Obyvatelům Prahy v uplynulé dekádě hrozilo až dvakrát větší riziko úmrtí na následky vedra než v předešlých třiceti letech. Zatímco v předchozích desetiletích na vedro umíralo v hlavním městě ročně padesát lidí, mezi roky 2010 až 2019 jich za rok zemřelo v průměru devadesát. Odborníci navíc varují, že počet úmrtí kvůli vedru v dalších letech poroste.
Česká města budou v budoucnu muset čelit následkům klimatických změn. O jejich důsledcích například pro Prahu a o tom, jak se připravit na vlny veder a sucha s redakcí Aktuálně.cz mluvil Petr Klápště, urbanista zabývající se udržitelným rozvojem měst. "Ideální je stromořadí přímo v ulici, kde funguje jako určitá klimatizace," říká.
O klimatu běžně uvažujeme z pohledu větších územních celků. Vědci z Akademie věd, kteří se věnují klimatologickému modelování, však dokážou vypočítat klima mnohem konkrétněji - na úrovni měst, a dokonce i jednotlivých ulic. Díky speciálnímu modelu navíc vyvrací některé stereotypy, které se o vlivu na teplotu ve městech vžily. Například že zeleň vzduch zásadně ochlazuje, že vždy pomáhá lepšímu ovzduší nebo že bílé povrchy jsou pro snížení teploty vždy lepší než tmavé.
Dlouhé vlny veder rozpalují silnice a domy, které pak ohřívají vzduch
