stát se prezidentkou. Její program je plný radikálních změn. Francie by podle ní měla opustit euro a změnit EU – anebo z ní vystoupit. Zemi totiž podle ní ohrožují "dva totalitarismy". Jedním z nich je islámský fundamentalismus a tím druhým právě globalizace, kterou EU představuje.
Psal se 3. únor roku 1967, když se ve věznici Pentridge v australském Melbourne schylovalo k popravě jednačtyřicetiletého Ronalda Ryana. Šlo o vůbec poslední vykonaný trest smrti na území Austrálie. V roce 1985 ho pak tamní vláda definitivně zrušila. Kvůli některým brutálním vraždám v následujících letech ale otázka o jeho znovuzavedení opět přišla na přetřes.
Federální soud ve Spojených státech znovu vyslýchá mexického drogového krále Joaquína Guzmána, který se proslavil několika svými útěky z vězení. Kdysi druhý nejhledanější muž na světě je souzen v USA proto, že má podle tamních úřadů podíl na velké části obchodu s narkotiky v zemi. Do Spojených států ho Mexiko vydalo až poté, co bylo ujištěno, že nemůže dostat trest smrti. Ten totiž mexická jurisdikce nepovoluje.
Mladý běloch Dylann Roof, kterého porota soudu v americkém Charlestonu před časem uznala vinným, že v místním kostele zastřelil devět černochů, neplánuje předvolat žádné svědky, ani předložit žádné důkazy, které by mu mohly pomoci přesvědčit soud, že si nezaslouží trest smrti. Podle agentury AP to Roof sdělil soudu. V polovině prosince uznala porota Roofa vinným ze všech 33 bodů obžaloby včetně devítinásobné vraždy, ozbrojeného přepadení a náboženské nenávisti.
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek vyzval ke zmrazení přístupových jednání s Tureckem. Vadí mu postup vlády v Ankaře po potlačeném červencovém pokusu o státní převrat. V právně nezávazném usnesení ale EP zároveň dodal, aby byla ponechána možnost obnovení vstupních rozhovorů, až se v zemi ukončí výjimečný stav. Turecko se nechalo slyšet, že hlasování Evropského parlamentu nepokládá za platné.
Podle německého ministra spravedlnosti Heika Maase budou okamžitě ukončeny rozhovory o přistoupení Turecka k Evropské unii v případě, že bude turecký parlament hlasovat o znovuzavedení trestu smrti. Podle něj takový postoj sdílí spolkový kabinet. Parlamentní hlasování o znovuzavedení hrdelního trestu nedávno avizoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který věří, že zákonodárci zákon schválí. Maas je znepokojen také dalšími zásahy tureckého režimu – například proti státním zaměstnancům a učitelům – a také zatčením šéfredaktora opozičního tureckého listu Cumhuriyet. "Každý, kdo chce v budoucnu patřit k Evropské unii, musí zaručit svobodu tisku," zdůraznil spolkový ministr spravedlnosti.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan avizoval, že parlament bude hlasovat o znovuzavedení trestu smrti. Návrh pošle do parlamentu vláda. Erdogan si prý je jist, že zákonodárci příslušný návrh schválí, informovala agentura AFP. O návratu nejvyššího trestu do tureckého právního řádu se začalo uvažovat po červencovém neúspěšném pokusu o státní převrat.
