Lidská činnost zanechává tak výrazné stopy na zemském povrchu, že se dá hovořit o vstupu do nové geologické éry nazvané antropocén. Ta nahradí nejmladší dobu meziledovou, která začala teprve před zhruba 12 tisíci lety. Nejnovější studie to dokazuje konkrétními příklady, které budou viditelné ještě za další miliony let.
Premiér po jednání Ústředního výkonného výboru ČSSD řekl, že společnost OKD manažersky selhala. Nehodlá proto vyplácet společnosti požadované čtyři miliardy korun, aby pokračovala v těžbě. Sobotka plánuje dát dohromady dost peněz, které by sloužily pro rekvalifikaci propuštěných horníků. Týká se to více jak deseti tisíc lidí.
Podle ministra průmyslu Jana Mládka hrozí v OKD propouštění a v krajním případě také vyhlášení konkurzu. Situací se bude v pondělí zabývat vláda i tripartita. Prioritou kabinetu je podle Mládka chránit horníky, nikoliv pomáhat soukromé společnosti. K návrhu ohledně osudu Dolu Paskov ministr řekl, že doufá, že ho firma NWR změní během jednání, která budou pokračovat v lednu.
Původní plán počítal s uzavřením dolu až na konci roku 2017. Současná dohoda ale zřejmě přestane platit na konci letošního roku kvůli klesajícím cenám uhlí. O situaci v OKD bude ve čtvrtek jednat ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) se zástupci odborů.
Těžba by měla skončit na jaře příštího roku. Podle Severní energetické zachování limitů těžby hnědého uhlí na Mostecku neumožňuje další rozvoj těžby. V dole pracuje víc než 300 lidí. Kolik jich Severní energetická případně propustí, zatím jasné není.
V úterý v 8 hodin 58 minut to bylo na den přesně čtyřicet let, co skončil unikátní přesun Děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie na Mostecku. Skoro půl tisíciletí starý kostel musel za pomoci speciálních kolejí a hydrauliky urazit trasu 841 metrů, jinak by padl za oběť těžbě uhlí - tak jako celá historická část královského města Most. Přesun, který skončil 27. října 1975, církevní kulturní památka zvládla a nyní stojí na kraji nového Mostu.
Přerovská společnost Sezako investovala 30 milionů korun do těžby štěrku ve Vietnamu. Místní společník ale začal české kolegy vydírat, snaží se je z firmy vyštípat a levně přijít k jejich podílu. Vietnamské úřady navíc firmě sebraly povolení k těžbě. Ochránit investici české firmy zatím nedokázaly tuzemské úřady ani politické špičky. Kauzu řeší během své nynější návštěvy jihovýchodní Asie i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Limity na těžbu hnědého uhlí na lomu Bílina v Ústeckém kraji budou prolomeny. Jednohlasně se na tom shodla vláda na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem. Hranice bude 500 metrů od domů. U lomu ČSA zůstávají limity v platnosti, vláda v tomto případě odložila jednání až na rok 2020. Lom Bílina provozují Severočeské doly z polostátní společnosti ČEZ. Za limity jsou odhadované zásoby asi 100 milionů tun uhlí.
Skupiny EPH a PPF mají zájem o uhelné doly a elektrárny společnosti Vattenfall. Kvůli tendru založí společný podnik, v němž budou držet stejný podíl. Vattenfall loni v říjnu oznámil záměr prodat východoněmecké lignitové doly a elektrárny, které toto uhlí spalují. O koupi dnes projevil oficiální zájem také elektrárenský koncern ČEZ.
Nejméně tři lidé zemřeli při pondělním zásahu policie na demonstraci proti novému těžebnímu projektu v Peru. Násilnosti vyvolané záměrem čínské důlní společnosti otevřít v zemědělské oblasti na jihu země nový měděný důl stály zranění dalších nejméně 17 lidí. Policisté začali střílet do lidí, kteří pronikli do dolu Las Bambas poblíž hlavního města regionu Cuzka. Podle zdravotníků zemřeli dva postřelení cestou do nemocnice a jeden v péči lékařů. Prezident Ollanta Humala, který stavbu podporuje a označil ji za největší důlní projekt v Peru, vyzval protestující ke klidu. Peru je třetím největším producentem mědi na světě, avšak těžební firmy často narážejí na odpor místních rolníků.
Více než dvacet nových hor z hlušiny uranových dolů vyrostlo v minulém století u Příbrami. Některé už zmizely, máme zbylé chránit? Zájemci o jejich vytěžení jsou.
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní novelu horního zákona, která upravuje výši výnosu poplatků z povrchové těžby hnědého uhlí od těžebních společnosti. Ministr Jan Mládek (ČSSD) sliboval poslancům, že díky tomu získají peníze navíc jak státní pokladna, tak rozpočty obcí. Předlohu kritizovali poslanci opozice, kteří se obávají, že těžební firmy už nebudou chtít sponzorovat obce tak jako dosud, protože budou platit vyšší poplatky přímo do státního rozpočtu.
Soud dnes nepravomocně zamítl žalobu Otakara Černého, který tvrdil, že OKD jeho nápad používala při těžbě a tím se neoprávněně obohacovala. Černý chtěl původně miliardu, pak ale návrh zvýšil. Peníze vyžadoval za období let 2009 až 2013, firma se ovšem bránila tím, že podobný technický zlepšovák nepoužívá od roku 2007.
Soud v Česku poprvé potrestal členy vedení firmy za to, že nechali navzdory úřednímu zákazu pokácet stromy v soukromém lese. Česká inspekce životního prostředí navíc firmě Wood-Steel za nepovolené kácení stromů vyměřila pokutu 400 000 korun. Počet případů nelegální těžby se zvyšuje.
Ministr průmyslu chce odložit finální rozhodnutí o možném prolomení limitů. Svůj plán dnes vysvětloval nespokojeným občanům Litvínova a Horního Jiřetína.
Loni opět stoupla především nahodilá těžba, která zahrnuje odstraňování polomů či likvidaci stromů napadených škůdci.
Těžební společnost OKD se podle Otakara Černého obohacuje na jeho nápadu.
Těžba v sokolovské hnědouhelné pánvi pomalu končí. Města a obce kolem lomů z ní budou dočasně dál finančně profitovat.
Česká inspekce životního prostředí loni provedla 97 kontrol zaměřených na nelegální těžbu, prohřešky zjistila v bezmála polovině z nich.
Odtěženo bylo na šesti hektarech 1500 kubíků dřeva. Policie však nezjistila, kdo to udělal, a případ odložila.
