


Texaský "balíčkový vrah" je mrtev. Mladík se při honičce s policií odpálil v autě
Muž nastražil výbušniny do několika zásilek v americkém státě Texas.



Muž nastražil výbušniny do několika zásilek v americkém státě Texas.



Jde už o pátý incident tohoto druhu, který v posledních dnech sužuje Texas. Tentokrát nebyl nikdo zraněn.



Při explozi výbušniny nastražené v doručeném balíčku v pondělí zemřel v texaské metropoli Austinu 17letý chlapec. Policie eviduje tři různé případy.



Vrahův otec žádal pro syna milost u guvernéra. Politik mu těsně před popravou vyhověl.



Americký prezident Donald Trump a skupina vlivných republikánů tlačí v americkém Kongresu na ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse, aby jeho úřad začal vyšetřovat Hillary Clintonovou. Podle prezidenta a zákonodárců měla bývalá Trumpova prezidentská protikandidátka jako americká ministryně zahraničí podezřelé obchodní kontakty s Rusy. Ve hře je v této věci i zvláštní vládní vyšetřovatel. Podobně jako v případě současné Trumpovy tzv. ruské kauzy, mapující podezřelé kontakty jeho týmu během loňské prezidentské kampaně v USA.



Američan, který v neděli v kostele v Texasu zastřelil 26 lidí, se vůbec neměl dostat ke střelným zbraním. Seděl ve vězení, měl trestní záznamy, léčil se na psychiatrii. Žádná z těchto informací se ale nedostala do databáze Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), kde musí američtí prodejci prověřovat identitu zájemců o zbraň. Texaský případ přitom není v USA vůbec ojedinělý a s velkou pravděpodobností ani poslední. Pravidelně se totiž stává, že za masakrem stojí střelec, který byl duševně nemocný nebo měl potíže ze zákonem. I přesto si ale "legálně" koupil zbraň.



Střelec vraždil v texaském kostele mlčky, jednoho člověka po druhém. Na hlavě měl masku kostlivce. Zastavil ho až muž, který bydlí poblíž a slyšel výstřely.



V neděli zemřelo při střeleckém útoku u kostela v Texasu více než dvacet lidí. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v případě útočníka jde nejspíš o problém duševního zdraví, a to nejvyššího stupně.



Muž, který v neděli pálil do lidí v texaském kostele, spáchal poté sebevraždu. Dlouho přitom nebylo jasné, jestli střelce nezabil ozbrojený muž, který žil nedaleko kostela.



Nejméně 26 mrtvých si vyžádala střelba v texaském kostele v městečku Sutherland Springs. Dalších 24 lidí je zraněných, sdělila policie. Ozbrojený muž vnikl okolo 11:30 místního času (18:30 SELČ) do budovy baptistického kostela a začal střílet. Uvedla to agentura Reuters. Pachatele policie nalezla mrtvého se střelným zraněním poté, co naboural. Jeho identitu ani motiv zatím policie nezná, podle zpráv médií se však jednalo o šestadvacetiletého Devina Kelleyho, bývalého příslušníka letectva bez vazeb na teroristické organizace. Mezi oběťmi je i čtrnáctiletá dcera místního pastora.



Ministr zahraničí USA Rex Tillerson vyvrací zprávy, že mezi ním a prezidentem Donaldem Trumpem to neklape. Podle americké televize NBC měl ministr Trumpa dokonce nazvat "zabedněncem" a uvažuje o rezignaci. Je to jen "fake news", tvrdí prezident. Jeho a Tillersonovy názory se ale čím dál zásadněji rozcházejí jak osobně, tak v otázkách zahraniční politiky. Podle amerických médií je proto jen otázkou času, kdy přijde tzv. rexit, čili Tillersonův odchod z administrativy prezidenta Trumpa.



Metodu "osévání mraků" s cílem vyvolat déšť zkoušely Spojené státy po druhé světové válce. V čase nárůstu globálních teplot a dlouhodobého sucha se k ní vracejí soukromé firmy. V Kalifornii je používána dlouhodobě. Země s rozsáhlými pouštními oblastmi, jako jsou Spojené arabské emiráty, investují do výzkumu uměle vyvolaných srážek miliony dolarů.



Odvolací soud USA odblokoval část zákona státu Texas, který umožňuje trestat takzvaná azylová města za vstřícnost vůči přistěhovalcům bez dokladů. Platnost velké části tohoto právního předpisu nadále zůstává pozastavena, proto kritici zákona neočekávají žádné radikální změny stávajícího stavu. Právní předpis, který republikánský guvernér Texasu Greg Abbott podepsal v květnu, měl vstoupit v platnost od září, federální soud ho ale na konci srpna zablokoval. Součástí právního předpisu je ustanovení, které hrozilo úředníkům, policii a šerifům propuštěním či až ročním vězením a městům pokutou ve výši až 25 500 dolarů (560 000 korun), pokud nezvýší úsilí v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví.



Američané si v pondělí připomínají šestnácté výročí největšího teroristického útoku na Spojené státy. A dostali k tomu velmi dramatickou kulisu. Na jihu země čelí Florida a její obyvatelé výjimečně ničivému hurikánu Irma. Celá americká společnost je navíc ostře rozdělená mezi demokratické voliče a příznivce prezidenta Donalda Trumpa. Konec "války s terorem" je přitom i po 16 letech od útoků na New York a Washington v nedohlednu.



Po ničivém hurikánu Harvey se na USA valí ještě silnější bouře Irma. Prověří nejen odolnost obyčejných Američanů, ale taky prezidenta Donalda Trumpa. Obyvatelé USA čekají v těchto situacích od šéfa Bílého domu rozhodnost, vůdčí kvality a schopnost sjednotit národ v čase krize. Po nedávných rasistických bouřích v Charlottesville Trump v této zkoušce neuspěl. Jeho reakce na nedávný hurikán Harvey zatím byla podle amerických médií o něco lepší. Extrémně silná bouře Irma, která má na americký stát Florida udeřit o víkendu, ale Trumpa znovu prověří.



Globální oteplování podle odborníků klimatické změny s výskytem tropických bouří a hurikánů nesouvisí. Co však ovlivňuje, je jejich síla. Že se tak krátce po ničivém hurikánu Harvey objevila v západním Atlantiku ještě silnější bouře Irma, vědce překvapilo. Tvrdí ale, že se to může stávat častěji. Silné bouře i ničivé hurikány totiž získávají svoji energii z tepla sálajícího z oceánu. A ten se vlivem klimatických změn pořád otepluje.



Hurikán Irma, který zesílil na pátý, nejvyšší stupeň hurikánové škály, napáchal velké škody na několika karibských ostrovech, mimo jiné na Sv. Martinu, Sv. Bartoloměji a Barbudě. Irma, jež je nejsilnějším bouřkovým systémem v oblasti Karibiku za dlouhá desetiletí, se ve středu večer místního času (v noci na čtvrtek) přežene přes Portoriko. Americký prezident Donald Trump již na tomto nezačleněném území USA a také na Floridě a Amerických Panenských ostrovech vyhlásil stav ohrožení, stejný krok učinily i Bahamy. Živel doprovází vítr, který v nárazech dosahuje rychlosti 295 kilometrů v hodině. Bahamská vláda nařídila povinnou evakuaci ostrovů v jižní části státu, která je největší v historii.



Podle obyvatele Houstonu Blaka Forda si lokální meteorolog Jeff Lindner zaslouží za svou obětavou a pečlivou práci pořádnou dovolenou. Rozhodl se proto uspořádat crowdfundingovou sbírku. Místo plánovaných čtyř tisíc dolarů se během tří dní vybralo pětkrát více. Ke smůle dárců však Lindner nesmí přijmout dar dražší než sto dolarů. Sbírka proto bude věnována charitám, útulkům a lidem postiženým záplavami.



Americký prezident Donald Trump zvažuje podle serveru Politico, že ukončí program tzv. "snílků" ("dreamers"). Tedy mladých přistěhovalců, kteří přišli do USA "ilegálně" s rodiči jako malé děti. V rámci tohoto programu (DACA), který v roce 2012 vyhlásil Trumpův předchůdce Barack Obama, pracuje nebo studuje v USA legálně víc než 800 tisíc lidí. Kdyby program skončil, hrozila by jim deportace. Už v loňské prezidentské kampani přitom Donald Trump slíbil, že tento program okamžitě zruší. Po příchodu do Bílého domu ale zatím s rozhodnutím váhá.



Bílý dům ještě v pátek požádá o částku 5,9 miliardy dolarů (130 miliard korun) na pomoc oblastem postiženým hurikánem Harvey. Jde přitom jen o zlomek toho, co požaduje texaský guvernér Greg Abbott. Ten zároveň v pátek řekl, že Texas se bude z následků bouře vzpamatovávat několik let. Ničivé záplavy způsobily smrt více než tří desítek lidí a poškodily či zničily okolo 100 000 domů. Experti odhadují, že celkové náklady na obnovu zasažených území přesáhnou 120 miliard dolarů.