Podle bývalého Trumpova poradce Steva Bannona vládne v americkém Bílém domě zmatek. Ekonomika USA ale roste a podle majitelů velkých firem na tom má zásluhu prezident Donald Trump.
Slovensko přichází ve velkém o své rozsáhlé lesy, které pokrývají 41 procent jeho území. Detailní ortomapy slovenského experta Roberta Barci a jeho firmy Eurosense ukazují masivní úbytek lesních porostů kvůli hromadnému kácení. Podle detailních čísel společnosti Global Forest Watch, publikovaných Denníkem N, přišlo Slovensko v letech 2001–2014 i přes novou výsadbu o 700 km čtverečních lesa. To je dvojnásobek rozlohy Bratislavy a plocha velká zhruba jako Vysoké i Nízké Tatry dohromady.
Zákazem těžby zdravých stromů chtěl stát uvolnit kapacity firem, které by se tak mohly věnovat zpracování poničeného dřeva. Ministerstvo ale nakonec vyhovělo námitkám vlastníků lesů a připomínkám dalších subjektů.
Společnost European Metals Holdings dál stojí o těžbu lithia na Cínovci. O věci chce jednat s novou vládou. Firma hodlá dostát závazkům vyplývajících z memoranda, které podepsal ministr Jiří Havlíček (ČSSD).
Australská firma European Metals má již několik týdnů dalšího menšinového akcionáře. Společnost Arca Capital investora Pavola Krúpy zatím do nákupu akcií vložila nižší desítky milionů korun. Chce ale získat co největší možný podíl.
Krušnohorský Cínovec ukrývá asi čtyři procenta světových zásob lithia, představuje tak největší ložisko svého druhu v Evropě. Těžební náklady na získávání lithia na Cínovci by mohly dosáhnout deseti miliard korun. Kromě českého Cínovce se těžba lithia v Evropě plánuje také v sousedním Německu a Srbsku. Poslanci dnes budou řešit, jestli je v pořádku, aby lithium v Česku těžila australská firma. Projděte si otázky a odpovědi k tématu.
Společnost European Metals Holdings má nejasnou vlastnickou strukturu. Upozornila na to nezisková organizace Good Governance. Vláda se přitom v programovém prohlášení zavázala, že nebude spolupracovat s firmami s nejasnou vlastnickou strukturou.
Lesnické firmy vypověděly Lesům České republiky 76 procent kontraktů na lesnické práce, prodej dřeva a těžbu. Důvodem je krize na trhu se dřevem. Státní podnik nabídl firmám předčasně smlouvy ukončit a chystá se vypsat nové soutěže.
Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček podepsal s těžební firmou memorandum o porozumění, které zahrnuje požadavek na zpracování v ČR.
Brazilská vláda v pondělí zrušila kontroverzní dekret prezidenta Michela Temera, který umožnil těžbu soukromým firmám v rozlehlé přírodní rezervaci v Amazonii. Výnos, jehož platnost po žalobách pozastavil soud, byl terčem kritiky ekologů i domorodých obyvatel dotčené oblasti, informovala agentura Reuters. Temerův srpnový dekret zrušil rezervaci Renca (Reserva Nacional do Cobre e Associados) o rozloze asi 47 000 kilometrů čtverečních, což je oblast větší než například Dánsko. Díky tomu by tam soukromé firmy mohly začít těžit nerostné bohatství, včetně zlata, železa, mědi a manganu. Dosud tak může činit pouze stát, který ale v oblasti prakticky netěží.
Brazilský amazonský prales a jeho obyvatele ohrožují těžaři a nelegální zlatokopové. Stát totiž povolil těžbu v civilizací doposud nedotčené části pralesa. Zákon, který otevřel zhruba 46 tisíc kilometrů čtverečních panenské přírody těžařům, podepsal na konci srpna prezident Michel Temer. Chráněnou oblast, která je známá pod názvem Renca, založila vládní junta v roce 1984, aby uchránila národní bohatství před cizími mocnostmi. Nyní má stejná oblast přilákat zahraniční investory. Žijí v ní ale domorodci, pro které by to mohlo znamenat katastrofu. Podívejte se, jak vypadá život v amazonském pralese.
Nařízení ministerstva zemědělství se vztahuje na těžbu smrků a borovic. Zákaz těžby je navržen do konce roku. Nařízení se nevztahuje například na vánoční stromky.
Reorganizační plán počítá s tím, že doly a provozní majetek budou vloženy do nově založené společnosti OKD Nástupnická, v níž by 100 procent akcií měl získat za 80 milionů korun státní podnik Prisko. S postupným uzavíráním dolů bude klesat i počet zaměstnanců.
Společnost je schopná další existence a disponuje dostatkem hotovosti pro další provoz, uvedl insolvenční správce. Zopakoval, že reorganizace firmy je pro řešení úpadku OKD zjevně výhodnější než konkurz. Zisk v prvním pololetí dosáhl 2,28 miliardy korun, ztráta minulých let ale dosahuje téměř 18 miliard korun.
Švédský nábytkářský kolos začne od roku 2020 odebírat jen dřevo, které se podle něho těží ekologičtějším způsobem. V Česku se zatím takto hospodaří jen na dvou procentech rozlohy lesů. Lesníci ale novou certifikaci odmítají, podle nich je ta stávající pro Česko ideální. Nábytkáři se bojí, že přijdou o zakázky a budou muset propouštět. Obě skupiny podnikatelů se už obrátily i na premiéra.
Odpor proti plánované těžbě štěrkopísku u Uherského Ostrohu roste. Město začalo se sběrem podpisů proti těžbě po přilehlých vesnicích a městech. Jen za týden organizátoři nasbírali necelé 3000 podpisů. Do sporu se vložil i premiér Bohuslav Sobotka, který místní obyvatele v boji podpořil. Podobně se před pár dny vyjádřili i radní Jihomoravského kraje. Báňský úřad rozhodne o povolení těžby v nejbližších týdnech.
Premiér Bohuslav Sobotka vyzval v otevřeném dopise ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby přehodnotil souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí k chystané těžbě štěrkopísku v chráněné oblasti u Uherského Ostrohu. Plánované místo těžby je v blízkosti největší zásobárny pitné vody pro Jihomoravský kraj, Sobotka upozorňuje na její možné znečištění. Podle ministra Richarda Brabce však nic takového nehrozí.
Společnost European Metals, která zakoupila práva na těžbu nejlehčího kovu na světě u obce Cínovec, plánuje její začátek na rok 2019. Zdroj by mohl mít až 1,3 milionu tun lithia, což jsou zhruba 3 % světové zásoby. V tomto případě by se jednalo o největší naleziště tohoto kovu v Evropě. Lithium se používá v bateriích pro elektromobily nebo k ukládání energie v domech.
Francouzská energetická skupina Total, která řídí mezinárodní konsorcium společně s čínskou firmou CNPCI, v pondělí podepíše s Íránem kontrakt v hodnotě 4,8 miliardy dolarů (téměř 110 miliard korun) na vybudování významného plynového těžebního pole. Podle agentury AFP to v neděli oznámilo íránské ministerstvo ropného průmyslu. Smlouva bude podle mluvčího ministerstva podepsána za přítomnosti íránského ministra, ředitelů společností Total a CNCPI a íránské společnosti Petropars. Předběžnou smlouvu účastnické strany podepsaly loni v listopadu, upřesnila AFP. Definitivní kontrakt měl být původně stvrzen už počátkem letošního roku.
Těžařská společnost MND miliardáře Karla Komárka zvýšila díky novému ložisku své zásoby ropy o čtvrtinu. Zjistila, že ropu lze najít i tam, kde ji to dříve nenapadlo.
