Via Cupa leží v centru Říma. Najdete tu stany, chemické toalety a tisíce lidí, kteří na matracích přespávají přímo na ulici. Z neutěšené situace jsou zoufalí dobrovolníci, kteří migrantům pomáhají, i místní obyvatelé. Radnice italské metropole zatím místo pro nový kemp hledá marně.
"Můj kamarád se zeptal na Francii a oni se začali smát. Ale opravdu vážně smát, až z toho měli slzy v očích. Řekli: O Francii strach neměj," vzpomíná Harry Sarfo na loňské setkání s jedním z džihádistů, kteří se v Sýrii starali o nováčky v řadách Islámského státu. Mladík z Brém, který si nyní kvůli terorismu odpykává v německém vězení tříletý trest, popsal zákulisí teroristické organizace.
Ve Francii vznikne Národní garda, bezpečnostní jednotka vytvořená z již existujících vojenských záloh. Bude pomáhat potírat terorismus. Oznámil to prezident Francois Hollande. Vznik gardy země zvažovala již od loňských útoků v Paříži.
Národní shromáždění se shodlo na prodloužení výjimečného stavu. Země je ale hluboce rozdělená. Prezidenta Hollanda už nekritizuje jen krajně pravicová Národní fronta. Republikáni požadují tvrdší postup v boji proti terorismu.
Speciální parlamentní komise tento týden zveřejnila výsledky svého vyšetřování v souvislosti s teroristickými útoky ve Francii. Kromě autentického svědectví zasahujícího policisty v koncertní síni Bataclan 13. listopadu loňského roku obsahuje i nové informace o tom, kdo stojí za plánováním teroristických útoků v Paříži. Mozkem celé operace nebyl Abdelhamid Abaaoud, jak se původně myslelo. Atentáty byly naplánovány v zahraničí a jejich vůdčí postava vyšetřovatelům stále uniká.
Bilal C. pro Abdelhamida Abaaouda údajně sledoval průchodnost takzvané balkánské migrační trasy. Pohyboval se prý v Turecku, Řecku, Srbsku, Maďarsku, Rakousku a Německu. Při útocích v Paříži loni 13. listopadu zemřelo 130 lidí. Bilal C. se měl kromě sledování balkánské stezky podílet také na loňském zmařeném teroristickém útoku v rychlovlaku Thalys z Amsterodamu do Paříže.
Belgický soud ve čtvrtek rozhodl, že vyhoví žádosti evropského zatykače a vydá k trestnímu stíhání do Francie dva muže, kteří údajně pomáhali jednomu z pachatelů loňských teroristických útoků v Paříži Salahu Abdeslamovi. Sedmadvacetiletý Mohamed Amri údajně odvezl Abdeslama z Paříže do Bruselu bezprostředně po útocích a jednatřicetiletý Ali Oulkadi ho ve svém voze vezl 14. listopadu, kdy už bylo po Abdeslamovi vyhlášeno pátrání. Jediného přeživšího z atentátníků, Abdeslama, už Belgie do Francie vydala dříve, před týdnem schválila také vydání dalšího islamisty podezřelého z terorismu Mohameda Abriniho.
Od listopadových útoků žije Francie ve výjimečném stavu, který výrazně posiluje pravomoci policie. Ta už v jeho rámci provedla přes 3000 razií po celé zemi a nařídila domácí vězení více než 400 lidem. Vojáci dbají na bezpečnost u hojně navštěvovaných míst a památek, jako jsou Eiffelova věž či chrám Sacré-Coeur na Montmartru. Obavy z dalších útoků oživil džihádista Larossi Abballa, který přímo před jeho domem ubodal policejního důstojníka a později i jeho přítelkyni.
Už večer ve Francii odstartuje fotbalové mistrovství Evropy. Na něj se sjede několik milionů diváků a fanoušků, kteří zavítají do deseti francouzských měst, kde budou fotbalisté hrát. Ostře sledované Euro 2016 se ale odehraje v době, kdy politici veřejně varují před dalšími teroristickými útoky. Mistrovství vedle toho ale mohou narušit i stávky, manifestace nebo fotbaloví chuligáni, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Carole Gomezová, analytička z Francouzského institutu pro mezinárodní a strategická studia. Vláda ujišťuje, že pro minimalizaci dopadu stávek na fanoušky udělá, co je v jejích silách.
Fotbalové mistrovství Evropy se bude konat mezi 10. červnem a 10. červencem na různých místech Francie. Navštívit ho má okolo osmi milionů lidí, a to ve velmi specifickou dobu. Na ochranu míst přímo spojených se šampionátem organizátoři po teroristických útocích v Paříži vyčlenili 34 milionů eur. V květnu byl prodloužen výjimečný stav, který dává bezpečnostním složkám řadu dodatečných pravomocí. Ulice bude hlídat bezmála 100 000 uniforem i soukromých bezpečnostních pracovníků. Před zápasy se dají očekávat přísné kontroly dokladů, osobní prohlídky i zabavování velkých zavazadel. Při sérii útoků skupiny džihádistů napojených na hnutí Islámský stát (IS) zemřelo v listopadu v Paříži 130 lidí.
Když se řekne Paříž, většina lidí si automaticky vybaví Eiffelovu věž. Právě poblíž tohoto monumentu vyroste největší fanouškovská zóna ve Francii. Kritici se ale obávají, že se park Martovo pole může velmi snadno stát cílem teroristických útoků. Vláda ujišťuje, že má vše pod kontrolou. Podobné zóny vyrostou i v dalších městech, kde se během fotbalového Eura 2016 budou odehrávat zápasy.
Podle jednoho z Abdeslamových právních zástupců muž využil svého práva mlčet a ani nevysvětlil důvody, proč se tak rozhodl. "Nepřál si dnes vypovídat. Řekl, že to udělá později," dodal advokát. Francouzská policie přitom doufala, že Abdeslam by jí mohl poskytnout velmi cenné informace o fungování džihádistických buněk v Evropě. "Má inteligenci prázdného popelníku," řekl o Abdeslamovi před časem druhý z jeho advokátů.
Tresty od 10 do 18 let vězení žádá belgický prokurátor pro čtyři hlavní obžalované z procesu kolem teroristické buňky odhalené při loňském policejním zásahu ve městě Verviers. Před soudem stojí celkem sedm mužů, kteří se podle vyšetřovatelů podíleli na přípravě teroristických útoků v Belgii.
Nenápadný muž v brýlích vůbec nepůsobí jako ten, o němž maďarská opozice - a vůči vládě kritická média - potichu hovoří jako o jednom z nejtvrdších spolupracovníků premiéra Viktora Orbána. György Bakondi, hlavní Orbánův bezpečnostní poradce, má ale za sebou za socialismu kariéru velitele několika pohraničních stanic včetně letiště v Budapešti. Po roce 1990 s přestávkami šéfoval státnímu úřadu pro boj proti přírodním pohromám.
Belgické úřady ráno vydaly do Francie teroristu Salaha Abdeslama. Podle bruselské prokuratury zemi opustil za přísných bezpečnostních opatření. Přepraven byl helikoptérou, nyní bude pobývat na samotce v jedné z pařížských věznic.Francie ho ihned obvinila z členství v teroristické organizaci, z vražd, z únosu a z držení výbušnin a zbraní. Salah Abdeslam je jediným přeživším pachatelem loňského listopadového krveprolití v Paříži. Dopaden byl v březnu v Bruselu, vydání se nebránil.
Evropa má problém: Nejen ve Francii a Belgii, ale i v dalších zemích rostou extremistické buňky, které plánují teroristické útoky. Mezi nejvíce ohrožené země patří Velká Británie, Německo a Itálie. Podle šéfa amerických zpravodajských služeb Jamese Clappera je proto nutné, aby evropské tajné služby spolupracovaly. A poskytovaly si informace. Tím, že selhávají, vytvářejí prostor pro další útoky.
Francouzská vláda chce o dva měsíce prodloužit výjimečný stav, který platí po listopadových útocích v Paříži. Tentokrát do 26. července, a to kvůli blížícímu se fotbalovému šampionátu, který země hostí od 10. června do 10. července. Ochránci lidských práv vidí v podmínkách ohrožení demokracie a bouří se. Státní rada ale podmínku o zrušení výjimečného stavu zavrhla. Současně s tím proběhlo v centru Paříže obří protiteroristické cvičení. Podívejte se na práci elitních policejních útvarů.
Švéd Osama Krayem, který čelí obvinění z podílu na březnových teroristických útocích v Bruselu, byl obviněn i z účasti na listopadovém krveprolití v Paříži. "Jeho otisky byly nalezeny v několika úkrytech, které byly využívány během příprav na tyto útoky," uvedla s odvoláním na prokuraturu belgická televize VRT. Krayem podle policie nakoupil zavazadla, která teroristé využili během atentátů v Bruselu. Krátce před výbuchem ho také zachytily kamery ve stanici metra Maelbeek, připomíná server The Guardian. Muž se chtěl zřejmě původně také odpálit, ale rozmyslel si to. Případ 23letého muže se syrskými kořeny tak dále poukazuje na provázanost obou teroristických akcí.
Evropa se musí naučit koordinovat své tajné služby. A přijmout tvrdší zákony. Podle bývalého amerického ministra vnitra Michaela Chertoffa přijdou další útoky, podobné těm v Paříži a Bruselu. Mezi svobodou a bezpečností se musí najít kompromis, řekl Aktuálně.cz. Evropané musí být podle něj připraveni stejně jako Američané. A vědět, jak se bránit.
Pohodlná Evropa si zvykla, že její bezpečnost zajišťují USA. Odmítá dokonce i vytvořit společnou zpravodajskou službu. Hloupé.
