Jeden z nejpalčivějších problémů tzv. brexitu bude možná brzy vyřešen. Podle britských médií chce Londýn nabídnout Evropské unii více peněz na urovnání finančních závazků, než původně tvrdil.
Velká Británie má první konkrétní důkaz, že se Rusko snaží ovlivňovat dění ve Spojeném království. Jde o fotografii z letošního března. Na snímku prochází muslimka kolem obětí po teroristickém útoku v Londýně - a údajně je ignoruje. Fotografie se masově šířila na Twitteru i díky uživateli, který sám sebe označuje za "amerického patriota". Ve skutečnosti šlo o propagandistický účet řízený Kremlem.
Opoziční labouristé i několik konzervativců mezi poslanci britského parlamentu kritizovalo premiérku Theresu Mayovou za to, že chce do zákona o odchodu země z Evropské unie uvést jeho přesné datum. Zatímco vláda se zaštiťovala tím, že stanovení nejen přesného data, ale i hodiny přináší "maximum jistoty", bývalý ministr konzervativních vlád Ken Clarke to označil za obyčejnou hloupost. Další konzervativec Dominic Grieve uvedl, že vyjednávači budou mít svázané ruce. Labouristé oznámili, že proti tomu budou rozhodně hlasovat. Mayová v článku pro list The Telegraph napsala, že země opustí EU 29. března 2019 ve 23:00 GMT. Zdůvodnila to potřebou vyloučit pochybnosti, zda brexit bude, či nikoli.
Konečnou podobu brexitu stanoví Dolní sněmovna britského parlamentu ve zvláštním zákoně, odsouhlasila to tamní vláda. Poslanci tak budou mít možnost pozměnit či odmítnout právní předpisy týkající se jakéhokoli přechodného řešení či dohody s EU o občanských právech.
Podle deníku The Sunday Times se dohodlo 40 poslanců na podepsání dopisu vyjadřujícího nedůvěru premiérce Therese Mayové. To je jen o osm méně, než je potřeba na vyvolání procesu volby nového šéfa konzervativní strany.
Text zveřejněný v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung o jednání britské premiérky Theresy Mayové a šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera vyvolal ostré reakce. Aktéři schůzky informace renomovaného deníku, podle nichž zoufalá premiérka žádala Junckera o pomoc kvůli své zhoršující se pozici na domácí politické scéně, popřeli.
Země Evropské unie nezačnou jednat s Velkou Británií o podobě vztahů po brexitu. Stále čekají na britské ústupky hlavně ohledně toho, kolik Británie doplatí do evropského rozpočtu. Pokud ale dojde k pokroku, rozhovory o "druhé fázi" by mohly začít v prosinci. Jak řekl šéf unijních summitů Donald Tusk, EU se už začíná na tento krok připravovat.
Britská premiérka Theresa Mayová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se v pondělí na pracovní večeři shodli na tom, že je třeba "zvýšit úsilí" při vyjednávání o brexitu.
Britská premiérka Theresa Mayová před chystanou večerní schůzkou v Bruselu telefonicky hovořila s nejvyššími představiteli Německa, Francie a Irska. Oznámil to v Londýně mluvčí britské vlády. V sídle Evropské unie je pro Mayovou připravena večeře, k níž zasedne s šéfem bruselské exekutivy Jeanem-Claudem Junckerem a s Michelem Barnierem, který za EU dojednává brexit. Podle mluvčího britské vlády hovořila Mayová s Macronem i o tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na přehodnocení jaderné smlouvy s Íránem. Telefonát prý potvrdil, že Británie i Francie jsou pevně odhodlány zajistit, že smlouva bude platit a bude naplněna.
Kritika britské premiérky Theresy Mayové z řad jejích spolustraníků narůstá. Někteří konzervativní poslanci volají po její výměně, další chtějí přitvrdit ve vyjednávání o brexitu a do čela vlády dosadit ministra zahraničí Borise Johnsona. Oproti tomu právní a ekonomičtí experti tvrdí, že brexit lze ještě zvrátit a že země může zůstat součástí Evropské unie.
Americký prezident Donald Trump ještě tento týden oznámí své rozhodnutí o mezinárodní jaderné dohodě, kterou světové mocnosti uzavřely s Íránem. V úterý o tom informoval podle agentury Reuters Bílý dům. Trump ujednání tvrdě kritizuje, proto není vyloučeno, že ho vypoví. S americkým prezidentem o Teheránu hovořila britská premiérka Theresa Mayová, která ho ujistila, že Londýn dohodu z roku 2015 podporuje. "Prezident učinil rozhodnutí o všeobecné strategii Íránu," sdělila Trumpova mluvčí Sarah Sandersová. Šéf Bílého domu před týdnem obvinil Írán, že nedodržuje duch jaderné dohody, a prohlásil, že velmi brzy seznámí veřejnost se svým rozhodnutím.
Po dlouhých měsících vyjednávání o klíčových bodech vystoupení Británie z EU nebylo dosaženo žádného výrazného posunu. Evropský parlament ve Štrasburku proto odmítá, aby se nyní začalo jednat o přechodných ustanoveních či budoucích vztazích unie a Spojeného království. Jednání o brexitu také komplikuje nejednotnost lídrů britských konzervativců. Velká Británie má opustit unii v březnu 2018.
Nedaleko londýnského Natural History Museum v centru britského hlavního města najelo v sobotu odpoledne auto na chodník a zranilo jedenáct lidí. Podle policie se jednalo o dopravní nehodu, nikoliv teroristický čin. Na místo incidentu na ulici Exhibition Road se sjel velký počet policistů, dorazily helikoptéra i sanitka. Policie řidiče vozu zatkla.
Theresa Mayová při středečním projevu neměla svůj den. Nejdříve jí známý šprýmař Simon Brodkin, který se předtím zaměřil i na Donalda Trumpa, při řeči podal dokument P45. Ten se předává zaměstnancům, když odchází z práce. Přitom se Mayová přeřekla a místo slova pound (v překladu libra) použila slovo ground (země). Hned poté se zakuckala a musela proslov několikrát přerušit. Do třetice z nápisu za britskou premiérkou upadlo písmeno a pozměnilo tak celý jeho význam. Mayová nakonec řeč ale úspěšně dokončila.
Britská premiérka Theresa Mayová promluvila na závěr výroční konference své Konzervativní strany. Hlavním tématem projevu byl brexit. Mayová posluchače ujistila, že Británie opustí Evropskou unii v březnu 2019. Zároveň dodala, že chce, aby občané EU žijící v Británii i po brexitu v zemi zůstali. Projev Mayové v jednu chvíli narušil komik Simon Brodkin, který premiérce předal formulář o ukončení pracovního poměru. K tomu dodal: "Boris mi řekl, ať vám to předám." Narážel tak na ministra zahraničí Borise Johnsona, o kterém se spekulovalo, že opustí vládu Mayové kvůli různým názorům na průběh jednání o brexitu.
Britská vláda stojí za slovy premiérky Theresy Mayové o budoucích vztazích Spojeného království a Evropské unie, řekl ministr zahraničí Boris Johnoson Premiérka Mayová podle něj zajistí, aby si Británie z jednání s evropskou sedmadvacítkou odnesla "skvělou dohodu o brexitu". V projevu Johnson také nastínil svou představu "globální Británie", která si navzdory svému odchodu z EU zachová vliv ve světě.
Šéf Evropské rady Donald Tusk zatím nevidí dostatečný pokrok při jednáních o brexitu. Uvedl to po úterní schůzce s britskou premiérkou Theresou Mayovou v Londýně. Británie chce posunout jednání od rozpočtových závazků a budoucího postavení občanů EU žijících na ostrovech k diskusi o budoucích obchodních vztazích. Podle EU je ale nejprve třeba výrazně pokročit v jednáních o podobě samotného odchodu Británie z EU v březnu 2019.
Výhrůžky mezi Spojenými státy a KLDR se čím dál více stupňují. Naposledy severokorejský ministr zahraničí prohlásil, že Američané jeho zemi vyhlásili válku. Čína, Rusko i západní země se ihned ozvaly, aby situaci uklidnily. Peking uvedl, že je to jen přilévání oleje do ohně. A podle agentury Reuters Rusové potichu hledají politické řešení celé krize.
Vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií by se mohla konečně posunout, míní unijní vyjednávač o brexitu Michel Barnier. Naděje v něm vzbudil páteční projev britské premiérky Theresy Mayové. V něm například naznačila, že Britové po svém odchodu doplatí dluh zhruba 20 miliard eur. Britští konzervativci, které Mayová vede, jsou ale podle médií čím dál více rozdělení. A někteří kritici premiérce vyčítají, že její sliby pořád nejsou dost konkrétní. Nové kolo jednání o brexitu začíná toto pondělí.
Britská premiérka Theresa Mayová v pátek ve Florencii přednesla napjatě očekávaný projev věnovaný budoucím vztahům Británie a Evropské unie po takzvaném brexitu. Zopakovala, že žádná dohoda je stále lepší než špatná dohoda. Prohlásila také, že Britové se stejně nikdy v Evropské unii necítili jako doma. Unijní vyjednavač Michel Barnier po jejím projevu prohlásil: Potřebujeme do podzimu 2018 dosáhnout dohody o podmínkách spořádaného britského odchodu z EU. Británie se stane 'třetí zemí' (státem mimo unii) 30. března 2019."
