Salah Abdeslam, jediný přeživší atentátník z Paříže, chce být vydán do Francie a spolupracovat s tamními úřady. V Bruselu to podle agentury AFP prohlásil jeho obhájce Cédric Moisse. Šestadvacetiletý Francouz byl dopaden před dvěma týdny v Bruselu, a to po čtyřměsíčním útěku před policií.
Francouzská justice formálně obvinila islamistického radikála Redu Kriketa, jednoho z hlavních podezřelých v případu zmařeného atentátu ve Francii. Agentuře AFP to sdělily zdroje obeznámené s vyšetřováním. Čtyřiatřicetiletý Kriket už byl v souvislosti s terorismem odsouzen v Belgii a je podezřelý, že působil v řadách takzvaného Islámského státu v Sýrii. Minulý čtvrtek byl zadržen na pařížském předměstí Argenteuil. Kriket je vyšetřován hlavně kvůli podezření z členství ve zločinecké skupině zapojené do přípravy teroristického činu. Z plánování stejného atentátu na pokyn IS je podezřelý také Francouz Anis B., kterého koncem minulého týdne v Rotterdamu zatkla policie na francouzskou žádost.
Belgii se už podařilo identifikovat všechny oběti teroristických útoků z bruselského letiště Zaventem a stanice metra Maelbeek. Celkem jich je 32, z toho 17 Belgičanů a 15 cizinců, informovalo krizové centrum. Zahraniční oběti pocházejí ze 13 zemí světa. V nemocnici zůstává 94 lidí a 49 pacientů je stále na jednotkách intenzivní péče. Třicet lidí ošetřují lékaři na popáleninových odděleních. Podle listu La Libre bruselští atentátníci shromažďovali před teroristickými útoky informace o premiérovi Charlesi Michelovi. V jednom z jejich počítačů byly údajně plány a fotografie premiérova úřadu i jeho rezidence. Bruselské letiště zůstane uzavřené nejméně do do čtvrtečního odpoledne.
Jeho svědectví ukazuje, že za krveprolitím v Paříži a v Bruselu zřejmě stála jedna teroristická buňka. Řeč je o 29letém počítačovém technikovi z Paříže Redovi Hamem. Loni se vypravil do Sýrie, aby pomohl svrhnout režim prezidenta Bašára Asada. Namísto toho uvízl v síti verbířů teroristické organizace Islámský stát (IS). Několikadenním výcvikem ho začátkem léta 2015 provedl sám Abdelhamid Abaaoud. Belgičan přezdívaný "Taťka" a jeden z hlavních strůjců teroristických útoků v Paříži. Hameho úkol po návratu domů byl jednoduchý: zabít co nejvíce civilistů nebo držet rukojmí. Vytrvat, nechat se zabít a stát se mučedníkem. Rekrut svoji misi nesplnil. Hned v srpnu byl zatčen.
Pro Egypt je především velmi špatnou zprávou, že zásadní bezpečnostní pochybení se opakuje po necelém půlroce. Loni 31. října pronesl zaměstnanec společnosti Egypt Air do zavazadlového prostoru ruského letadla nálož, která za letu explodovala a zabila 224 lidí. Rusko žádá, aby na letištích byli přítomni jeho bezpečnostní experti.
Únosce se krátce po startu zmocnil letounu společnosti EgyptAir, mířícího s 55 pasažéry a sedmi členy posádky z Alexandrie do Káhiry. Stroj přistál na letišti v kyperské Larnace, drama skončilo před 14. hodinou SELČ, kdy byl muž zatčen. Motivy jeho činu jsou stále neznámé, spekuluje se o jeho duševním zdraví.
V neděli bylo v Bruselu v souvislosti s atentáty zadrženo dalších devět lidí, zatýkalo se i v Nizozemsku. Nepokoje radikálů hlásí Belgie i Německo, kde tamní Kurdové zaútočili na protiteroristickou demonstraci organizovanou Turky.
Přinejmenším 70 obětí si v neděli vyžádal útok sebevražedného útočníka u parku na předměstí Láhauru na severovýchodě Pákistánu. S odvoláním na místní policii o tom informovala agentura Reuters. Mezi oběťmi jsou i děti. K odpovědnosti za útok se přihlásilo hnutí Tálibán. Mezi mrtvými a zraněnými jsou převážně ženy a děti, které do parku v desetimilionové metropoli přišly slavit Velikonoce.
Papež František ve svém tradičním velikonočním poselství vyzval svět k míru, milosrdenství a vzájemnému respektu. Krátce před požehnáním Městu a světu (Urbi et orbi) na Svatopetrském náměstí připomněl osud imigrantů v Evropě, nedávné teroristické útoky v Belgii i v dalších zemích a konflikty v Sýrii a v některých afrických státech. Kvůli úterním atentátům v Bruselu v neděli ve Vatikánu panovala zvýšená bezpečnostní opatření včetně podle agentury AP osobních prohlídek příchozích věřících.
Italská policie zatkla Alžířana podezřelého z výroby falešných dokumentů pro islámské radikály spojené s nedávnými smrtelnými útoky v Bruselu a Paříži. Podle médií belgické úřady vydaly na muže evropský zatykač kvůli výrobě a obstarávání falešných dokumentů používaných nelegálními migranty.
Odborníci na terorismus varují, že džihádisté mohou už za několik let k útoku využít takzvanou "špinavou bombu" vyrobenou z nukleárního materiálu jaderných elektráren. I proto bezpečnostní složky po teroristických útocích v Bruselu belgické elektrárny masivně hlídají. V den teroru například poslali domů všechny zaměstnance, kteří nebyli pro její chod nezbytní a úřady vyslaly na ochranu místa vojenské posily. Ke spekulacím o možném útoku přispěl také fakt, že jeden z teroristů pravděpodobně sledoval šéfa Belgického centra pro jaderný výzkum.
Jednatřicet mrtvých, na 300 zraněných si vyžádala série explozí v Bruselu. Ke krveprolití došlo jen pár dnů poté, co byl dopaden Salah Abdeslam, jediný přeživší atentátník z Paříže. Dosavadní vyšetřování ukazuje, že útoky z loňského listopadu a těmi z 22. března mají společné aktéry, například Najima Laachraouiho. Podívejte se, kdo v případu figuruje.
Syrské vládní jednotky pokračují za masivní podpory ruského letectva v dobývání města Palmýra. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) mají vojáci pod kontrolou třetinu města, zejména na západě a severu. Podle SOHR jde o dosud nejtěžší boje ve třítýdenní ofenzivě syrské armády a jejích spojenců zaměřené na znovudobytí města, které je v rukou bojovníků organizace Islámský stát (IS) od loňského května. Palmýra má strategickou polohu a kontroluje východní přístupy do nejdůležitějších oblastí Sýrie, které ovládají teroristé. Jak oznámilo ruské ministerstvo obrany, ruské letouny uskutečnily během posledních 24 hodin v oblasti 40 náletů, zasáhly 158 cílů IS a zabily více než 100 ozbrojenců
Belgická policie dopadla během pátečních razií třetího z islamistů, které krátce před výbuchy na letišti zachytila bezpečnostní kamera. Faycala Cheffoua podle médií identifikoval taxikář. Bruselské letiště Zaventem obnoví provoz pro osobní dopravu nejdříve po týdnu, tedy v úterý. Dosud se počítalo s tím, že se tak stane už na Velikonoční pondělí. Spojené státy informovaly, že jednoho z bruselských atentátníků - Brahima Bakraouiho - měli na seznamu podezřelých před listopadovými útoky v Paříži. Jeho bratr Khalid se na něj dostal bezprostředně po nich.
Devadesátá léta představovala krátké období klidu, kdy na evropském kontinentu došlo k masivnímu poklesu počtu teroristických útoků na civilní i vojenské cíle. O to citlivěji začala evropská společnost vnímat nebezpečí spojené především s působením islamistických radikálů napojených na organizace typu al-Káida a ISIS po roce 2000.
Francouzská média přinášejí útržky z výpovědi Salaha Abdeslama. Na útocích se údajně začal podílet kvůli svému bratrovi Brahimovi, který se v Paříži odpálil. Podle bruselského týdeníku Politico výslech Abdeslama trval pouhou hodinu a vyšetřovatelé se ho vůbec neptali na velké množství zbraní a munice, které v jedné ze skrýší bruselské buňky našli. Prokurátor to odmítl, výslechů - či pokusů o ně - prý bylo víc.
Belgické bezpečnostní a zpravodajské služby mají problém. Tvrdí to alespoň představitelé amerických zpravodajských a bezpečnostních služeb. Zklamal je způsob, jak Brusel bojuje s teroristy. A kritizují fakt, že s nimi Belgičané odmítají sdílet důležité informace.
Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve oznámil, že policie u Paříže zmařila další připravovaný atentát. V Belgii bylo zadrženo několik lidí. V souvislosti s útoky v Bruselu se zatýkalo i v Německu.
Migrační vlna nebyla zvládnutá, vše bylo podřízeno řešení humanitární krize a bezpečnostní aspekty byly potlačeny, říká Jiří Šedivý. Musíme podle něj počítat s tím, že radikální islamisté zaútočí i v Česku. Za velmi zranitelné považuje metro a dodává, že by se tam měla zvýšit přítomnost policie.
Shodli jsme se, že nepodporujeme přerozdělování uprchlíků, uvedl premiér Bohuslav Sobotka po jednáních s francouzským protějškem Manuelem Vallsem a prezidentem Francoisem Hollandem. Také apeloval na to, že je potřeba posílit ochranu vnějších hranic a vytvořit pohraniční stráž. Jednání se dotkla i teroristických útoků v Bruselu: "Potřebujeme, aby teroristé nenacházeli žádnou podporu a oporu ani mezi částí muslimského obyvatelstva v Evropě," dodal Sobotka a poukázal a to, že je potřebná větší kontrola lidí přicházejících do Evropy.
