Vyvěšením tibetských vlajek radnice, krajské úřady či školy v Česku připomínají povstání Tibetu proti čínské okupaci. K akci Vlajka pro Tibet se letos připojí přes 800 radnic a úřadů, více než stovka škol a další instituce i jednotlivci. Spolek Lungta, který akci pořádá, odpoledne vyvěšením vlajek před čínskou ambasádou v Praze vzpomene na 156 Tibeťanů, kteří se na protest proti útlaku upálili.
Městský soud v Praze pravomocně rozhodl o tom, že incident s tibetskou vlajkou během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v hlavním městě před více než třemi lety nebyl trestný čin. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Dva občané Číny tehdy demonstrantce, která protestovala proti politice čínských komunistů a měla v rukou tibetskou vlajku, prapor sebrali a hodili do Vltavy.
Při akci Vlajka pro Tibet vyvěsí přes sedm stovek měst, městských částí a obcí tibetskou vlajku při příležitosti 60. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci. Do akce se v poslední dnech zapojují i některé další úřady nebo desítky škol. Uvedl to spolek Lungta, který v Česku vydává Tibetské listy. V neděli odpoledne se také koná před čínským velvyslanectvím v Praze shromáždění Hlas pro Tibet proti násilné převýchově tibetských dětí čínským režimem.
Dvojici čínských studentů původně soud osvobodil a řekl, že mohlo jít nejvýše o přestupek. Nejvyšší soud ale verdikt zrušil a přikázal případ projednat znovu.
"Podstatné zde je, že obvinění užili proti poškozené násilí, a to v úmyslu zmocnit se vlajky, jež byla ve vztahu k nim zjevně věcí cizí," uvedl v dovolání šéf žalobců.
Policisté, kteří při návštěvě čínského prezidenta žádali sejmutí tibetské a tchajwanské vlaky z oken protější budovy, jednali nezákonně, rozhodl pražský soud.
Čínská fotbalová reprezentace do 20 let hraje v Německu přátelská utkání proti týmům ze čtvrté ligy. V Mohuči se Číňanům nelíbily tibetské vlajky v hledišti.
K Nejvyššímu soudu se dovolává nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, a to kvůli incidentu, který se odehrál loni v březnu při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Dva Číňané tehdy vytrhli demonstrantce tibetskou vlajku z ruky a hodili ji do Vltavy. O loupež ani jiný trestný čin podle pravomocného verdiktu Obvodního soudu pro Prahu 7 a Městského soudu v Praze nešlo. Zeman ale argumentuje tím, že čin měl politickou motivaci.
Po více než půlroce od březnové návštěvy čínského prezidenta v Česku se začal Městský soud v Praze zajímat o její průběh. A zejména o postup policie proti těm, kdo proti této návštěvě protestovali. Řeší totiž dvě žaloby – první kvůli nařízenému odstraňování tibetských vlajek, druhou pak kvůli tomu, že zabránila uspořádat dvě již dříve regulérně oznámená shromáždění, která měla upozornit na porušování lidských práv v Číně. Obě dostal na stůl soudce Ladislav Hejtmánek, ale ani v jednom případě nerozhodl. V prvním oznámil, že ještě potřebuje další důkazy, ve druhém pak ve vyhrazeném čase případ nestihl projednat a odročil jej na počátek příštího roku.
Proti diktátorům celého světa protestovala na Hradě skupina Kaputin. Vyjádřili také svou nespokojenost s tím, že podle nich prezident Miloš Zeman vede Českou republiku na Východ. Zásah policistů byl přiměřený a profesionální. Jako v demokratické zemi.
Dvě žaloby související s návštěvou čínského prezidenta v Praze projedná pražský městský soud. Jde o nevpuštění demonstrantů na Hradčanské náměstí a zásah kvůli vyvěšené tibetské vlajce v budově Diamond Point, naproti hotelu, kde byl ubytován čínský prezident. Vlajky Tibetu a Tchaj-wanu v oknech vyhodnotili policisté jako hrozbu a donutili muže, kteří je vyvěsili, aby je sundali. Zatažené rolety jim ale nevadily. Otazníky provázejí také shromáždění na Hradčanském náměstí, které bylo řádně nahlášené a policie měla právo je zákonně rozpustit do tří dnů od nahlášení. Podle organizátorů bylo porušeno právo na shromažďování.
Pět minut před polednem vyvěsily některé vysoké školy včetně Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně vlajku Tibetu. Reagují tím na prohlášení čtyř ústavních činitelů, které zveřejnil Hrad po schůzce dalajlámy s ministrem kultury Danielem Hermanem. V dokumentu píší, že setkání nemá být vnímáno jako výraz změny oficiální politiky vzhledem k Číně. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka je to projev toho, že Česko řadí ekonomické zájmy nad hrdost a důstojnost.
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl, že Číňan Tung Ťiang-čching musí zaplatit 15 tisíc korun za to, že při návštěvě čínského prezidenta ukradl českému demonstrantovi tibetskou vlajku. Tung u soudu vypověděl, že nechtěl nic ukrást, ale pouze vyjádřit podporu státní návštěvě. Vlajka Tibetu pro něj symbolizuje rozdělení Číny, což se mu v krásné době, kdy se Česko a Čína sbližují, zdálo nevhodné. Verdikt zatím není pravomocný. Obě strany sporu si ponechaly lhůtu pro případné odvolání.
Na pět let bude z Česka vyhoštěn cizinec, který podle pražské policie ukradl vlajku Tibetu při návštěvě čínského prezidenta. Devětatřicetiletý muž s rozhodnutím soudu nesouhlasí a podal proti němu odpor. Vyhoštění z území ČR lze uložit pachateli, který není občanem ČR, pokud to "vyžaduje bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem". Trest se ukládá na dobu od jednoho roku do deseti let, případně na neurčito.
Po excesech během návštěvy Si Ťin-pchinga v Praze má být šéf policie Tomáš Tuhý povýšen na generálporučíka. Chyba.
Policejní prezident Tomáš Tuhý potvrdil informaci Aktuálně.cz a Hospodářských novin, že jeden z policistů, kteří kvůli tibetské vlajce zasahovali během návštěvy čínského prezidenta na FAMU, patřil k Útvaru pro ochranu prezidenta republiky. Podle Tuhého šlo ale během návštěvy o ojedinělý exces. "V době, kdy tady byl čínský prezident, proběhla zde řada incidentů a policie působila zejména preventivně. Oddělovala od sebe různé skupiny a působila na ně tak, aby nedocházelo k eskalaci násilí. A tato role byla evidentní, přiměřená a na sto procent zvládnutá," řekl Tuhý novinářům.
Policie při bezpečnostních opatřeních během březnové návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze chybovala pouze při postupu na pražské FAMU, kde byly vyvěšeny tibetské vlajky. Jiné chyby interní šetření policie neodhalilo. Michaela Hybnerová z policejního odboru, který se kontrolou zabýval, řekla, že policie dostala 27 podnětů, z toho tři vyhodnotila jako stížnost. Zbývajících 24 podali nepřímí účastníci na základě informací médií. Policejní prezident Tomáš Tuhý vyčíslil náklady na bezpečnostní opatření na zhruba 16 milionů korun.
Dvojici kriminalistů v civilu na FAMU kvůli vyvěšeným tibetským vlajkám poslal velitel z policejního útvaru chránícího českého prezidenta. Potvrdily to dva na sobě nezávislé zdroje. Incident při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze vzbudil velké pobouření nejen na akademické půdě. Premiér Bohuslav Sobotka pak v rozhovoru pro Deník řekl, že zabavování tibetských vlajek vnímá jako excesy.
Ministr vnitra Milan Chovanec a policejní prezident Tomáš Tuhý přišli v pondělí na FAMU vysvětlit děkanovi Pavlu Jechovi návštěvu dvou policistů v civilu během pobytu čínského prezidenta v Praze. Tvrdili, že kriminalisté filmovou školu navštívili kvůli rozkazu nadřízeného, který jednal v horlivosti. Za jednání policie se děkanovi omluvili, o trestech odmítli hovořit. Podle Pavla Jecha však policejní kontrola nebyla dostatečná. "Zeptal jsem se jich, zda tam není vyšší zodpovědnost, a řekli mi, že něco takového neexistuje," řekl nespokojený Jech.
Incident se stal při nedávné návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Dva policisté v civilu šli na filmovou vysokou školu zjišťovat, kdo vyvěsil tibetské vlajky. Ministr vnitra pak chtěl po policejním prezidentovi Tomáši Tuhém, aby jasně vysvětlil, proč policisté vůbec na akademickou půdu šli. Chovanec nechal prošetřit i další zákroky policie, závěry zveřejní příští týden. V předstihu ale zdůraznil, že policisté na FAMU podle něj zákon neporušili. Dodal, že jestliže se prokáže pochybení policie, vyvodí z toho osobní odpovědnost. Pokud existoval pokyn, že mají policisté stranit sympatizantům čínské hlavy státu, tak prý odstoupí z funkce.
Policejní návštěvu na FAMU kvůli vyvěšené tibetské vlajce inicioval vysoký důstojník z Útvaru pro ochranu ústavních činitelů. Podle týdeníku Respekt celý incident může stát hlavu šéfa Útvaru pro ochranu ústavních činitelů Jiřího Komorouse. Ten ale všechno popírá s tím, že jde o lež. Informaci později odmítlo i Policejní prezidium.
Policejní prezident Tomáš Tuhý ve čtvrtek poskytl ministrovi vnitra předběžnou zprávu s výsledky šetření, které se týkalo postupu policie na FAMU, kde byla při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze kvůli vyvěšení tibetské vlajky. Výsledky zatím nechce policie zveřejňovat, chce s nimi nejprve seznámit děkana filmové školy Pavla Jecha, který je nyní na zahraniční cestě, sdělila mluvčí policejního prezidia Jana Macalíková. FAMU se během návštěvy čínského prezidenta ve dnech 28. až 30. března připojila k iniciativě veřejného vyvěšení tibetské vlajky coby symbolu vyjadřujícího podporu všem osobám a skupinám, jejichž lidská práva jsou porušována čínským režimem.
Nikdo od policie s námi nemluvil, nikdo ani nepřišel vyšetřovat, jestli tu byli praví policisté, říká o sundavání tibetské vlajky z FAMU její děkan Jech. Podobné kroky by podle něj mohly vést k ohrožení svobody slova. Nechce ale prý vytvářet větší kauzu, tu z celé věci údajně dělají média.
Návštěva na FAMU kvůli tibetské vlajce, buzerace kvůli billboardu s dalajlamou, výslech kvůli transparentu nevítajícímu Zemana. Policie zasahuje.
Snahu o vysvětlení incidentu s vyvěšením tibetské vlajky na FAMU plně podpořilo předsednictvo Studentské komory Rady vysokých škol. Komora také podpořila názor senátu FAMU, který pokládá tuto událost za bezprecedentní narušení práva na svobodu vyjadřování. Předsednictvo Rady vysokých škol tato událost znepokojila a stejně jako FAMU žádá příslušné orgány o řádné prošetření a veřejné vysvětlení celého incidentu. Tibetská vlajka byla na FAMU vyvěšena během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na konci března.
Desítky Číňanů s obrovskými vlajkami, bubínky nebo trubkami vítaly od středy do pátku na různých pražských prostranstvích prezidenta Si Ťin-pchinga. Lidé působili organizovaně, po městě je rozvážely autobusy a na řadě míst se střetli s odpůrci upozorňujícími na porušování lidských práv v Číně. "Ne všichni lidé s tibetskými vlajkami měli úplně buddhistické chování," namítá v rozhovoru pro Aktuálně.cz jeden z účastníků akcí, který si v obavě z reakce svého okolí nepřál být jmenován. Jeho jméno však redakce zná.
