Českému exportu v minulosti nesvědčila poloha ve vnitrozemí. Středověká těžba a export stříbra ale stačily na pozvednutí obchodu, rozvoj Prahy a hornických měst i na velmocenskou politiku. Ekonomická izolace byla prolomena až s rozvojem moderní dopravy, železnice a silniční sítě, kdy v Československu rostl význam strojírenství. Země proslula i exportem zbraní.
Evropská komise dala částečně za pravdu Česku ve sporu s Polskem o prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Exekutiva Evropské unie dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy. Kvůli sporu, jenž se nepodařilo vyřešit dohodou, má ČR možnost obrátit se na Soudní dvůr EU.
Ve středu skončilo neúspěchem česko-polské jednání o podmínkách pro pokračování těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Ten leží nedaleko od českých a také německých hranic. Místní lidé, Liberecký kraj i český rezort životního prostředí namítají, že těžba má negativní dopady i mimo Polsko, což provozovatel státního dolu odmítá. Spor může skončit u Evropského soudního dvora.
Původně měla těžba v polském obřím hnědouhelném dole Turów skončit letos v dubnu. Varšava chce ale uhlí v lokalitě na česko-německo-polském pomezí těžit ještě aspoň šest let. Nedaleká pětadvacetitisícová Žitava se v pondělí vůči takovému záměru vymezila, a saské město by se tak mohlo stát novým spojencem české vlády a Libereckého kraje. Spor totiž nejspíš směřuje k evropskému soudnímu dvoru.
Evropu čeká v nejbližších letech zelená revoluce. Významně se budou snižovat limity pro emise skleníkových plynů, které kontinent vypouští do ovzduší - do roku 2050 mají fakticky klesnout na nulu. Náročná desetiletí mají před sebou hlavně regiony závislé na těžbě a spalování uhlí, v Česku jsou to Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. EU jim s transformací pomůže 45 miliardami korun.
Policie znovu obvinila ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka kvůli těžbě kamene v Lánské oboře, napsal Deník N. Balák je nyní stíhán pro porušení povinnosti při správě cizího majetku. Policie ho původně kvůli těžbě kamene obvinila ze zpronevěry, koncem srpna ale státní zástupce trestní stíhání zrušil a věc vrátil policii kvůli změně právní kvalifikace.
Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který skončil 27. října roku 1975, hledá dodnes jen těžko srovnání. Pozdně gotický chrám se díky němu vyhnul osudu ostatních budov v severočeském městě, které byly kvůli zásobám hnědého uhlí určeny k demolici. Náročná akce vyžadovala nejen pečlivou přípravu a plánování, ale i mnoho peněz.
Česko-švédská dokumentaristka Greta Stocklassová uvedla do českých kin dokument Kiruna - Překrásný nový svět. Podobně jako severočeský Most muselo i polární město Kiruna ve Švédsku ustoupit těžbě. "Nová Kiruna opět leží ve směru těžby železné rudy. Místo toho, aby ji posunuli do přírody, umístili ji do někdejší těžební oblasti, vedle skládky a hřbitova," říká filmařka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Rieli Franciscato byl jedním z předních odborníků na izolované kmeny v amazonském pralese. Prosazoval pokojné soužití s nimi a kritizoval těžaře, kvůli kterým tyto kmeny v Brazílii přicházejí o přirozené prostředí. Tuto středu šestapadesátiletý muž v Amazonii zemřel. Nestřetl se však s těžaři, ale s domorodci, kteří po něm vypálili šíp a zasáhli ho.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z Indie a Polska vyvinuli novou metodu pro identifikaci různých druhů dřev a pro vytvoření databáze zejména tropických druhů dřev. Díky tomu je nyní možné lépe vystopovat jeho původ, což umožní účinněji potlačovat nelegální obchod s exotickými a vzácnými druhy dřeva. Ty se používají hlavně pro výrobu luxusního nábytku.
Někdejší západoafrická kolonie Francie vlastní rozsáhlé zásoby zlata, přesto patří mezi nejchudší země na světě. Přes 40 procent z 20 milionů obyvatel žije pod hranicí chudoby. Region navíc ohrožují islamisté, kteří útočí na horníky a drahý kov pašují. V prvním textu ze série článků nazvané Rozvrácené státy představujeme Burkina Faso.
Ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová se v sobotu účastnila pochodu tisíců lidí na východě Moravy, kteří se obávají o pitnou vodu kvůli možné těžbě štěrkopísku. Někteří účastníci měli při pochodu v rukou transparenty proti jednomu z členů vlády, ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO). Myslí si, že dělá málo pro to, aby zabránil těžbě. Brabec kritiku odmítá.
Těžební společnost OKD požádala stát, aby jí proplatil 1,2 miliardy korun, které vynaložila na útlum. Radiožurnálu to řekla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková. Firma podle ní v žádném případě nechce propouštět ani snižovat platy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že zatím k žádosti nemá potřebné informace.
Výčitky odpůrců těžby štěrkopísku na východě Moravy vůči ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) neutichají. Kritici tvrdí, že dělá proti těžbě málo. Ministr se brání, že nemůže zasahovat do rozhodnutí úředníků. "Kdybych mohl rozhodnout takzvaně politicky, tak dám přednost vodě," sdělil Aktuálně.cz. A zdůraznil, že nic není rozhodnuto. Lidé se i proto chystají na protestní pochod.
