Život zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati (1876 až 1932) chce zachytit nový hraný film. V kinech by se mohl objevit za dva roky. Tvůrci chtějí podpořit hrdost na národní dějiny i podnikatelského ducha. Hlavní roli Tomáše Bati by měl ztvárnit Martin Hofmann, režie se ujme umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka, který natočil například snímky Vlastníci a Zahradníkův rok.
Projekt Kroky pokroku v pražském Národním muzeu od úterý umožní zažít virtuální cestu časem. Jde o výjimečnou součást stálé expozice Dějiny. Díky brýlím pro virtuální realitu se návštěvníci ocitnou v kupé železničního vagonu, kde se postupně setkají se spolucestujícími z různých období - od konce 19. století po současnost, a možná i budoucnost. Informovala o tom mluvčí NM Kristina Kvapilová.
Z řadového ševce se vypracoval na krále obuvnického průmyslu. Zaměnitelné valašské maloměsto povýšil na moderní průmyslovou metropoli. Od okamžiku, kdy Tomáš Baťa položil základy svého podnikatelského impéria, v září uplyne 130 let. Příběh firmy dobře ilustrují architektonické dominanty, které v rodném Zlíně spolu se svým nevlastním bratrem Janem Antonínem zanechali. Vydejme se po jejich stopách.
Anetě Gretzové je teprve šestadvacet let, a kdyby vyslyšela přání svých rodičů, pravděpodobně by dnes studovala vysokou školu. Ji ale v osmnácti letech uhranulo šití, a tak ukončila studium gymnázia a nastoupila jako tovaryška do ševcovské dílny. Dnes je jedinou ženou, která se u nás tomuto povolání věnuje. "Je to těžké řemeslo, člověk v něm musí být dobrý a musí si získat svou klientelu," říká.
Náves, rozlehlé zahrady a zámek na okraji. Takový byl Zlín před příchodem Tomáše Bati, který v malé obci na východě Moravy vybudoval továrnu na boty z plátna. Aby podnik mohl růst, stal se starostou, změnil plán města a jako továrník skoupil uvolněné lány u centra. Z vesnice se stalo prosperující město s obchodním centrem a fabrikami. Tento týden uplyne od založení slavné obuvnické firmy 130 let.
Domy z režných cihel, zahrady a u nich vzrostlé stromy. Čtvrť Letná je dnes jednou z nejkrásnějších částí Zlína a po sto letech se znovu stává ideálem pro mladé rodiny. Tomáš Baťa, který před 90 lety nešťastně zahynul při havárii letadla, ji nechal vystavět pro své zaměstnance. Plánoval, že v budoucnu ustoupí modernější výstavbě, k tomu ale nikdy nedošlo a dnes znovu stoupá na ceně.
Prezident Miloš Zeman oznámil, že o svátku republiky dekoruje Petra Kellnera Řádem bílého lva in memoriam. Postava tragicky zesnulého nejbohatšího Čecha se mění v mýtus. Co jeho příběh odkáže příštím generacím? A jaký byl v různých historických etapách náš vztah k extrémně úspěšným lidem?
Je nezdravé pěstovat si antivzory místo vzorů, antielity místo elit. Skrývá se v tom nepokora suverénů na pětníku, neschopnost přiznat, že nejsem king a vzor potřebuju.
Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil, zahynul totiž 12. července 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu.
Prezident Miloš Zeman letos 28. října vyznamená bývalého vídeňského starostu Helmuta Zilka či aktéra potyčky na koupališti v Dubí Davida Michajlaka. Úterní Lidové noviny uvedly, že Zeman celkem udělí 43 vyznamenání, a překoná tím dosavadní rekord z minulého roku, kdy ocenil 41 osobností.
Obuvnický magnát Tomáš Baťa byl při dostavbě své rodinné vily na špičkového architekta Jana Kotěru velmi přísný. V roce 1909 si od něj ve Zlíně nechal předělat dům, jehož stavbu v půlce zastavil, protože firma nenaplnila jeho představu. S Kotěrou si sedl, diskutoval s ním ale každý prvek. Díky tomu vznikl skvostný interiér s kanceláří, odkud mohl Baťa pozorovat práci v továrně. Podívejte se.
Do první desítky se nedostal žádný zástupce novodobého československého a českého podnikání po konci komunistického režimu v listopadu 1989.
Co je pro tuto republiku v létech 1928 a 1938 nejvíce charakteristické? Na to se vám pokusíme odpovědět v II. díle našeho seriálu ke 100. letům vzniku Československa (28. října 1918). Jistě, i v tomto desetiletí byl nový stát ohrožen. Zvláště po nástupu nacismu v Německu. Zemřel také otec zakladatel mladého státu Tomáš Garrigue Masaryk (14. září 1937). Zemi tvrdě zasáhla celosvětová hospodářská krize. Současně však v Československu vynikl fenomén celosvětového rozsahu: muž jménem Tomáš Baťa. On i jeho bratr Jan Antonín snad nejlépe charakterizují ambice, možnosti i vize mladého Československa. Tento díl jim proto i s "baťovským" ekonomem Dominikem Čiperou právem patří.
Nápad proměnit pracovní obuv v elegantní farmářky, za které by se nestyděl žádný hipster, dostal už v sedmnácti letech. Na založení firmy Vasky si ale musel počkat do svých osmnáctin. Mladý podnikatel Václav Staněk kdysi vynikal na běžecké dráze. Nemoc, kterou mu osud postavil do cesty, ho ale zavála jiným směrem, a tak dnes ve vesnici poblíž Zlína pomalu křísí odkaz Tomáše Bati. „Atletikou bych se stejně v budoucnu neuživil a věřím, že všechno se děje z nějakého důvodu,“ říká.
Na sociálních sítích se řeší volby. Tomáš Klus komentoval svoje poprvé
Projekt Živé kino letos za účasti režisérů uvede několik českých dokumentárních filmů těsně před dokončením. Předpremiérové projekce diváci uvidí přímo v místech, kde snímky vznikaly - ve filmové střižně nebo v režisérově obýváku. Přesná místa promítání však zůstávají do poslední chvíle utajena. Akce se koná od 28. srpna do 3. září a pojedenácté předznamená podzimní Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava.
Jen několik hodin předtím, než se otevřou volební místnosti, navštívil Zlínský kraj prezident Miloš Zeman. Na každém kroku ho doprovázel protokolář a organizátor jeho cest po krajích Vladimír Kruliš. Na tom by nebylo nic zvláštního. Kruliš ovšem kandiduje na Zlínsku na hejtmana za „Zemanovu“ Stranu práv občanů. Hrad odmítá, že by načasování návštěvy jakkoliv souviselo. Na besedě s občany Zlína Zeman tvrdí, že žádnou politickou stranu nepodpořil. Podle jeho podporovatelů, kteří na náměstí Míru dorazili, je nejlepší prezident od dob Tomáše Garrigua Masaryka.
Světově proslulá architektka a designérka Eva Jiřičná ve svých 77 letech příliš neslevuje z pracovního tempa. Zastihli jsme ji v momentě, kdy přiletěla z Londýna, stavila se na přednášce v Pardubicích a večer pokračovala do Zlína na kontrolu stavby vzdělávací komplexu. Navzdory obrovskému renomé svou práci i úspěchy bere s humorem. A tak během přednášky na projekčním plátně střídá fotografie svých slavných staveb se snímky housenek či brouků, jejichž dokonalá struktura je jí inspirací, nebo s lanžhotskými silem. K tomu totiž zlínský tisk přirovnal její Kongresové centrum ve Zlíně. "Škoda, dost jsem se s tou stavbou mořila a Lanžhot je za rohem. Mohla jsem se přijet inspirovat," směje se.
U příležitosti 140. výročí narození Tomáše Bati vydala Česká pošta známku s jeho podobiznou. O vydání známky se slavným podnikatelem se přitom usilovalo již dlouho, realizace se však dočkalo až nyní. Slavnostní křest se odehrál o první dubnové neděli v Baťově vile, nyní již je známka dostupná na pobočkách České pošty za třináct korun.
Soud ve čtvrtek definitivně rozhodl, že John G. Nash a další přímí potomci Jana Antonína Bati nemají nárok na odškodnění za zabavenou vilu a přilehlý pozemek v roce 1947. John Nash, který pracuje pro softwarovou společnost v Bostonu, v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, že rozhodnutí soudu čekal. Na svého předka vzpomíná jako na čestného člověka se silnými morálními hodnotami, který během války podporoval protinacistický boj a českou exilovou vládu v Londýně.
