Čína v úterý posílila bezpečnostní opatření kvůli 35. výročí brutálního potlačení prodemokratických demonstrací na náměstí Tchien-an-men (náměstí Brány nebeského klidu) v metropoli Pekingu. Na hlavní ulici vedoucí na náměstí byla podle agentury AP zřízena kontrolní stanoviště a vozovku lemují policejní auta. V Číně jsou události ze 4. června 1989 zakázaným tématem diskusí.
Když před 34 lety mířily tanky na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, ležel Wu-er Kchaj-si, jeden z lídrů studentských protestů, v nemocnici. I když sám svědkem masakru nebyl, na zvuky z chodby už nikdy nezapomene. "Dodnes si pamatuju hlas doktorky, která říkala: 'Tenhle zemřel. Věnujme se někomu, koho ještě můžeme zachránit'," vzpomíná.
Se teoretičkou umění Emmou Hanzlíkovou o černobílých fotkách z Číny 80. let, o obdivu k západním značkám i o klecích s mluvícími ptáky.
Před třinácti lety si parta čínských spolužáků jako každý víkend sedla k televizi. Chtěli si pustit film a společně povečeřet. Po filmu, který tehdy viděli, ale nikdo hlad neměl. Komedii totiž po pár minutách přerušil vložený dokument o potlačení demonstrace na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Do té chvíle studenti neměli o události nejmenší ponětí. Jedním z nich byl budoucí umělec Badiucao.
Peking se chystá na velkolepé oslavy. Mají být největší v historii Číny. V úterý 1. října si tato asijská země připomíná 70. výročí založení Čínské lidové republiky. A přijímá přísná opatření, která zajistí nerušený průběh oslav. Továrny i restaurace musely omezit provoz a nad oblastí nesmí létat ani holubi.
Čínské oslavy sedmdesáti let vzájemných vztahů se včera na pražském Žofíně zúčastnil i český prezident. Chybět bude naopak u oslav třicátého výročí 17. listopadu. Je dobré si občas připomenout, co kdy vlastně slavíme a proč.
Před třiceti lety se v noci z třetího na čtvrtého června přihnaly k pekingskému náměstí Nebeského klidu tanky. Začaly rozhánět statisíce demonstrantů, kteří se zde od dubna zasazovali o demokratické reformy v zemi. Při krvavém zásahu podle odhadů zemřely tisíce lidí. V Číně je ale událost stále tabu, mlčí se o ní ve společnosti i politických kruzích, média v područí komunistické strany a přísné cenzury masakr zamlčují. "Ikonickou fotografii muže, který se s igelitkami v rukou postavil tankům, zná v Číně podle průzkumů jen patnáct ze sta studentů," popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Denisa Hilbertová, expertka na moderní čínské dějiny z Masarykovy univerzity v Brně.
Pro českého premiéra Babiše musí být bolestné a ponižující pozorovat, co prezident Zeman v Číně provádí, jak nás znovu a znovu zrazuje.
V těchto dnech před 30 lety se na pekingském náměstí Nebeského klidu vyostřily studentské demonstrace požadující svobodu a demokracii. Dramatické události skončily v noci na 4. června 1989 masakrem, při kterém zemřely tisíce protestujících. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz na vypjaté dny vzpomíná tehdejší studentský vůdce Čou Feng-suo. "Jeden z mých nejlepších kamarádů přišel o obě nohy, když se snažil zachránit studentku, kterou zasáhl jedovatý plyn," popisuje.
Před 35 lety v noci z 3. na 4. června vjely na pekingské náměstí Nebeského klidu tanky. Čínská armáda se rozhodla krvavě zasáhnout proti demonstrantům, kteří tu od dubna 1989 protestovali za demokratizaci společnosti. V Číně je masakr stále tabu - neučí se o něm ve školách, vedení země mlčí. Obyvatelé Hongkongu letos poprvé nemohou uspořádat každoroční hromadnou vzpomínku.
Události z roku 1989 jsou v Číně stále tabu. Odhaduje se, že vojáci na náměstí Tchien-an-men tehdy zabili stovky, možná více než tisíc lidí.
Tehdejší britský velvyslanec v Pekingu Alan Donald získal informaci od svého přítele, člena čínské vlády, a poslal ji do Londýna v tajné depeši.
Tak jako se snažil kontrolovat Liouův život, pokusil se čínský represivní aparát kontrolovat i jeho smrt.
Jsem naplněn optimismem, co se týká budoucí demokratické Číny, prohlásil kritik čínského režimu a bojovník proti systému jedné vládnoucí strany Liou Siao-po krátce poté, co u soudu dostal jedenáctiletý trest za "podvracení státní moci". O rok později dostal Nobelovu cenu míru, ale nemohl si ji převzít. Letos v červnu byl propuštěn do nemocnice kvůli rakovině jater, ale i tam jej policie izolovala. Ve čtvrtek Peking uvedl, že jedenašedesátiletý Liou zemřel. Měl potíže s dýcháním a jeho rodina podle agentury AFP odmítla, aby byl zaintubován.
Čínské úřady zpřísnily bezpečnostní opatření v blízkosti pekingského náměstí Tchien-an-men kvůli 27. výročí krvavého potlačení prodemokratických protestů vedených studenty. Informovala o tom agentura AP. Policie kontroluje doklady totožnosti a prohledává tašky každého, kdo chce vstoupit do okolí rozlehlého náměstí. Právě zde se v roce 1989 shromáždily tisíce studentů, dělníků i dalších občanů požadujících politické reformy. V noci na čtvrtého června 1989 na náměstí vjely tanky a vojáci shromáždění rozprášili. Zemřely stovky a možná tisíce lidí; tyto údaje jsou založené jen na odhadech. Události pro Čínu zůstávají velmi citlivým tématem a jakékoli vzpomínkové akce jsou zakázány.
Aktivistické hnutí Tchienanmenské matky v otevřeném dopisu tři dny před 27. výročím masakru na náměstí Nebeského klidu obvinilo čínskou vládu, že je už téměř tři desítky let podrobuje "bílému teroru". Peking podle rodin obětí stále nepřijal odpovědnost za smrt stovek lidí. Výročí brutálního potlačení protestů každoročně provázejí přísnější opatření vůči rodinným příslušníkům obětí. Ti jsou počátkem června de facto drženi v domácím vězení či nuceni opustit Peking.
Podle lidskoprávní nadace Dui Hua by měl jednapadesátiletý tovární dělník Miao Te-šun opustit vězení nejspíš v říjnu letošního roku. Za mřížemi strávil více než polovinu života, úřady mu nyní trest za dobré chování o 11 měsíců zkrátily. Dělníci jako on, kteří stáli v předních liniích a házeli třeba zápalné lahve, dostali za protesty v ulicích mnohem tvrdší tresty než studenti, kteří mírově okupovali náměstí.
Komentář Martina Fendrycha: Miloš Zeman se na Tchien-an-men klaněl čínským tankům a komunistům. Je mu úplně fuk, že jsou v Číně stále dál pošlapávána lidská práva, nyní s větší silou.
Komentář Martina Fendrycha: Oslavy pádu komunismu se proměnily v protest proti Miloši Zemanovi. Tisíce lidí táhly na Hrad a posílaly prezidenta zpátky na Vysočinu. Objímat stromy. Ale on neodstoupí.
Prezident Si Ťin-pching řekl, že bude hájit "prosperitu a stabilitu Hongkongu".
Peking je v ožehavé situaci. Připustit protesty znamená povzbudit disidenty.
Čínský výtvarník a disident odstartoval na Instagramu novou kampaň. Stovky lidí mu posílají fotografie v póze, kterou lze nazvat "nožní zbraň". Po řadě spekulací vysvětlil, že míří proti teroristům.
Malíř a sochař byl v Číně zatčen před pětadvacátým výročím protestů na náměstí Tchien-an-men. Krátce před tím vytvořil instalaci, v níž model místa krvavě potlačeného protestu pokryl syrovým masem.
Padesátiletý Miao Te-šun je jediným známým člověkem z tisíců zadržených, který dodnes pobývá za mřížemi.
Od rozprášení demonstrace uplynulo už 25 let. Svět přesto nezapomíná.
