


Tisíce domácností si kvůli povolenkám připlatí za teplo. Víme, kde je nejdráž
Za otočení kohoutku na radiátoru si řada domácností od ledna bude muset připlatit. Ceny tepla půjdou nahoru. Některé teplárny už oznámily, že zdražují.



Za otočení kohoutku na radiátoru si řada domácností od ledna bude muset připlatit. Ceny tepla půjdou nahoru. Některé teplárny už oznámily, že zdražují.



Ještě nedávno emisní povolenky určené domácnostem představovaly pro velkou část české populace čistě abstraktní pojem. Ale přitom lidé, kteří vytápějí zemním plynem, mohou vidět reálný dopad přímo ve svých smlouvách s dodavateli již nyní. Tedy to, o kolik zaplatí víc - účet za topení plynem se rodinám zvedne o tisíce korun ročně.



Evropská unie loni schválila směrnici, v níž se píše o konci používání kotlů na fosilní paliva od roku 2040. České ministerstvo průmyslu však tvrdí, že tento termín není závazný. Kritici směrnice nicméně varují, že zákaz topidel na zemní plyn se může stát podobným symbolem odporu proti Evropské unii jako boj proti zákazu spalovacích motorů.



V Česku přibývá lidí v takzvané energetické chudobě, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží na energiích či za ně utratí víc než dvě pětiny svého čistého příjmu. Zatímco v roce 2020 jich bylo asi 770 tisíc, loni už 1,3 milionu.



Kdo by nechtěl ušetřit za topení. V Evropě, stejně jako za oceánem. Tiktokerka z americké Minnesoty přišla s tipem, jak v mrazivých zimních dnech snížit účty za teplo. Okna oblepila smršťovací fólií, kterou následně vyfénovala.



Část obyvatel Rokytnice v Orlických horách na Rychnovsku je od soboty bez tepla a teplé vody. Dodávky zastavila firma Ekoenergy Moravia. Zastavení dodávek tepla se týká tří kotelen, uvedla radnice. Hodlá se obrátit na Evropský regulační úřad.



Otálejí se zapnutím topení, méně i svítí. České domácnosti se s příchodem podzimu snaží šetřit na energiích. Jak dlouho jim ale nadšení vydrží, samy netuší. Počasí jim totiž zatím přeje. Před předčasnou euforií z nižší spotřeby varují i odborníci. První data sice naznačují, že lidé na "úsporný režim" najeli, reálný stav nicméně ukážou až první zimní měsíce.



Kvůli energetické krizi výrazně roste zájem o pevná paliva. To se týká především dřeva, které si lidé mohou v některých případech odnést z lesa zadarmo. Má to však svá pevná pravidla. Rozhoduje to, kde se dřevo nachází, i jeho průměr. Státní podnik Lesy České republiky přitom upozorňuje, že krádeží v českých lesích v současnosti přibývá a hrozí za ně i několik let za mřížemi.



Bývalá britská poslankyně Edwina Currieová navrhla ve vysílání televizní stanice ITV "jednoduché a levné" řešení, jak ušetřit za topení. Britové si podle ní mají za radiátory zastrčit odrazovou fólii, která pomůže šířit teplo po místnostech. Za své rady, kterými podle řady tamních obyvatel současnou situaci jen zlehčuje, si na sociálních sítích vysloužila drsnou kritiku.



Úspory energií v případě krize se dotknou také škol a školek. V zimě by se měly učebny vytápět na 19 stupňů Celsia, stejná teplota má být i v umývárnách. Děti jsou přitom zvyklé na teploty o několik stupňů vyšší. Zatímco podle oslovených ředitelů škol to nebude větší problém, ve školkách s návrhem nesouhlasí. Za pravdu jim dává i ministerstvo školství.



Němci energetickou krizi zvládnou. A ještě budou mít dobrý pocit, že se na tom podíleli všichni. U nás vláda plán, který by do šetření zapojil každého, zatím nenabídla.



Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. Resort o tom informoval ve středu v tiskové zprávě.



Kvůli ruské invazi na Ukrajinu začali Češi ve velkém skupovat zboží, které by je běžně tolik nezajímalo nebo by přišlo na řadu až o pár měsíců později. Jak pro online deník Aktuálně.cz uvedli obchodníci, prodeje vzrostly o desítky procent u kanystrů, vybavení do přírody, ale i kamen na tuhá paliva a generátorů. Lidé rovněž vykoupili jódové tablety a začali se více zajímat o domácí kryty.



Neúprosné zvyšování cen energií dohnalo dvaaosmdesátiletého Grahama Childse k zoufalému řešení. Protože si senior z anglického města Wolverhampton nemůže ve svém domě dovolit topit, jezdí celé dny autobusy a vlaky, aby se zahřál. Přitom 40 let pracoval a s chudobou bojuje až v posledních letech.



Jaký typ vytápění se v českých domácnostech nyní vyplatí nejvíce a jak jej upravit, aby bylo co nejefektivnější? Vyplatí se místo tradičního krbu pořídit fotovoltaickou elektrárnu? A jak při zateplení domu získat pomoc z eurofondů? Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz ohledně energií odpovídal Ondřej Hájek, odborník na energie ze skupiny E.ON.



Než vyjedete na delší cestu, natankujte plnou nádrž. Taková je autoškolská poučka pro jízdu v zimě. Když někde zůstanete stát, nezbylo by než se jen modlit, abyste měli v nádrži dost paliva na to, aby nebylo nutné vypínat motor, který ohřívá kabinu. Jak je to ale u elektromobilů? Jak dlouho vydrží jejich baterie topit?



Téměř tři sta tisíc obyvatel Česka si nemůže dovolit dostatečně vytápět své bydlení. Důvodem jsou především finance. Ukazují to nová data evropského statistického úřadu Eurostat. Z údajů ale také vyplývá, že si Česko v porovnání s ostatními zeměmi EU vede dobře. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda k tomu doplňuje, že takzvanou energetickou chudobou trpí v tuzemsku zejména starší lidé.



Dvě pětiny lidí v zimě naplno topí, i když přes den nejsou doma. Pětina pak radiátory nevypíná, ani když odjíždí na víkend nebo vícedenní dovolenou. Vyplývá to z průzkumu, který ve spolupráci s výzkumnou agenturou NMS Market Research realizovala společnost Provident Financial. Celkem bylo dotazováno přes 600 respondentů z celého Česka.



Hlavní město od října příštího roku zakáže topení uhlím, uhelnými briketami a koksem v kamnech a v kotlích, které spadají do nejnižších dvou emisních tříd z pěti možných. Vyhlášku schválilo pražské zastupitelstvo.



Češi si podle srovnávacího portálu Ušetřeno.cz rádi přitopí. Pokoj mají v noci vytopený na teplotu, kterou mají lidé v jiných evropských zemí nastavenou přes den. Podle průzkumu agentury STEM musí kvůli nákladům na vytápění 22 procent českých domácností omezit jiné výdaje.



České domácí horko bude zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.



Na vytápění a ohřev užitkové vody spotřebujeme v domácnosti největší díl energie. Zajištění tepla se tak podstatným způsobem odráží v nákladech na bydlení. I větší investice do správně zvoleného způsobu vytápění se tedy může poměrně rychle vrátit.



Prodloužení lhůty má pomoci stanovit limit ceny těchto kontrol, které se nyní liší podle regionů. Pohybují se okolo několika tisíců korun.



Nárůst cen se týká odběratelů, kteří jsou zásobováni uhelnými zdroji. Domácnosti v bytě s rozlohou 65 metrů čtverečních s průměrnou spotřebou 25 gigajoulů za rok se měsíční náklady zvýší o zhruba 45 korun.



Poslanci ODS a TOP 09 se domnívali, že novela porušuje ústavní právo na nedotknutelnost obydlí. Zastánci kontrol však nad něj staví právo na ochranu zdraví před rakovinotvornými látkami.



V nové vlně kotlíkových dotací je připraveno celkem 3,4 miliardy korun. Lidé si nově nebudou moct pořídit kotle jen na uhlí, zato mohou žádat elektronicky.