Polská vláda hodlá po parlamentních volbách v Česku obnovit úsilí o vyřešení takzvaného územního dluhu České republiky. Chce tak získat zpět území o rozloze 368 hektarů, které Česku připadlo při úpravě hranice v roce 1958, informoval polský server Fakt.
Fotograf Jiří Žižka dlouhodobě dokumentuje krajinu a život lidí na Ostravsku a v Těšínském Slezsku. Jeho cílem je zachytit emoce míst poznamenaných těžbou, zaznamenat, jak se na nich žije, a proniknout do vnitřního světa tamních lidí. Nyní své snímky vystavuje v Galerii Opera v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě. K vidění tam jsou do 28. června.
Těšínsko je opravdu region na okraji zájmu, šťastný havíř z normalizační znělky Televizních novin je jen zlomek reality, říká spisovatelka Karin Lednická, autorka oceňovaného románu Šikmý kostel. Začíná velkým důlním neštěstím v roce 1894, dějová linka stojí na historických faktech. Mluvila jsem s hodně lidmi, méně než 100 jich nebylo, s některými to byly i stovky hodin, líčí vznik románu.
Těšínsko je opravdu region na okraji zájmu, šťastný havíř z normalizační znělky Televizních novin je jen zlomek reality, říká spisovatelka Karin Lednická, autorka oceňovaného románu Šikmý kostel. Příběh začíná velkým důlním neštěstím v roce 1894, dějová linka stojí na historických faktech. Mluvila jsem s hodně lidmi, méně než sto jich nebylo, s některými to byly i stovky hodin, líčí vznik románu.
Při pohledu na krajinu s jezery a šikmým kostelem se dnes těžko věří, že v ní před sto lety stály secesní domy a hornické kolonie staré Karviné. Dříve zemědělská oblast se po objevení uhlí proměnila v průmyslovou metropoli s prací pro tisíce lidí. Období prosperity mapuje i trilogie Šikmý kostel, v níž spisovatelka Karin Lednická naznačuje, že v životě nic není dané.
Před 75 lety za druhé světové války se československým vojákům podařilo ubránit africký Tobruk. V německo-italském obklíčení vydrželi (spolu s Brity, Australany a Poláky) až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nacistů. "Dokázali to jenom proto, že měli skvělý příklad ve svých otcích – legionářích, skautech nebo sokolech," říká režisér Václav Marhoul. Svůj velkofilm Tobruk o československých vojácích v Africe z roku 2008 konzultoval Marhoul s pětatřiceti tehdejšími "pouštními krysami". Tak jim nacisté nadávali. Posměšný název ale později Čechoslováci s hrdostí převzali.
Na Těšínsku stále více Poláků zapisuje své děti do českých škol a školek. V českých školách je prý vyšší úroveň výuky, osnovy se plní, fungují družiny, mimoškolní aktivity, zapojování rodičů a je větší disciplína. Vyučuje se sice v polštině, ale podle českých osnov. Původně školy vznikly pro polskou menšinu žijící na Těšínsku. V současnosti zde žije okolo 30 tisíc Poláků.
Záhy po svém vzniku se Československá republika dostala se sousedním Polskem do územního sporu o Těšínsko. Poláci se nehodlali smířit s novými hranicemi a na československém území vyhlásili vlastní volby. Československo, kterému hranice potvrdily státy Dohody, zareagovalo vojenským zásahem. Od jeho vypuknutí uplynulo 97 let.
Chrastava u Liberce je proti tomu, aby část jejího katastru připadla Polsku v rámci vypořádání více než 50 let starého územního dluhu. Konkrétně by šlo o les o rozloze 52 hektarů. Návrh ministerstva vnitra v pondělí kategoricky odmítli všichni chrastavští zastupitelé.
Hlučín je město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Český Těšín je třetím nejvýchodnějším městem České republiky.
Území se bude měnit na desítkách míst
